1bublina
přečtené 290
Autismus & Chardonnay
2017,
Martin Selner
Já z knihy takové nadšení nesdílím. Už před ní jsem četla několik knih, které dříve bývaly blogem a nikdy mi to nesedlo. Nejde to číst jako kniha. Jedině že bych si každý den přečetla jednu kapitolu. Bylo tam na mě příliš mnoho filozofování a vadilo mi neustále poukazování na to, jak "normální" lidi špatně reagují na děti s autismem. Buď se na ně dívají příliš a nebo naopak odvracejí zrak. Co je tedy správně? Tato kniha mi přišla dost pochmurná a ne kvůli dětem s autismem. Jako kdyby autor měl neustále depresi a byl na pokraji svých sil. Blog má zůstat blogem, nebo by před vydáním měl autor trochu poupravit formu. Napsat nějaký úvod a závěr. ČV 2023 - Kniha, která má žlutou obálku.... celý text
Zvěrolékař v chomoutu
2006,
James Herriot (p)
James Herriot je moje srdeční záležitost. Jeho knihy můžu číst znovu a znovu. Jak už tu psali jiní, mohu sáhnout po jakémkoli díle pana Herriota a vždycky mě zahřeje nebo zlepší náladu, když mi není dobře. Je to můj nejoblíbenější autor už od dětství.... celý text
Zvěrolékař zasahuje
2022,
Philipp Schott
Trochu mě to zklamalo. Čekala jsem víc příběhů o ošetřování zvířat. Je to spíš taková příručka o tom, jak být dobrým klientem veterináře. Moc se mi líbil příběh o labradorovi, co žral kameny.... celý text
Věci, na které nastal čas
2020,
Petra Soukupová
Tak tenhle konec paní Soukupové neodpustím. Četla jsem jako eknihu, takže jsem netušila, jak moc jsem na konci knihy. Klepnu na displej na další kapitolu a tam už žádná další kapitola není! Jinak opět skvělé jako ostatní knihy autorky, které jsem zatím četla.... celý text
Kaltské jeskyně
1995,
Joe Dever
Tohle jde dohrát bez Sommerswerdu? Já jsem ho teda naštěstí měla, ale nedokážu si představit to hrát bez něj. Než jsem se dostala do pevnosti Ikaya, myslela jsem, že to nedohraju. Kalkothové byla velká podpásovka. V pevnosti to už naopak bylo až moc jednoduché - nebo jsem jen měla štěstí na dobrý výběr cesty. Většinu věcí ale vyřešil Somerswerd. Dám si to ještě jednou, než začnu číst další díl. Edit: Na podruhé se mi povedlo úplně se vyhnout Kalkothům a ani jsem nepotřebovala použít Sommerswerd. Takže to jde i bez něj.... celý text
Oheň na vodě
1993,
Joe Dever
Tenhle díl mi přišel mnohem těžší než Útok ze tmy. A taky delší. Umřela jsem asi 5x (3x to bylo kvůli hození "špatného čísla" v tabulce náhody). Úplně od začátku jsem šla 3x, pak už jsem používala "save mode", kdy jsem si psala čísla, kde jsem se nějak rozhodovala. Ani jednou se mi nepodařilo dokončit s drátěnou košilí, která se mi vždycky utopila společně se zbraněmi. Takže potom souboj v hostinci byl holýma rukama (tam jsem taky jednou zařvala :-) V tunelu jsem taky jednou umřela - neměla jsem totiž to zatracený kopí. Naštěstí jsem si vzpomněla, kde jsem se s ním cestou potkala, takže na druhý pokus jsem si pro něj došla. Po získání Sommerswerdu už to bylo easy, ale těch bojů na konci bylo trochu moc. Těším se na další díl.... celý text
Útok ze tmy
1992,
Joe Dever
V dětství se mi nepodařilo tuto knihu dohrát, teď jsem to zkusila znovu a dohrála jsem 2x (podruhé jsem šla jinou cestou). 2x jsem umřela a musela jít znovu. Moc mě to bavilo. Ubírám ale jednu hvězdu, protože jsem v knize našla dvě chyby - jednou jsem šla pěšky a po otočení na stranu xx jsem najednou měla koně. A jednou se mi stalo, že jsem se do stejné situace dostala 2x (záchrana prince)... celý text
Zvěrolékař a kočičí historky
1995,
James Herriot (p)
Poslouchala jsem jako audioknihu - čte moc pěkně Michal Pavlata. Sice už jsem všechny tyto kočičí historky znala z knih o Zvěrolékaři, ale i tak to bylo pohlazení po duši. Herriot nikdy nezklame.... celý text
Samotářky
2022,
Barbora Šťastná
Kniha se mi líbila moc. Také mi to připomínalo Mornštajnovou, jak už tady bylo zmíněno. Ze začátku jsem se nemohla začíst a postavy mi nebyly sympatické. To se vlastně nezměnilo až do konce knihy. I tak se mi moc líbil příběh, jak to bylo propletené, kdo s kým, čí je to dcera nebo vnučka atd. Jedinou sympatickou postavou byl pro mě Vláďa Větrovec, ale to byl zase komunista, takže jsem mu nechtěla moc fandit. Nejvíc mi vadilo chování Ludmily, ale ta měla zase asi nejsmutnější život, takže mi jí zase bylo líto. Opravdu povedená kniha a vykreslení postav tak, že opravdu nebyly černobílé (taky už to tu párkrát někdo psal). Ráda si přečtu i další knihy od autorky.... celý text
Propast smrti
2021,
Robert Bryndza
Knihu jsem dostala k Vánocům, ale přečetla jsem ji až teď. Není nic horšího, než když táhnete tlustou bichli v kufru na dovolenou a pak vás kniha nebaví. Proto si vždycky schovávám knihy od pana Bryndzy a beru si s sebou na dovolenou. Někdy mi u jeho knih chvilku trvá, než se začtu, ale tohle byla jízda hned od začátku. Vraha jsem si tipla celkem brzy (dobře, měla jsem dva adepty) a trefila jsem se - takže to mě taky potěšilo. Jediné mínus je, že už mám všechny autorovy knihy přečtené a teď musím čekat na vydání další. Snad to bude brzy.... celý text
Christiane F. – Můj druhý život
2014,
Christiane Vera Felscherinow
Ač nemá kniha moc dobré hodnocení, tak se mi líbila. Ale to se mi stává, že jdu proti proudu. Bylo moc zajímavé číst, co bylo s Christiane potom. Život měla opravdu zajímavý a vlastně byl hrozně smutný. Ke knize mám ale několik výhrad. 1. velké množství jmen lidí (kteří jsou asi známí v Německu) a hodně z nich bylo pro příběh úplně nepodstatných 2. celková neucelenost knihy - kdyby to napsala sama Christiane, tak v pořádku. Není to spisovatelka a téměř celý život se sjížděla herákem, takže by se to dalo pochopit. Ale jako spoluautorka je německá novinářka, tak tomu mohla dát nějakou formu. 3. nebylo vysvětleno, proč jí odebrali syna... celý text
Mé syny zničil heroin
2008,
Elizabeth Burton-Phillips
Já takové nadšení z knihy nesdílím. Příběh byl dobrý - přeci jen je podle skutečné události. Ale ta forma psaní mi moc nesedla. Hodně mě rušily věty typu: Na to Simon vzpomíná takto: K tomu Tony říká toto: Rosemary k tomu dodává toto: Některé věty byly hodně krkolomné a nemyslím si, že by za to mohl překlad: "O pár dnů později, když jsem rovnala fotografie z toho večera do alba, naznačovaly všechny důkazy této výjimečné rodinné události, že tady máme co do činění se dvěma mladými muži, kteří jsou na cestě vpřed." Na konci už jsem i některé odstavce přeskakovala - různé dopisy od sestry Joseph a pod.... celý text
Pěšky mezi buddhisty a komunisty
2016,
Ladislav Zibura
Poslouchala jsem jako audioknihu - čte sám autor Ladislav Zibura. Před tím jsem poslouchala Prázdniny v Česku (čte Martin Písařík) a nelze srovnávat. Ládík čte mnohem lépe, pomaleji a krásně intonuje. Je to pochopitelné, když to sám prožil a napsal. Více mě bavila část v Nepálu. V Číně už mi to přišlo takové monotónní. Rozhodně doporučuji zajít na Ládíkovu přednášku. Termíny a místa zde: www.zibura.cz... celý text
