Alcea
přečtené 208
Jak se dělá chlapec
1995,
Ludvík Vaculík
Pro mě nejméně stravitelná kniha ze všech přečtených Vaculíkových. Zde zašel za hranu toho, co dokážu v autobiografické litaratuře tolerovat. Literárně jí nemám co vytknout, ale ani vypíchnout.... celý text
Sekyra
2003,
Ludvík Vaculík
Zhruba tak jednou za deset let cítím nutnost si přečíst Sekyru, vždycky mě překvapí, jak je útlá, mám ji v paměti jako pěkně hutnou knihu, nacpanou větami, které jsem se od prvního přečtení naučila zpaměti. Na první čtení až bolela, časem jsem smířená, že tak to prostě chodí, fascinuje mě, jak trefně, syrově upřímně jsou popsány bolesti vztahu syn-otec. Postřehy o tehdejší společnosti a názory na ni nemusí být všechny čtenářem přijaty, on o to soudím ani autor nestál, většinou mi ovšem připadají velmi trefné a leckdy jsou vtipné. Vaculíkův humor knihu koření, zvlášť jsem si oblíbila bratrance z Tarandové ("co to pravíte, strýčku? Však tetička není úzkoprsá!") "Někdy se člověk podiví sám sobě, jak mohl být tak malicherný k některým věcem a lidem, vždyť mě často mrzely věci, které se staly a stát neměly, že jsem nedovedl v souladu žít - a nyní? Prázdnota, duševní trýzeň, ale však čas utíká jak v drobném stroji hodinek, oblaka jsou nad hlavou, jdeš za hejnem vzpomínek a zní ti to v nitru jako amen." Spolu s Morčaty je Sekyra to nejlepší z LV, alespoň pro mě.... celý text
