Vozka

27.10.2021

Další pověst, kde vládce hor Praděd ukázal svou krutost a nelítostnost. Jeho obětí se tentokrát stal chlapík, který se trmácel s naloženým vozem přes deštivé hory. Chudák zapadl s vozem do bahna, a tak se situaci pokusil vyřešit tím, že zapadlé kolo podložil několika bochníky chleba, který převážel a který byl určen pro hladovějící vesničany na druhé straně hor. Praděd to vyhodnotil jako plýtvání Božím darem, a tak nebohého vozku proměnil v kámen.
Už jako dítě jsem si při čtení této pověsti říkal, že obětování pár bochníků za cenu toho, že aspoň ty ostatní zvládne dovézt hladovějícím lidem, nemůže přece být nic špatného...leč vládce hor měl zjevně jiný názor, a tak zkamenělý vozka dodnes trčí na stejnojmenné hoře (1377 m. n. m.).

Je zajímavé, že úplně původní (německá) verze této pověsti má dost odlišné vyznění: Tam není jediný vozka vezoucí náklad chleba pro sousedy na severní straně hor, nýbrž celá kolona vozů převážejících potraviny pro obyvatele obcí na jižní (!) straně, která byla vyrabována tatarskými nájezdy. K obětování chleba nedojde kvůli zapadnutí kol, ale kvůli tomu, že předák kolony rozkáže z každého vozu vysypat několik bochníků jen proto, aby díky odhlečení nákladu dorazila kolona dřív na místo určení a on si mohl šplhnout u svého pána. V takovém případě se dal Pradědův hněv docela pochopit.
Proto mi hlava nebere, proč pan Šuleř v převyprávěné verzi pro děti udělal hlavního viníka z chudáka, který akorát jednal v krajní nouzi?