Vodník (balada)

Báseň od: Karel Jaromír Erben
Z knihy: Kytice z pověstí národních, Máj / Kytice, Kytice / Buket / Kytica, Kytice: výbor


Balada z Kytice, o dívce, která u jezera potkala vodníka.

Rok vydání originálu: 1854

Komentáře (11)

Přidat komentář

LuckaK.088
06.08.2024 5 z 5

Šiju, šiju si botičky
do sucha i do vodičky:
sviť, měsíčku, sviť,
ať mi šije niť.

Tak tohle jsou pro mne nezapomenutelné verše již od dětství.

MM_Master
08.03.2023 5 z 5

Detská hlava bez telíčka a telíčko bez hlavy. Vražda bezbranného dieťaťa, to je ukrutná vodníkova pomsta za zradu jeho mladej manželky.


kopeceli
11.08.2022 5 z 5

Vodníka umím od mládí zpaměti. Je to horor, ale v téhle baladě tak poetický!

Kontryhelka
30.12.2020 5 z 5

Miluji Erbenovy balady. Jsou krásně mrazivé, lehce hororové a čtivé.

MilanCFC
25.02.2020 5 z 5

Další skvost tato balada. Strašně smutná, strašně silná, strašně děsivá. Celkově úžasná a za mě jedna z těch nejlepších v celé sbírce.

Kuža007
07.12.2019 5 z 5

Velice chmurná, děsivá báseň.

Ana72154
25.02.2019 5 z 5

Děsivé, stejně jako Zlatý kolovrat

Cusco
09.04.2017

"Vodník. Paměti hodné jest, že všecky báječné bytosti vodní, podle pověstí slovanských i jiných národů, jistý ráz ukrutnosti na sobě mívají, tak že když na člověku pomstíti se nemohou, i na svém vlastním rodu pomstu svou vylévají.
Ostatně sluší věděti, že táž pověst vypravuje se také o lesním muži, kterýž chytiv dívku, sedm let za ženu ji u sebe choval; a když potom od něho utekla, z pomsty dítky své s ní zplozené roztrhal.
Podobnou pověst o Vodníkovi, v národní píseň uvedenou, mají Lužičané.

"Starosvatí - černí raci."
Starosvatí znamenají v severních Čechách tolik co u Jihoslovanů SVATOVÉ, tj. ti, kdo ženicha, když jde pro nevěstu, doprovázejí.

"Mokře chodí v suše."
Vodnka, prý, snadno jest mezi lidmi poznati mimo jiné, také po tom, že mu vždy ze šatu z levé strany kape.

"Neobjímej matky své, ani duše jiné."
V pověstech našich, a zvláště takových, kde někdo z jiného jakéhokoli světa na tento se navracuje, opakuje se často napomenutí, aby zde nikoho neobjímal ani nelíbal, sic že na všecko předešlé zapomene, a tudíž ztratí to, co mu tam bylo milo."

(doslov: Poznamenání, kniha: Karel Jaromír Erben: Kytice z pověstí národních, literárně historický úvod napsal Ladislav Quis, rok 1901)

Beltrix
09.09.2016 5 z 5

I přes tragický závěr jde o krásnou baladu. A stejně jako v některých dalších, i v této nacházím paralely s dnešním světem.

Liliana2006
16.02.2016 5 z 5

krásná básnička ale na konci to je moc smutné

Terva
09.06.2015 5 z 5

Na topole nad jezerem
seděl Vodník pod večerem:
Sviť, měsíčku, sviť,
ať mi šije niť.