Vesnička pod horami
Povídka od:
Kateřina Mikutová
Z knihy:
V hrůze a krvi zrozeni
Alice a Albert Adlerovi jsou mladí manželé, kterým se jako zázrakem naskytne možnost nastěhovat se do rodinného domku v podhůří. Ze své radosti ovšem velmi rychle vystřízliví, když zjistí, že jejich sousedé skrývají temné tajemství, které naprosto odporuje lidským zásadám.
Povídka vyšla v knize:
Komentáře (3)
Přidat komentář
Předvídatelný děj, z manželů jsem málem dostala cukrovku, jak se oslovovali, jak byli láskyplní. Bohužel se chovali dost nelogicky – proč se chtěli jít podívat na rituál, kterej magor by to dělal? Proč Albert odhodil pohár s krví, když věděl, že stejně nemá kam utéct a že z toho takhle nemůže vyváznout živý? Normální člověk by to třeba ukecal a pak tajně utekl...
Taky je zvláštní, že by lidé ze 16. století mluvili takhle srozumitelně a „moderně“, když je to uzavřená společnost.
Konec byl uspěchaný, působil jako pouhé konstatování toho, co se dělo dál, jako by to bylo zkopírování bodů z osnovy. V tomto případě je vidět, jak moc příběhu uškodil stanovený počet znaků. I když si říkám, že to mohlo být i lépe uchopené – co třeba začít od konce, od ženy, která je v psychiatrické léčebně a nikdo jí nevěří?
Celkově nemohu říct, že by mě povídka nějak extra bavila. Takový průměr, nápad nijak závratný, dialogy přecukrované. Ale možná má autorka větší potenciál, jen jí přistřihl křídla stanovený rozsah (ovšem nutno podotknout, že i práce s rozsahem je důležitá dovednost).
Většinou jsem zvyklá na několik set stránkové romány, ale tyhle krátké povídky taky můžou být fajn - pro rychlé přečtení v rámci několika desítek minut. Za mne super. A souhlasím s komentářem KnihoSny. Tohle by byl super thriller-horor. No a ještě s tím koncem, jakýt to má - excelentní :o)