Zapadákov
Povídka od:
Jevgenij Ivanovič Zamjatin
Z knihy:
Zapadákov
Andrej Ivanyč se chtěl rozjet někam na kraj světa a začít všechno od začátku - tak se dostal k vojenské garnizóně do západakova, kde lišky dávají dobrou noc.
На куличках (Na kuličkach)
Rok vydání originálu: 1914
Povídka vyšla v knize:
Komentáře (2)
Přidat komentář
Vynikající novelka o "celkem normálním" Andreji Ivanyčovi, který se dostane k vojenské posádce do zapadákova, kde lišky dávají dobrou noc a kde je snad každý více či méně podivín.
Krásný jazyk, výborně vykreslené charaktery nejrůznějšího druhu. Pán Zamjatin má své postavy rád a má pro ně hluboké pochopení, ač to nejsou žádní superhrdinové.
Určitě můžu doporučit.
---
"[Sluha] Larka se přibatolil rozzářený jako lívanec."
---
"Psovským čichem Tichmeň vyčmuchal jakousi člověku neviditelnou stopu a rozběhl se po ní - doprava, doleva, jel po ní jako had."
---
"Pravda, bláta bylo až po uši, hlína se lepila jako povidla, táhla se jako pop, vojáci koukali jako vejři. Ale co se dá dělat, služba je služba."
Klobouk dolů! Nejdřív jsem se nemohl začíst, rozjezd je opatrný, ale pak mě to pohltilo... Skvěle napsané, dramatické a trefné. Líbí se mi Zamjatinovy zámlky, kdy občas vyslovuje jen půlky vět se třemi tečkami, ale z kontextu si lze vše jasně domyslet. Erotické scény takto popsané jsou o to šťavnatější :) Nežil jsem v Rusku před 110 lety, ale podle toho, co vím, je to velmi výstižný popis tehdejší ruské reality...