Vražda krále hraček
Povídka od:
Veronika Černucká
Z knihy:
Noc, kdy jsem měla zemřít
Obyčejná žena vyhledá hlavního hrdinu, aby vyřešil případ vraždy. Ona je podezřelá a vypadá to, že nikdo jiný neměl motiv ani příležitost. Příbuzní mrtvého si také myslí, že to byla ona.
Komentáře (2)
Přidat komentář
Úvod působil tak trochu starodávně. Představila jsem si viktoriánskou Anglii, ani nevím, proč. Živě jsem viděla Maud s nějakou hučkou na hlavě, jak omdlívá strachy a jde požádat neznámého muže o pomoc, protože ji všichni podezírají z vraždy krále hraček. Bylo to z lidského hlediska zajímavé a uvěřitelné. Pak tam vyprávěla příběh, jak muž vyřešil případ jejích známých. Teprve potom se šlo do domu, kde došlo k záhadné vraždě. Starý pán byl sám, nikdo se k němu nemohl dostat, jeho příbuzní měli alibi - a dokonce i od Maud. A stejně ho našli s kudlou v těle! Záhada zamčeného pokoje jako dělaná. Maud už visí oprátka u krku, ale muž ji zachrání. Předvede jednoduchou dedukci, na kterou by mohla přijít i Maud (být o něco moudřejší). A odhalí vraha. Tahle není nejnapínavější ani nejstrašidelnější, ale mně se líbila proto, že byla celou dobu lidská. Dokázala jsem se vžít do Maud a při čtení jsem měla pocit, že se to stalo mně.
Jeden z těch lepší příběhů, tohle opravdu mělo dobrý děj, zápletka taky dobrá, i děj si jel pomalým tempem, i když zase ten konec. Když už se autorce něco povede napsat, tak to zkazí koncem kdy jsou v minutě vyřešeny všechny záhady světa a kde je tady motiv?