Sultanin sen
Povídka od:
Roquia Sakhawat Hossein
Z knihy:
Svědkyně zítřka
Sultanin sen je feministicko-utopistickou povídkou muslimské autorky Roquia Sakhawat Hossein, známé jako Begum Rokeya. Povídka vyšla poprvé v roce 1905.
Sultana se ve svém snu prochází městem v Zemi žen, kde je muslimský svět postavený zcela zrcadlově. Zemi vládnou ženy, muži jsou izolováni v domovech. Ženy pomocí vynálezů dovedou ovládat sluneční záření i počasí nebo k práci využívat především elektřinu. Muži jsou považování za zdroj předchozích nezdarů, včetně válek, mrhání časem při práci nebo jsou považováni za zdroj kriminality.
Originální název:
Rok vydání originálu: 1905
The Sultana´s Dream
Rok vydání originálu: 1905
Tato povídka stojí v antologii Svědkyně zítřka tak trochu stranou ostatních. Tedy při nejmenším geograficky, neboť její autorka pocházela z Indie. Nijak to příběhu neubírá, ba naopak, do sbírky to přináší trochu orientálního koření. Přičemž téma, které Roquia Sakhawat Hossein zpracovává, odolává času i prostoru - genderová rovnoprávnost, feminismus nebo podobný výraz, který si čtenář dosadí.
Za mě je to zpracováno pomocí Sultanina snu velmi snově, zábavně, až tak trochu ironizujícím způsobem. V dobrém smyslu. Lehce mi to připomíná středověkou Knihu o městě dam. Je s podivem, jak ona rovnoprávnost často spadne až do snové absurdity, totálního obrácení či spíš zrcadlení. I když myšlenkou trochu odbočuji, ona rovnoprávnost by v sobě měla nést především spolupráci.
Sultanin sen byl velmi zdařilou procházkou a osvěžením zmíněné antologie. Opravdu snové, sofistikované a myšlenkou hluboké, čtenářsky přívětivé.