Telefon pana Harrigana / Telefón pána Harrigana
Povídka od:
Stephen King
Z knihy:
Když teče krev
Pan Harrigan jednal s lidmi okolo sebe vždy na rovinu. S těmi, kteří to necítili stejně, se pak velmi rychle rozloučil. Díky moderní technice to platí i po jeho smrti.
Mr. Harrigan's Phone
Rok vydání originálu: 2020
Povídka vyšla v knize:
Komentáře (9)
Přidat komentářPovedená povídka z nové Kingovy sbírky o jednom kouzelném Iphonu a staříkem, který si rád dělal ve věcech jasno . Zavzpomínal jsem na staré dobré Stevovy časy - 80 %
Tahle povídka měla velmi silný potenciál, ale ten konec, ten to bohužel zazdil. Asi jsem myslela, že to bude trochu víc "epické", že to bude taková moralitka ve stylu zneužíváš moci a budeš využit, potažmo zneužit. Ale tohle mi přišlo takové nemastné neslané, zvlášť ten konec.
„Právě teď
nezvedám telefon.
Zavolám vám,
pokud to uznám
za vhodné.“
Tady zas tak moc krve neteče. Vlastně žádná. Je to skoro čistá duchařina. Tedy, tak čistá zas není. Má perfektní děj, zajímavou zápletku a mysteriozní zakončení. Vlastně mi po přečtení tohoto příběhu spíš krev tuhla v žilách, než aby tekla. Zajímavě pojatý příběh o tom, jak by mohl být telefon užitečný....a strašidelně (ne)využitý.
Malá ochutnávka:
Nemám televizi, protože kdybych ji měl, díval bych se na ni, i když skoro všechno, co vysílá, je naprostý nesmysl. Nemám v domě rádio, protože bych ho poslouchal, a ta trocha country muziky, abych narušil monotónnost dlouhé jízdy, je opravdu všechno, co potřebuji. Kdybych měl tohle...
„Ukázal na krabici s telefonem uvnitř.“
...nepochybně bych to používal.
Citát: ...budeš mít na paměti, že jsi posel, ne poselství.
Povídka mě zasáhla osobně, protože letos na jaře mi umřel kamarád a já se to dozvěděl až po několika týdnech. Mezitím jsem mu opakovaně volal na mobil...
"Fascinovalo mě to, víte? Fascinovaly mě divné veci, což se stává nám všem. Zakázané věci."
Příběh, který začíná strašně nevinně, potom přidá na grádech, na jehož konci jsem si řekla, zda by neslušelo míň stran, aby závěrečná pointa a její vyznění vyzněla úderněji. Ale na druhou stranu, první polovina byla prostě skvělá! Vším. I svou délkou.
Příběh Craiga, který nejdřív pouze předčítá panu Harriganovi, ale potom se s ním sblíží, je plný hlubokých myšlenek. První polovina, kdy je Harrigan naživu je skvělá a poučná. Z druhé poloviny začne ale mrazit. Je možné, aby mrtvý člověk svými činy odpovídal na vzkazy na telefonu, který má v rakvi ve své kapse? Nebo je všechno náhoda spojená s nadějí, že sice umřel Harrigan, ale jejich přátelství s Craigem žije dál?
Konec, který má dát morální poučení, kde je zárověň zpochybňováno, zda je všechno možné, jak se podle Craiga stalo nebo je blázen, byl skvělý. Z psychologického hlediska je to napsané bravurně a moc mě to zasáhlo...
Silné puto priateľstva mladého chlapca a starého milionára nemá hranice.Silná, originálna poviedka ktorá je a aj nie je typická pre Kinga. Jeho značka ako spisovateľa je silný cit pre psychológiu postáv a dokonalé mrazivé stvárnenie pointy. Ktorá možno to tak neznie ale je to zmes hororu, fantastickej absurdnosti a nadprirodzených mentálnych schopností. Vedel by som si toto predstaviť aj ako román. Dávajte si pozor ak niekomu niečo dáte do vrecka. Pozor na priania, mohli by sa splniť.
Zajímavý příběh skrývající poučení, že se nevyplatí někomu strkat něco do kapes. [Nebo vyplatí? ;)]
Pan King stále dovede napsat povídku, která Vás kousne. Co by za to spousta spisovatelů dala..
Vynikajúca poviedka so strašidelnou údernou a duchárskou pointou. Atmosféra je čím ďalej hustejšia až do výborného finále. Pecka.