Zub času
Povídka od:
Magdalena Mintová
Z knihy:
Nejkrásnější dárek
Ideály o studiu v Praze se čerstvé maturantce brzy rozplynuly. Ze školy odešla, do bytu se jí nastěhoval její otravný kamarád Vojta, a všechny naděje vkládá do tajného vztahu se ženatým Martinem. Myslí to s ní ale vážně? A co když před ní skrývá ošklivé tajemství? Možná, že pravá láska na ni čeká někde jinde...Je možné, že ji má snad celou dobu před očima?
Zub času
Rok vydání originálu: 2020
Komentáře (6)
Přidat komentář
(SPOILER) Takový typický romantický příběh - holka se zamiluje do ženáče a nevidí, že zatímco ženáč ji využívá, vedle sebe má skvělého kamaráda, který ji miluje, ale konec dobrý všechno dobré. Je to klišé? Jasně, že je, ale do sbírky povídek se mi tato povídka líbila. Je fajn, když se objeví i nějaký feel good příběh. U kterého si odpočinete od silných emocí.
(SPOILER) Opravdu??? Opravdu ještě jde použít větší klišé než zblblá mladá holka, co dává ženáči a očekává, že se situace změní, ale pak zjistí, že má ten chlap mimino? Opravdu??? A závěr s kamarádem... nezlobte se na mě, ale tohle je doopravdy výsměch. Žádná originalita, nic zajímavého...
Nejhorší povídka celé knihy, co se tedy týče příběhu. Tohle je tak strašně neoriginální a ohrané. Ne, prostě ne.
(SPOILER) Věděli jsme jak to dopadne? Ano. Je to klišé? Ano. Ale co už. Je to milé klišé a za mě má postava pochopení. Někdy se fakt zamilujeme nesprávným směrem a máme vedle sebe někoho, kdo je do nás blázen. Vlastně to mnohdy bývá takhle: člověk miluje - člověka, ten miluje - člověka, který má dejme tomu manželku, kterou zas tak nemiluje. Ten uprostřed se má docela dobře, aspoň ho někdo objeme i když s velkým ALE. Ten na konci se má dobře, protože může mít obejmutí ze dvou stran, milenka x manželka. Ten na začátku se má nejvíc na ***** ale sympatizujeme s ním asi nejvíc, protože jsme tam snad byli všichni. Milovat člověka který miluje někoho jiného je fakt těžká realita. Občas mi vrtlo hlavou, kolik že je let hlavní hrdince? Pevně doufám že 18 náct :) Chvilku jsem tápala jaký vztah že to má Vojta k rodičům hlavní hrdinky, ale vzhledem k tomu že se znají už od dětství a jsou ze stejného města, chápu, že je zná :) Zkrátka milé počtení.
Tahle povídka byla neuvěřitelně realistická! Tak moc, až jsem nestačila zírat. Autorky vyprávění má tempo a povídka byla opravdu čtivá, jen jsem se nedokázala úplně identifikovat s postavami. Ale to je jen můj osobní problém.
Ale teda ta první scéna? Ta byla výborná!
(SPOILER) Tak tahle povídka mě v jinak příjemné feel good sbírce vánočních příběhů docela otrávila...Hlavní hrdinka mě od první věty po poslední opravdu iritovala, ten její způsob přemýšlení a chování a mluva...Včetně jejího vyprávění v ich formě, plného nespisovných a slangových výrazů aby byla cool a autentická, ale tady to prostě vůbec nefunguje. Navíc jsem vyloženě alergická na toxické stereotypy ve stylu "všechny ženské mají rády šperky" (tedy až na hlavní hrdinku) nebo "všechny ženské si musejí projít vztahem se starším mužem"...
Příběh je bolestně předvídatelný, od začátku je jasné, že ji její ženatý šamstr (z něhož mimochodem v knize dělají hotového dědu, ale je mu čtyřicet) jen využívá aby si trochu užil, že svou ženu kvůli ní nikdy neopustí a že je jejich vztah odsouzen k zániku, stejně tak čtenáři už na prvních stránkách doklapne, že ta holka, na kterou si její spolubydlící Vojta myslí, je právě ona, a že to on bude tím jejím happy endem. Závěr mi přišel nerealistický, nemyslím že na takhle blbou zamilovanou teenagerku by mělo nějaký vliv zjištění, že manželka jejího přítele je mladší, než čekala a že ji nevyměnil za milenku kvůli věku ale kvůli miminu...
V celém příběhu není jediná kladná postava nebo věc, které by se dalo fandit. Ani nesympatická a značně jednoduchá hrdinka, ani její nerovný vztah, ani její budoucí přítel Vojta, který je vykreslen naprosto nezajímavě a neatraktivně. Bylo mi vcelku jedno, jak to s postavami dopadne a protagonistce a jejímu milostnému protějšku jsem docela přála mnohem horší konec.