AnjuBlackCat
přečtené 243
Pavučina snů
2002,
Stephen King
"Někdy se člověku daří, na co sáhne. A někdy mu nezbude nic než temnota. Jenže jak s tím má potom žít?" Tuhle knihu jsem četla v jednom z nejtěžších období mého života a bez nadsázky jí vděčím za to, že jsem toto období překonala. Byť příběhem, přestože i ten je jako každý od Kinga skvělý, to ani tak není. V této knize mi byly terapií myšlenky, pocity, citáty... "Sny stárnou rychleji než snílci. Úplně poslední sny navíc často umírají překvapivě těžko, zuby nehty se drží života a tichými, ztrápenými hlásky piští vzadu v mozku." "Když se prach usadí, nezůstane až příliš často nikdo, komu by bylo možné dávat vinu. A i když někdo takový zůstane, tak co z toho? Člověk se stejně musí naučit žít s tím, co mu zbylo, a - jak mu všichni denně kladli na srdce ( i když jen do té doby, než na celou záležitost zapomněli) - utěšovat se tím, že to mohlo být horší." A mnoho dalších myšlenek, které si právem zaslouží své útulné místečko v mém "lapači" oblíbených vět z knih. "Dny, které mají změnit náš život, nikdy nepoznáme předem. Možná je to tak dobře."... celý text
Konec světa & Hard-boiled Wonderland
2010,
Haruki Murakami
"Kdyby teď někdo vrazil do mého okna hlavu a zařval na mě, že můj život stojí úplně za hovno - nezbylo by mi, než s ním tiše souhlasit." U mě nastejno. :D Přesto, tato je zatím má nejoblíbenější od Harukiho Murakamiho, uvidíme, zda ji trumfne některá z těch co jsem ještě nečetla.... celý text
