Z knihy:

Povídka od: Osho
Z knihy: Od sexu k nadvědomí

Existují dva způsoby, jak dosáhnout nadvědomí, dosáhnout podstaty svého vnitřního "já": sex a meditace.

Sex je brána, kterou nám poskytuje příroda. Sex je přirozený: zvířata jej mají, ptáci jej mají, rostliny jej mají, člověk jej má.

Dokud člověk využívá přirozenou bránu, nepozvedá se nemůže se pozvednout nad zvířata. Tato brána je přístupná i pro ně. Den, kdy člověk objeví i novou bránu, můžeme považovat za zrod jeho lidství. Předtím nejsme lidé, předtím se řídíme stejným řádem jako zvířata, jako příroda.

Dokud se nad něj nepovzneseme, dokud jej netranscendujeme, jsme jen na úrovni zvířat. Vypadáme jako lidé, oblékáme se jako lidé, mluvíme lidskou řečí. Ale uvnitř jsme jako zvířata, a nemůžeme být víc, než zvířata. Prot se zvíře v nás vyřítí při první vhodné příležitosti.

Zvíře v člověku je neustálým krocením frustrováno, vyje a trhá se z řetězu. Dokud však toto zvíře není přemoženo a zničeno, lidské vědomí se nepovznese nad zvířeckost.

Naše přirozenost, naše životní síla, naše energie má jen jediný snadný ventil - sex.

Když uzavřeme tento kanál, mohou vzniknou problémy, proto je dobré před jeho uzavřením otevřít nová dvířka, takže energie může být odkloněna jiným směrem. Je to možné, ale ještě se to nestalo, a to z prostého důvodu, že potlačení je jednodušší než transformace. Je jednodušší něco přikrýt, sednout si na to, než zachytit a transformovat - protože to vyžaduje úsilí sádhany, neustálou meditativní aktivitu.

Proto raději volíme potlačení sexu dovnitř. Potlačením se člověk ničeho nezbaví. Právě naopak. To, čeho se chce zbavit, se zakoření v jeho podvědomí.

Člověk by měl být tak prostý, aby mohl být nahý, neoděný, nevinný a plný blaženosti. Člověk jako Mahávíra měl ve zvyku chdívat nahý.

Když člověku nezůstalo nic, co by měl skrývat, může být nahý.