Vraždící automaton

01.01.2021

Tragédie
udeří
navzdory
dobrým
úmyslům.

Joe Benitez a Martin Montiel to prostě umí. Nejen, že mají nádherné celostránkové kresby, což dokazuje i na konci vložená, Galerie obálek, ale dokážou divy i u obyčejných komiksových oken. Některá totiž obsahují plno detailů a maličkostí a někdy je nutné se i nich pozastavit a pořádně si je prohlédnout. Jeden z mnoha příkladů bych uvedl kresbu ve třetí kapitole, kdy pan Lewis navštíví Milenu. Její barák má mnoho krásných detailů. Stačí se jen kochat.

Malá ochutnávka:
SINGH: Toho muže rozsekli vejpůl, a to včetně pánevní kosti, jedním čistým sekem.
MECHANIKA: Rozseknutý vedví! Kdo by něco takového dokázal?
SINGH: Inu, vy byste to zvládla, domnívám se.
MECHANIKA: Jsem podezřelá, inspektore?
SINGH: Pouze naznačuji, jak nepravděpodobné je, že by měl k něčemu takovému sílu kdokoliv jiný, tedy bez jisté mechanické výpomoci.
MECHANIKA: Tak to se bojím, že ve městě proslulém koumáky a vynálezci nebudete mít o podezřelé nouzi.

Jenže, ano je tu jenže. Ve scénáři jsou docela velké díry. Já udám jen jeden příklad, ať moc nevyzrazuji děj. Oni hledaj mechanického zabijáka. Automaton, který je zcela robotický a paní Milena má zrovna jednoho doma, ale jako by na něj úplně zapomněla. Ale jde spíše o to, že na počátku příběhu se tvrdí, že takovou věc prostě ještě nikdo neumí vyrobit. A ona se jedna jen tak ledabyle válí v dílně jedný vdovy...hmmmm. Těch nesrovnalostí je tam víc a proto ubírám jednoho motýla z celkových pět. Tak tedy za čtyři.
( Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ )

Citát: Jak jste to mohli dopustit, když jste byli všichni tak geniální?