Ajrad1981 přečtené 464

Dívka, již jsi tu zanechal 2015, Jojo Moyes

Knihu jsem si koupila někdy v době jejího vydání, líbila se mi anotace, jen jsem neměla čas se do ní hned začíst. Pak jsem postupně začala odhalovat, jaký druh literatury Jojo Moyes píše, a trochu mě to vyděsilo. Co jsem si to, proboha, koupila? Vždyť je to úplně mimo žánry, které běžně čtu! Ale protože nejlepší je postavit se strachu čelem, pustila jsem se do toho (jo, a taky se mi to hodilo do letošních plánů). První část, ta z války, je na plný počet, bez debat. Na začátku druhé části jsem protáhla obličej, jestli za tohle dám víc jak dvě hvězdičky, budu se divit (asi nebyl úplně dobrý nápad hned překonat časovou mezeru, měla jsem začít s druhou částí knihy raději až druhý den, takhle to byl moc velký kontrast). Postupně se to zlepšovalo, takže jsem vůči dějové lince ze současnosti přestala být tak skeptická. Jasně, spousta věcí byla lehce předvídatelná. Třeba Paul. Vlastně i konec soudního sporu, byť nás autorka nechá pěkně dlouho čekat. Na konci první části jsem byla lehce nakrknutá, chtěla jsem vědět, co se stalo se Sophií, a chtěla jsem to vědět HNED. Postupem času mě ale tak pohltil průběh soudního procesu, že jsem Sophiin osud odsunula na vedlejší kolej (naštěstí pro hodnocení knihy, že mě to už moc nezajímalo, jinak bych za to strhla hvězdičku, i když něco podobného se taky dalo čekat). A stejně mám pocit, že mi autorka dluží několik vysvětlení. Pár mých otázek se ozřejmilo v průběhu děje, ale stejně bych ráda věděla víc o Aurélienovi a hlavně: jak Paul našel Édith?!... celý text

Macbeth 2018, Jo Nesbø

Začnete číst knížku, seznámíte se s postavami a hned máte tendenci je zaškatulkovat. Tohle je dobrej týpek, tohle nějaký hajzlík. Znáte to, ne? Ale pak dojde k zemětřesení, které vám ty krabičky vysype - a co teď s tím? Nezbývá, než číst dál a zjistit, kdo do které škatulky opravdu patří. Ale zas taková oběť to není, příběh vás úplně pohltí, přestože konec je předem daný, jenom je potřeba zjistit, kdo všechno to nakonec přežije a v jaké formě a kondici. Za mě super čtení. P. S. Původně jsem si chtěla před tím přečíst Shakespearův originál, na gymplu jsem to totiž nějak nestihla. A nestihla jsem to ani teď, což je možná jedině dobře. Něco mi říká, že se znalostí originálu bych teď byla o některá překvapení ochuzena.... celý text

Dokud vás smrt nerozdělí 2001, Ed McBain

Skvělé! Sice mě kapku vytáčí timing na konci, ale na ubrání hvězdičky to není. Ollie překvapil.

Syn 2014, Jo Nesbø

Paráda! Trochu mi to připomínalo seriál Expozitura - takže to musí být paráda :-) Myslela jsem, že vím, kdo je levák. Pak mi bliklo v hlavě jiné jméno a nechtělo ven, byť mi to z hlediska již přečteného nedávalo smysl. A když byl levák konečně "oficiálně" čtenářům odhalen, tak jsem zalapala po dechu, místo abych se plácala po rameni, jak jsem dobrá. Nesbo má pro mě v každé knize překvapení :-)... celý text

Úžasný Mauric a jeho vzdělaní hlodavci 2003, Terry Pratchett

Hodně dobrý počin! Úžasná byla jména, která si krysy daly, to mě bavilo. Zápletka byla také nakonec mnohem zajímavější, než jsem původně očekávala, to je velké plus. Ale co ten konec, proboha?! Ten je tak pohádkový, že už ani pohádkovatější být nemůže, a zkazil mi požitek z knihy. 1,5 hvězdičky dolů, škoda.... celý text

Kdo se bojí Virginie Woolfové? 2008, Edward Albee

Ou, tak tohle nebyla dobrá volba! Dramata mi nevadí, ale absurdní drama, hm, to asi nebude pro mě. Ještě mrknu na představení, jestli mi třeba něco neuniklo, ale moc šancí tomu nedávám. A to jsem si jistá, že jsem to ve finále i pochopila! Tedy tu pasáž se synem určitě. Jinak jsem absolutně nechápala, co je to za nesmysl. Ostatně, z wikipedie jsem se dozvěděla, že absurdní drama zobrazuje skutečnost jako nesmyslnou. Takže pokud jsem to pochopila jako nesmysl, pochopila jsem to správně? :-) Jediné, co hodnotím kladně, je počet postav. Celkem čtyři, takže odpadá jakákoliv složitější orientace. Ovšem cca v půlce jsem přestala přemýšlet o tom, kdo je mi nejsympatičtější, a přeformulovala jsem úvahu na to, kdo z nich je nejmíň na hlavu.... celý text

Schindlerův seznam 2009, Thomas Michael Keneally

Kdo zachrání jediný život, jako by zachránil celý svět. Neskutečný příběh, o to víc, že je pravdivý. Pro mě navíc o to bližší, že Svitavy a Brněnec jsou co by kamenem dohodil.... celý text

Příliš vysoké podpatky 2014, Zuzana Rampichová

Nic moc. Nejdřív spousta postav, snad všechny na facku, a dokud se jejich životy nezačaly prolínat, špatně se v nich orientovalo. První smrt přišla až skoro na konci knihy, vrah byl jasný okamžitě, i mně jako čtenářovi. Žádné vyšetřování, hledání stop, nic. Jen nadhozená teorie, bez důkazů, u soudu by to nemělo šanci. A jediné dvě věci, které mě zajímaly, zodpovězeny nebyly - jak to bylo dál s Kristinou a co přesně se stalo v Chorvatsku (ono to totiž vypadalo, že Robert pěkně kecá).... celý text

Loď duchů 2017, Clive Cussler

Celkem slušný thriller. Poněkud mě znepokojuje myšlenka, že nějaký magor, obchodující s hackery jak s ponožkami (no, vzhledem k ceně spíš jak s uměleckými díly), by mohl tak lehce měnit realitu a tím ovládat naše životy. To je snad ještě horší než představa, že nás na každém kroku šmíruje Velký Bratr.... celý text

Stíny v ráji 1975, Erich Maria Remarque (p)

Vážně to bylo tak jednoduché být emigrantem v Americe? Jako že hned celá komunita emigrantů podává pomocnou ruku? Notabene že tu pomocnou ruku podávali Židé Němci? Předpokládám, že nějaká solidarita tam byla, ale míra popsaná v knize mi přišla poněkud přehnaná. Musím ale říct, že popis pocitů a úvah a pochybností jednotlivých lidí byl hodně zajímavý. Přesto většina knihy by pro mě byla tak na průměr. Čtvrtou hvězdu přidávám za poslední část.... celý text

Stín větru 2008, Carlos Ruiz Zafón

Paráda!

Prokletí brněnských řeholníků 2011, Vlastimil Vondruška

Asi nejlepší "vondruškovka", kterou jsem zatím četla.

Kámasútra - Klasické způsoby milování upravené pro současné milence 1997, Anne Hooper

Dám 3 hvězdičky. Nemám s čím srovnávat, takže zlatá střední cesta.

Bojoval jsem proti islámskému státu 2016, Christian Haller

Hlavně jsem čekala něco jiného (to je tak, když si někdo ani nepřečte anotaci). Vyprávění vojáka NATO, a ne nějakého německého dobrodruha. Je mi jasné, že ten dobrodruh asi vyznívá negativně, ale já jsem se prostě ještě nerozhodla, jestli mám před Agitem smeknout, nebo si zaťukat na čelo.... celý text

Taková normální rodinka 2008, Fan Vavřincová (p)

Měla jsem trochu obavy, jestli byl dobrý nápad číst knihu, když seriál znám málem zpaměti, jestli mě kniha nebude nudit. Obavy se rozplynuly během první kapitoly. Znalost seriálu nebyla na škodu, právě naopak, aspoň jsem si popisované scény vybavovala v nezapomenutelném provedení Dany Medřické, Zdeňka Řehoře, Jaromíra Hanzlíka, Eduarda Cupáka, Marie Rosůlkové, Jany Štěpánkové, Daniely Kolářové a dalších, a celou dobu jsem se výborně bavila. A stejně jako v seriálu, i v knize jsem si nejvíc užila část Škola manželů.... celý text

Knihy džunglí 1984, Rudyard Kipling

Kdybych to četla v dětství, asi by to bylo za plný počet. Škoda!

Romány, menší prózy 2001, Hermann Ungar

Po zjištění, že se autorovi říká moravský Kafka, jsem se trochu lekla, s Franzem jsem si totiž fakt nesedla. Ale nebylo to tak zlý. Takhle, ty romány se četly dost ztuha, ale aspoň jsem je pochopila. Tedy doufám. Krátké prózy v druhé části knihy byly mnohem přijatelnější. Přestože jsem si Ungara chtěla přečíst už dlouho, dokopala jsem se k tomu až letos díky Čtenářské výzvě. A nelituji.... celý text

Sůl moře 2016, Ruta Sepetys

Námět skvělý, napsáno čtivě, ale jaksi odosobněně, skoro tam nejsou znát emoce. Například když by mi před očima zemřela kamarádka, tak by ten smutek, zoufalství, beznaděj byly na úplně jiné úrovni. Kdyby to bylo vyprávěno třetí osobou, tak budiž, ale v ich formě mi to tam docela chybí.... celý text

Navzdory básník zpívá 1979, Jarmila Loukotková

Já tuhle knížku miluju :-)

Artemis 2018, Andy Weir

Asi jsem měla po Marťanovi moc velká očekávání. Jazz je kráva, byť skoro geniální a manuálně zručná (podle mě je to nekompatibilní), se svojí inteligencí si dávno mohla vybrat jiný - účinnější způsob, jak získat to bohatství, po kterém toužila. Celý ten příběh mi navíc přijde dost divný, chování některých postav má sice jistou logiku, ale pochybuji, že by se takhle v reálu opravdu rozhodli. Kdyby to mělo jiný konec, myslím v otázce deportace, nemusela bych tak dlouho váhat mezi dvěma a třemi hvězdami. Abych jen nekritizovala, čte se to dobře, v tomhle je opravdu poznat ruka stejného autora, i v těch hláškách, které měly být vtipné. No, asi byly, jenom mě jaksi nic nenutilo smát se. Ale ty nadsázky oceňuji, to zas jo.... celý text