adlenka
přečtené 393
Šest vran
2017,
Leigh Bardugo
Super. Ale mám jedno ale, které mi to tak trochu celé kazí. A sice věk jednotlivých postav. Prostě mi k tomu věku nesedí vystupování.
Za zavřenými dveřmi
2017,
B. A. Paris (p)
Ano, je to děravé jak ústa staré ženy, ale stejně jsem to luskla za noc. Vedlejší postavy naprosto nevyprofilované, nevíme, jak a proč se znají, co dělají, jak často a kde se vídají... Taky nechápu, proč je horší varianta ústav než sestěhování? Což je vlastně důvod toho, že mu to trpí. V podstatě ihned víme, že je něco špatně, autorka to nedávkuje pomalu, ale jednoduše to vybalí skoro hned. Důležitá osoba je okamžitě rozpoznána, jen čekáme, jak pomůže. Finální vzpoura je tak banální a skoro snadná, že psychopat měl asi zrovna výpadek. Zkrátka to má díry. Obrovské. Jenže já byla ochotná je přejít a neřešit, protože jinak mi to přišlo skvěle napsané a napínavé a musela jsem číst dál a dál, až najednou byl konec.... celý text
Když ti to udělá radost...
2016,
* antologie
Renčín vyčnívá! Jeho příběh vůbec nezapadá do žánru, který běžně čtu, ale byl skvělý. Určitě se poohlédnu po dalším jeho díle.
Aristokratka ve varu
2013,
Evžen Boček
V rozhovoru s autorem jsem četla, že původně napsal jednu knihu, ale po spočtení stran ji rozdělil na zatím 3. Na jednu stranu dobře, že tak. Vždy od půlky dílu u mě nadšení opadá a jsem trochu přehlcena stylem humoru, vše už mi přijde předvídatelné. Na druhou stranu to rozdělení je znát - druhý díl je tak trochu odnikud nikam. Neříkám, že jsem se nebavila, ale hlasité výbuchy smíchu to nebyly. Označila bych to jako fajn knihu na přejezdy mhd. Kapitolka sem, kapitolka tam. Já ji přečetla za dva večery a bylo toho příliš najednou.... celý text
V šedých tónech
2013,
Ruta Sepetys
Skvělá. Dá li se to říct o knize s tímto tématem. Psaná z pohledu dospívající dívky, možná proto se někomu zdá plochá, nebo málo popisující fungování tábora. Ale o to nešlo. Já to utrpení cítila, aniž bych věděla, v kolik měli večerku a v kolik vstávali. Za mě je to kniha o síle rodiny, mateřské lásky, vzdoru a víře v lepší zítřky. Celou knihu jsem si říkala - co kdyby to někdo udělal mé rodině? Co kdyby mě naložili hned po porodu. Dokázala bych já to, co Jelena? Stály by mé děti tak při sobě? Jak by se s tím vypořádali moji rodiče? Jak silní ti lidé museli být, aby přežili. A kam se poděla lidskost. Jediné, co mě mrzelo, byl opravdu useknutý konec, mohla bych číst dál a dál.... celý text
