Teprve smrt je odpuštění
Povídka od:
Robert Poch
Z knihy:
Alláhovy děti
Popis není zatím k dispozici.
Rok vydání originálu: 2019
(SPOILER) Za okny studil listopadový podzim. V ložnici vládlo šero a zatuchlý pižmový pach příbytků starých lidí. Mustafa, devětasedmdesátiletý muž. Pomalu se posadil. Otočil se. Spustil přes pelest postele nohy. Bosá chodidla vsunul do plátěných sandálů. Díval se před sebe. Dlaněmi si otřel svraskalou, snědou tvář porostlou hustým šedým plnovousem. Probral se. Zamrkal černýma očima. Zapřel ruce o hranu postele. Pomalu se zvedl. Přistoupil k oknu.