Zrádné svědectví
Povídka od:
Ida Nekovaříková
Z knihy:
Žoldnéři fantasie: Inteligentní ledovce a jiné zrůdy
Na oslavě zimního slunovratu se sejde v domě paní z Lvěštna malá společnost, která při nezávazné konverzaci odhalí ve svých řadách vraha.
Rok vydání originálu: 2015
Komentáře (2)
Přidat komentář
06.09.2017
Docela jsem měl co dělat, abych povídku dočetl. Rodová jména postav měla být asi vtipná, ale mě po chvíli čtení přišla tak strašně otravná a rušivá, že mě to prostě ani nebavilo číst :(
Velice zdařilá povídka. Škoda, že soutěž nedovoluje více prostoru - zde, v tomto případě, zvláště pro více dedukcí a myšlenek zúčastněných členů - hostů paní z Lvěštna. Autorka sama o sobě v medailonku napsala, že "..zdá se však, že její vlastní práci ji zatím nejvíce ovlivňuje Aghata Christie." a musím uznat, že je to znát. Je tu ten jistý, svébytný styl starých, klasických detektivek, kdy je zapotřebí více rozumu a logiky, než nábojů v koltu 1911 etc., více vytříbené dedukce i jistého kalkulativního smýšlení.... Inu, prostě časy dávno minulé. A slečna Nekovaříková nám je velmi pěkně přibližuje, i když ve velice smyšlené fantaskní formě.
Jinak, jak jsem si už všiml z předchozích ročníků "Žoldnéřů" (a nevyskytuje se to jen zde, samozřejmě), čtenáři neradi moc přemýšlí nad smyslem díla, jeho hloubkou, či neradi mnohdy více používají hlavu. Kupříkladu zde - v této povídce je potřeba se více soustředit na postavy. Nejen pro vyšší počet, ale i jejich jména jsou si dosti podobná a bez větší koncentrace se v nich čtenář může ztratit. Čtenářům pak přinejmenším přijde vše zmatené a nezáživné.... (Jojo.... Kdyby tak četli ságu "Píseň ledu a ohně" ještě před jejím zfilmováním....)