Útočiště šílenců
Povídka od:
Mark Verheiden
Z knihy:
Vetřelci omnibus. Kniha první
Další dobrodružství Wilkse a Billie. Oba zmínění unikají se zamořeného území a naloďují se na neznámou loď, jejíž cíl je zatím neznám. Příběh končí příchodem Ellen Ripleyový.
Nightmare Asylum
Rok vydání originálu: 1988
Komentáře (3)
Přidat komentář
Stanice hrůzy od Stephena Perryho je přímý knižní přepis tohoto komiksu a upřímně se mi líbí víc než komiks samotný. V textu je totiž na rozdíl od panelů spousta místa na drobné a úchylné detaily, které skvěle vykreslily povahu bláznivého generála Spearse i bezmoc jeho podřízených. Nicméně i komiks je v rámci vetřelčí série nadprůměrný jak po dějové, tak výtvarné stránce.
Rebecca a Hikgs se na konci tohoto příběhu setkávají s Ellen Ripleyovou a nejedno srdce fanouška Vetřelecké série zaplesá. Tleskám.Opět krásná kresba, tentokráte ji má na svědomí Den Beauvais.
Příběh druhý ve svazku: Útočiště šílenců
Scénář: Mark Verheiden
Kresba: Den Beauvais
Kresba titulního listu:
Den Beauvais
Hned na úvodní straně tohoto příběhu jsem se trochu zasekl, tedy spíše zasnil. Pohled na vesmírnou loď „The American“ je nádherný. Nepodařilo se mi zjistit, kdo měl na starost barvy u této povídky, ale celý ten vesmír v pozadí a loď samotná, to je nádhera. A tak nezbývá než souhlasit s vypravěčem tohoto příběhu, který tvrdí že, „Ve vesmíru pochopíte pravou podstatu nesmrtelnosti“. A já s ním rozhodně souhlasím.
Malá ochutnávka:
Slyšela jsem vzduch unikající z komory. Jak klesal tlak, látka skafandru se napínala. Zavládlo strašně hlasité ticho. Jako by na mě křičelo. Úplně jsem je tam venku cítila. Trpělivost patřila k jejich nejstrašnějším zbraním. Lidé měří čas na minuty, sekundy – mikrosekundy. Pro Vetřelce čas neměl smysl. Záleželo jen na přežití...začínala jsem jim rozumět.
POZOR OPĚT SPOILERY K FILMŮM!!!!
V tomto příběhu opět figuruje Billie alias Newt a Wilks alias Hicks z druhého filmu o Vetřelcích (1986) Ano, ti kteří na počátku třetího filmu umřou. V komiksové řadě žijí dál a mají si svá dobrodružství. Jen pro pořádek, jsou přejmenování proto, aby čtenář neměl zmatek v chronologii příběhů. Tak že tohle vlastně berte jako jiné příběhy mimo základní řadu.
Citát: Když zabíjel necítil žádnou zášť. Tím se lišil od člověka.
Jinak krásný, akční a krvavý příběh. Představte si loď kde jsou tři pasažéři a čtyři vetřelci. Kdo asi vyhraje? Nebojte, pointu neprozradím. A pokud si myslíte, že v tom máte jasno – musím konstatovat, že nemáte. Protože všechno to má další a dlouhé pokračování. Příběh je krásně temně nakreslený se spoustou detailů na pozadí hlavního děje. A má to perfektní pointu. Scénář je opět povedený a nevidím důvod, proč nedat plný počet.
Citát: V černé tmě vesmírného vakua byla smrt jedinou absolutní pravdou, přežití jediným pravidlem.