Vypálení Lidic

Povídka od: Ladislav Narcis Zvěřina
Z knihy: Bili nás pruty železnými

V té chvíli dojížděl na kole směrem od Kročehlav asi 16 hodch zřejmě hornický synek. Před kordonem seskočil z kola,až mu zařinčela plechová bandaska visíci pod sedadlem a plaše se rozhlížel po četnicích a německcýh vojácích.Ti se rozestoupili,chlapec pozdravil a prošel.Tušil něco hrozného a taky že ano.Muž s tyrolskym krojem nepustil děvče z Lidic, které jelo na kole pro doktora kvůli dědečkovi. Chlapec potkal svého otce na jedné polní cestě. Český četník, který hlídal je varoval,aby tam nešli. Zašli zpátky do lesa a tam byli ukryti. Na Lidice se smetl uragán. Nejprve potkali paní Seidlovou s paní Trnkovou, která bránila svoje děti sekyrou,voják ji probodl.Po cestě k faře vedli dva vojáci starostu Hejmu, který na levém spánku krvácel z hluboké tržné rány,za ním kráčeli zedníci co přišli z práce,Šícha a učnové a chlapci Radosta,Koařovský,Kárník,zedník Seidl,za ním děkan Štemberk do Horákova statku. Mezitím vyvlékli ženy a děti ze stavení. Tu a tam padl výstřel, když se žena postavila na odpor. Pak je nahnali do školy(ženy zvlášt, děti zvlášt) Zvenčí byl slyšet buení odváděných krav, štěkot psů, vyplašené husy. Nad Lidicemi se snesl uragán hrůzy a děsu. Po silnici se hnala dvě auta, v jednom byl K.H.Frank,ve druhém zastupující protektor Kurt Dalague a němečtí žurnalisté a novináři.

Komentáře (0)

Přidat komentář

---