Astonius přečtené 300

Purpurové řeky 2001, Jean Christophe Grangé

Velmi čtivé a zajímavé, moc mě bavil způsob, jakým byl příběh podán - dvě dějové linie zdánlivě nesouvisející, ale čtenář tak nějak tuší, že k tomu spojení dojde - a úplně jsem prožívala, když se naši vyšetřovatelé setkali :-) Tento typ vyšetřování a odkrývání tajemství mne velmi baví (něco podobného bylo v Mužích, kteří nenávidí ženy) a navíc když je to promyšlené a celkem logické, je to radost ze čtení. I když ta logika příběhu se prostě musí přijmout a nehnípat se v ní, jen číst a akceptovat to. Co se tomu dá vytknout je asi, že to celkově bylo přitažené za vlasy, a to jak vraždy, tak pachatel, ale co - někdy je ta kritika utlumená originalitou příběhu a způsobem vyprávění. Nejvíce mi asi vadily akční scény a nezničitelnost hlavního hrdiny, někdy to bylo až k smíchu. Viděla jsem i film (r. 2000), který sice měl skvělou atmosféru, prostředí a herce, ale jinak to byla velmi osekaná kostřička příběhu z knihy, která na diváka, který ji nečetl, musí působit dost zmateně a těžko k pochopení. Knihu ale doporučuji - záhada v ní líčená mi nedala spát a myslela jsem na ni každou chvíli :-)... celý text

Králova konkubína 2017, Anne O'Brien

Velmi mě bavilo - člověk se ocitl v té popisované době a poslouchal Alicino vyprávění o tom, jak se všechno seběhlo... Nemělo to žádná hluchá místa, čtení mne nenudilo - i to "politikaření", které tomu někteří vyčítají - se mi nezdálo přehnané, když dotvářelo celkový dopad, jaký žena tohoto rázu na krále měla. Ke konci, když hlavní hrdinku napadne otázka, zda náhodou krále nemilovala, jsem si uvědomila, že vše bylo líčeno tak jakoby s odstupem, bez emocí - ale ono i v tak nanejvýš "intimním povolání", jakým konkubína je, o lásku opravdu nešlo, i když by se mohlo zdát, že opak je pravdou. Byl to holý kalkul, vyhlídka na lepší život v tehdejší těžké době a nanejvýš sobecké chování plné přetvářky. Žádný pozitivní ani negativní vztah jsem si k hlavní postavě nevytvořila, prostě jsem četla o tom, co vyprávěla a brala to takové, jak to bylo podáno. Dnešní člověk asi nedokáže docela pochopit jednání lidí v tak dávné historii i co se morálky týče, byť podobné věci se dějí a budou dít neustále. Jedinou výtku bych měla ke konci, který byl pro mne příliš růžový - ale neznám historické podklady a pokud to s Alicí dopadlo i ve skutečnosti tak, jak je popsáno v knize, musela mít opravdu štěstí.... celý text

Do posledního dechu 2018, Linda Castillo

U mě takový lepší průměr - kniha se dobře četla a nijak moc nenudila, i když se mi zdá, že byla ukecanější, než předchozí, nicméně po jejím dočtení, když už vím rozuzlení, bylo všechno podle mého názoru příliš křečovité a nepravděpodobné. Zapojení manželky na konci bylo opravdovým překvapením a bylo nečekané, i když těžko říct, do jaké míry by mohlo být pravděpodobné. Popis dětských obětí na začátku mě trochu odrazoval od dalšího čtení, nešlo mi získat větší nadhled a nepřipouštět si to tolik, ale šlo naštěstí jen o chvíli na začátku, pak už jsem nic dalšího tak neprožívala. Motiv a provedení zločinu, nehledě i k osobě pachatele - inteligentního člověka - u mě shazují jednu hvězdu, mám prostě pocit, že takhle vymyšlené vymazání jedné rodiny je hloupé a že by se jistě našel jiný způsob, najmě za pomoci ženy, která - jak vyplynulo na konci - byla zřejmě úplně bez citu ke svým blízkým. Další hvězda dolů byla za tolik smrtících nebezpečí, která naše náčelnice opět přežila - i když se to četlo dobře, připadala mi na konci jak nějaký robot z Terminátora, který přežije všechno (vynoří se z hlubiny jezera z potopeného vozidla, oklepe se z postřelení a zbití a po dvou dnech odpočinku jde už zase do práce :-) ....). Menší výtku bych také měla ke způsobu vyprávění v přítomném čase, který mi trochu vadí, ale to jen okrajově. Uvidíme, co přinesou další díly.... celý text

Sladká vůně bolehlavu 2010, Tiffany Baker

Tohle byla tak krásná kniha..... :-) Autorka má nádherný sloh plný nápaditých přirovnání a metafor a píše velmi lehce a čtivě. Příběh je prostý a přitom neokoukaný a i když neobsahuje nějak velká dramata, člověka poutá k sobě. Četla jsem na dovolené a celou dobu jsem myslela na Truly, která mi svůj příběh "šeptala" po kouskách do ucha... A navíc je kniha krásná i zvenčí - obálka se opravdu povedla.... celý text

Rakvář 2019, Sharon J. Bolton

Nějak se mi poslední dobou nedaří.... :-) Novinky populárních autorů nějak nestojí za nic :-) Čekala jsem super detektivku, ale kam až to autorka nechala dojít, nad tím jsem jen kroutila hlavou. Odrazoval mne už začátek, kdy se prakticky dozvíme, jak případ v minulosti dopadl a následně nám ho autorka začne vyprávět. Nijak jsem to neprožívala, když jsem znala výsledek pátrání po poslední unesené dívce, čekala jsem tedy jen krátké shrnutí a pokračování děje v současnosti, ale k tomu nedošlo. Sáhodlouze nám bylo předkládáno vyšetřování, což by mohlo být zajímavé nebýt toho začátku... Další věc bylo množství postav - pamatovala jsem si podle jména asi dva tři, takže když hlavní hrdinka někam přišla a s někým se dala do řeči, nějak jsem se nechytala, co je to za člověka. No a celé vyústění děje, to ponechám bez komentáře. Kniha mne k sobě vůbec nepoutala, spíše jsem se v průběhu jejího čtení poflakovala před knihovnou a vybírala, co bych za to vyměnila :-)... celý text

Temná věž 7: Pistolník 2: Sestřičky z Elurie 2020, Peter David

Komiks beru jako velmi okrajovou záležitost k již přečtenému (tak, jako vždy) a ráda jsem se podívala na toto obrázkové ztvárnění, ale můj názor na komiksy to bohužel nezměnilo, pro mne je jediný hlavní příběh vyprávěný textem, klasická kniha a kdybych ho ještě neznala, toto by mi absolutně nic nedalo. Ta magičnost příběhu vyprávěného Kingem tady není obsažena ani trochu.... Dokonce bych řekla, že s Temnou věží v podobě komiksů končím, protože mi to dojem z knih úplně ničí :-)... celý text

Děti nového věku 2020, Jana Štrausová

Tento typ knih nijak cíleně nevyhledávám, padla jsem na ni v knihovně a odnesla na prolistování domů. Nejzajímavější část se týká samozřejmě příkladů kreseb a chování malých dětí, které zprostředkovala jejich učitelka ve školce - zdají se být velice přesvědčivé, ale nevěřící Tomáš ve mně mi přece jen našeptává, že jsou některé možná i vytržené z kontextu a ovlivněné kdoví čím - přece jen jde většinou o 3 nebo 4 leté děti, které mohou např. kreslit nebo po svém interpretovat např. věc zahlédnutou v televizi apod. Je to ale jen můj názor. Co se týče posledního uvedeného příběhu Jamese Leiningera, ten je již notoricky známý a nevěřícímu Tomášovi ve mně nad ním docházejí slova :-)... celý text

Úzkosti a jejich lidé 2020, Fredrik Backman

Bohužel nebavilo... Příběh, který je vykreslován, je stavěn na uzavření kruhu, na tvrzení, že všechno se vším souvisí a lidské osudy jsou navzájem propojeny, že i v kritických chvílích se projeví lidská solidarita a že pochopení pro ostatní lidi je někdy nad zákon. Neříkám, že by tohle byla špatná motivace k napsání knihy - ale ten samotný příběh je tak absurdní, že to šlo prostě už za hranici mé ochoty to přijmout a prožívat. Vím, že jde o nadsázku, psáno pouze pro pobavení a pro takové to lehké pousmání s prvky moudra, ale mně to prostě lezlo na nervy. Použité záznamy z výslechů lidí se nesly všechny ve stejném duchu - a to že vyslýchaní mají policajty úplně na háku - a rukojmí se chovali stejně i přímo v době přepadení - prostě nezájem - někoho s pistolí sotva vzali na vědomí a dál řešili své bagatelní problémy. Já vím, že mělo jít o ten klíčový vtipný prvek - a lidé se nad tím asi i baví - ale za mě ten křečovitý humor prostě moc tlačil na pilu a dělalo to pro mě pohádku pro děti bez reálnějších základů. Úplně celkově námět a příběh hodnotím opravdu velmi nízko, pro mě to byla kravina, která mi nic nedala. Co se týče autorova stylu, to je jiná - tady je opravdu cítit, že psát umí a má i cit pro různé prvky překvapení a gradace. Toto je moje první kniha, kterou jsem od něj četla - a určitě se na toho slavného Oveho také časem chystám. Vím, že u nás vyšlo víc jeho knih, tak doufám, že všechny nejsou laděny do "třeskutého" humoru, protože bych od něj ráda četla něco normálního - i tato kniha obsahovala pár krásných myšlenek, které mi neunikly.... celý text

Sto devětadevadesát schodů 2019, Michel Faber

Moje první kniha od spisovatele a nemůžu říct, že bych byla nějak přehnaně nadšená. Na styl psaní jsem si musela zvykat a doufala jsem, že se děj trochu víc zpodrobní a zintimní do hlubších myšlenek hrdinů, ale nestalo se tak. Sama pro sebe jsem si tento způsob vyprávění nazvala "chlapský" - je to, jako by člověk sledoval film a plno věcí si musel domýšlet, protože kamera sleduje jen situaci a herce bez bližších vnitřních komentářů. První novela mne zaujala více, hlavně postupně poodkrývaný text svitku a rozdílnost ve vnímání jeho autora po dočtení. I když byly oba příběhy z prostředí mně neznámého a anotačně mě zaujaly, nemohu říct, že bych se (hlavně u druhého) u nich i přes malý rozsah stran nenudila. Emocionálně jsem neprožívala ani jeden z příběhů a za pár dní nebudu vědět, o čem byly...... celý text

Vetešník 2019, Jess Kidd

Tohle bylo tak krásné čtení! :-) A mám na mysli hlavně sloh autorky - její obraty a přirovnání, vylíčení atmosféry, vnímavost mezilidských vztahů a smysl pro humor. Stvořila příběh, při kterém uvěříte, že existuje někdo, kdo běžně vídá duchy svatých a komu se dějí někdy nadpřirozené věci. Rozplétání starých tajemství je až magické - objevované staré fotografie, kresby a vzkazy - čtenář se prostě musí nechat unášet dějem a nešťourat v tom - zamhouřit oko nad drobnými nelogičnostmi v "reálné" části příběhu :-) Na čtení jsem musela mít klid, abych se plně soustředila a četla jsem pomalu, aby mi nic neuniklo. Styl autorky je opravdu originální a inteligentní, dokáže pár větami vykreslit např. odpudivý vzhled "vetešníka", velkolepost a zchátralost jeho sídla, způsob komunikace svatých, přitažlivost muže, sex a plno dalších situací - a to tak neotřelým stylem, že má člověk pocit, že absolutně vystihla podstatu, přitom nepoužívá žádné podrobné popisy. Při čtení čtenář vše úplně živě vidí před očima a každou situaci prožívá, jako by tam byl. Určitě si přečtu i další knihu od autorky, tohle se mi opravdu moc líbilo.... celý text

Čas čarodějnic 2011, Deborah Harkness

Ten konec se teda už nepředstavitelně táhnul! U toho jsem rostla a celý pobyt u tet - čarodějnic bych radikálně zkrátila - tahle část příběhu shodila jednu hvězdu z hodnocení. Nudily mne ty vycpávky týkající se připravovaných pokrmů, čajů, her, opakování nastalé situace, přicházení nových "bytostí" a opakování situace jim, vzpomínání na nedůležité věci a babrání se v nich, ukládání Diany k odpočinku a všechny ty dotazy vůči ní, jestli jí není zima, jestli nemá hlad, nechce se projít atd. atd. :-) Tahle velmi dlouhá nudná část se moc nepovedla - i z hlediska charakterů postav, přišlo mi, že Matthew se začal chovat jak pod pantoflem, už z něj nečišel strach, přitažlivost a inteligence, spíš za Dianou běhal jako pejsek a jeho "gentlemanství" mi bylo protivné a působilo spíš jako pochlebování a zblbnutí z lásky. Ale jinak, do doby, než odjeli do Ameriky, jsem tomu příběhu tedy úplně propadla - a to už opravdu dlouho nejsem věkově ani výběrem čtiva cílová skupina. Nemám moc zkušeností s fantasy knihami, proto se mi to možná tolik líbilo - navíc jsem si příběh "zesilovala" postupným přehráváním seriálu, který je také velmi dobrý - hlavně vizuelně co se prostředí týče - ale kniha je kniha.... Také Matthew v mé hlavě vypadal trochu jinak, než herec, který ho představoval a kterému jsem toho vlka uvnitř moc nevěřila :-) Kniha je velmi hutná jak do počtu stran, tak do množství textu na stránce, ale zhruba první dvě třetiny se čtou samy. A jedním z jejích kladů je taky skutečnost, že čtenář se v duchu nijak nezabývá úvahami, jak moc jsou líčené skutečnosti logické a pravděpodobné, protože tady je prostě možné všechno :-) I když na konci se příběh dostal už za hranici mé ochoty akceptovat fantasy prvky, některé věci už byly vyloženě jako pohádkové výmysly pro děti. Ale za tu první část, kterou jsem neskutečně žila, má u mne kniha převažující kladné hodnocení.... celý text

Zůstaň se mnou 2019, Ayobami Adebayo

Po pravdě řečeno jsem čekala víc... Samozřejmě bylo velmi zajímavé číst o tak jiné společnosti, než ve které žijeme, ale příliš jsem ten děj neprožívala a emocionálně mě to moc nezasáhlo... Dal by se z toho udělat (a očekávala jsem) daleko větší doják, ať už v oblasti manželské lásky, nebo rodičovské. Nejvíc jsem asi prožívala vše, co se dělo se ženami, které dosud nepočaly dítě a příbuzní to začali řešit.... V tomhle směru se významně též ukazovalo, jak moc důležité je ve společnosti vzdělání... Čtení této knihy nelituji, byla pro mne originální a k zamyšlení,jen jsem čekala hlubší rozbor jednotlivých vztahů.... celý text

V kleci 2019, Ellison Cooper

Váhám mezi 3 a 4 hvězdičkami, ale nakonec vzhledem k nepříliš uvěřitelnému pachateli dávám za tři. Jinak je kniha na velmi dobré úrovni oproti tomu, co se poslední dobou vydává, je zde velmi pěkně vykreslena práce policie a vedeno pátrání. Na osobu pachatele jsem přišla zhruba ve třetí čtvrtině a skutečnost, že autorka své hlavní vyšetřovatele po určitém odhalení v této době nechala tápat dalších x stran ve slepé uličce jako nepřemýšlející zabedněnce, považuji za úmyslné natahování textu.... :-) Kniha má několik slabých míst, nad kterými jsem obracela oči v sloup, ale nic není dokonalé, šlo to v tomhle případě přehlédnout. Bohužel si myslím, že pachatel měl být trochu lépe vymyšlený, protože tohle mi přišlo úplně mimo.... Četlo se ale dobře, těch 400 stran jsem přečetla ve velmi krátké době a myslím, že pokud vyjde pokračování, opět si z knihovny půjčím.... celý text

Kůže plná stínů 2018, Frances Hardinge

Pohádka pro děti :-) Kniha je pro mladé čtenáře nebo ji ocení ti, kteří jinak moc nečtou. Musím říct, že mě dost nudila a také mi přišla příliš dlouhá, některé pasáže byly jen natahováním celkového rozsahu a opakováním jednoho motivu v jiném "odstínu". Opět bych za sebe dala v hodnocení 50 %, kdyby to šlo - dvě hvězdičky jsou podle mě málo a tři moc :-) Hlavní téma bylo vymyšlené pěkně, to mě bavilo, ale příběh stavěl jen na něm a i přes obsáhlost se nijak výrazně nerozvětvoval - po přečtení kniha nezanechává žádný valný dojem, prostě je to jen dobrodružný fantasy příběh pro děti.... celý text

Rytíři z Vřesova 2016, František Niedl

Takové jednoduché dobrodružné čtení to bylo. Kniha dává nahlédnout do dávných dob - drsných časů, kdy člověk nevěděl, jestli se dožije druhého dne a lidé prostě žili, jak uměli, aby se nějak protloukli. Zejména podrobnosti z té popisované doby krále Jana Lucemburského mne nutily přemýšlet o lidských strastech tehdy a teď a většina nynějších problémů se ve světle historie jeví jako malichernosti zhýčkaného lidstva. Jinak to bylo ale velmi jednoduché a někdy až naivní čtení, chvílemi i pro děti (hlavně konec), moc jsem to neprožívala a emocionálně mne to nijak nezasáhlo, autor se nepouštěl do žádných velkých podrobností a myšlenkových ponorů. Současně to bylo pro mne však i něco nového a neokoukaného, takže ve finále hodnotím vcelku kladně - občas přijde vhod přečíst si něco takového, proč ne.... :-)... celý text

Mlčící pacientka 2020, Alex Michaelides

****SPOILERY POZOR**** Zpočátku se četlo velice dobře a téma mne zajímalo, bylo to neotřelé a očekávala jsem psychologické hrátky mezi mlčící pacientkou a psychoterapeutem, který se ji bude snažit rozmluvit. Zhruba do jedné třetiny mne kniha opravdu držela a pochvalovala jsem si i vývoj Thea, na kterého si čtenář v průběhu příběhu stále opravoval názor tím, jak se seznamoval s jeho chováním z minulosti. Pak to ale začalo tak nějak stagnovat, "vyšetřování", která Theo prováděl, mne nebavila a jeho vzpomínky už mi šly také na nervy, bylo to nezáživné, nicméně stále jsem si říkala, že musím vydržet, protože to je příprava půdy pro finále. No. Sice to tak bylo, ale mne celé zakončení hrozně zklamalo - především nezvládnutými momenty překvapení, nic nebylo vygradováno, jak by být mohlo - mám tím na mysli hlavně první okamžik, kdy Alicia promluvila a pak to zásadní odhalení, jak se vše při vraždě odehrálo. Úplně to v tom stylu zaniklo a to je škoda. Čekala jsem, že to bude vystupňováno chytrou psychologickou hrou mezi těmi dvěma a její první slovo bude jedno velké "bum".... Další velké zklamání se váže k osobě Thea - pokud mne na začátku zajímal, tak na konci už jsem ničemu ohledně něho nevěřila, psychologie jeho postavy nebyla dle mého názoru vůbec zvládnutá a tím pádem tato postava byla nepravděpodobná. Byl lékař, inteligentní člověk, psycholog, ale nedokáže si promluvit s manželkou, která mu zahýbá, snižuje se k tomu, že ji nejednou sleduje a potom chce soka v lásce utlouct kamenem, s kuklou přepadne cizí ženu a vyhrožuje jí pistolí atd. atd. Pokud by se věci odehrály tak, jak bylo nakonec odhaleno, myslím, že by Theo utíkal na sto honů od místa, kde byla Alicia hospitalizována a byl by rád, že nemluví a nezná jeho tvář. Bohužel za mne lehký podprůměr.... celý text

Houbařka 2018, Viktorie Hanišová

*** ASI MOŽNÉ SPOILERY*** Bylo to velmi čtivé a originální, to ano, ale asi jsem čekala víc. Čekala jsem prostě mimo jiné popis toho, co se hlavní hrdince stalo. Chápu, že autorka se do toho asi nechtěla v detailech pouštět, ale za mě to tam prostě chybělo - pochopila bych pak lépe to, čím je Sára v současnosti. Takhle i přes vědomí všech špatných věcí z dětství mi nebyla moc sympatická - život, který žila, jí podle mého názoru nakonec i vyhovoval a nijak se nesnažila něco změnit. Tím tedy myslím např. její nechtění se vyléčit (z důvodu pobírání důchodu) a s tím spojené nebraní léků, lhaní a podvádění. Pokud si o sobě myslím, že jsem v pořádku, proto neberu léky, ale pak vidím, že si nedokážu sehnat ani nenáročnou práci pro své psychické problémy, pak si ten problém asi musím připustit. I když bylo hrozné, čím si v dětství prošla, zdálo se mi, že všechny nezdary ve svém životě omlouvala právě tímto traumatem. Životní styl hlavní hrdinky spojený se sběrem hub mi nevadil a četla jsem o něm ráda - při každé návštěvě lesa jsem si na ni vzpomněla :-) Sloh autorky byl výborný, bavilo mne prolínání dětství a dospělosti tak, že člověk nevěděl, ve které časové ose se zrovna ocitl - ale netápal dlouho, jednu dvě věty a už byl v obraze. Uvítala bych i pohled jiné osoby - matky nebo otce. Kniha byla opravdu čtivá, svým způsobem napínavá, protože jsem stále chtěla vědět, kdy už to přijde, kdy budu číst o tom zločinu, ale ono to stále nepřicházelo - tak jsem čekala na závěr, jestli bude např. nějaké podrobné sezení u psychiatra, kde to všechno vyjde na povrch - ale zase nic :-) V tomto směru stále nic a najednou byl konec :-)... celý text

Gravitace 2001, Tess Gerritsen

I když byl konec hódně přitažený za vlasy, neskutečně mě to bavilo. Kniha je velmi čtivá a napínavá, kdybych mohla, seděla bych nad ní, dokud bych ji nedočetla najednou. A ty nesrovnalosti a otázky, které se mi vybavovaly během čtení, jsem pomíjela - musela jsem prostě vědět, jak to bude dál a jak vše dopadne :-) Knih s námětem vesmíru jsem mnoho nečetla, takže toto pro mne byla příjemná změna a musím říct, že autorku obdivuji za to množství podrobností a odborností, které musela nastudovat. Její popisy mrtvol a umírajících byly velmi realistické a detailní, v tomhle nezapře spisovatelku kriminálních románů. Velmi doporučuji.... celý text

Dolores Claiborneová 2010, Stephen King

***MOŽNÉ SPOILERY*** King je většinou sázka na jistotu a i tento případ mi to znovu potvrdil. Po počátečních stránkách a vylíčení toho, jaká je Vera bestie, jsem se bála, že to vše bude jen o jejím vztahu s Dolores a o tom, jak "bylo nutné" protivnou babu zabít, ale pak se děj stočí a vlastně se většina týká manžela a soukromého života hlavní hrdinky. Opět je to mnohovrstevný román, který vyvolává plno otázek a témat k přemýšlení - jde o vztahy a lásku mezi manžely a rodiči a dětmi, jde o vinu a trest, výčitky svědomí a "boží soud" - a plno dalšího. King své řemeslo bravurně ovládá a i když je někdy dost rozvláčný, je to potřebné k tomu, aby čtenář do detailu pochopil příběh a díky těm detailům se mu vryl na dlouho do paměti. Když King popisoval ústy Dolores tu "inkriminovanou" část se studnou v době činu a bezprostředně po něm, četla jsem to zrovna v noci a mohla jsem se zbláznit. Představa, že Dolores uprostřed noci vezme baterku a jde se ke studni podívat, jestli tam Joe ještě pořád je, byla prostě hrůzostrašná :-) Za ten konec však srážím jednu hvězdu, zdálo se mi, že je to moc happy. Podle toho, co na úplném konci bylo otištěno, tedy byla Dolores zbavena veškeré viny ze smrti Very a zdědila bohatství, které věnovala charitě - ale pokud bychom měli celou knihu brát jako výpověď podezřelé na policii, kde se prakticky doznala k vraždě manžela, chybí mi tam důsledky s tím spojené nebo vysvětlení, zda po těch letech např. už bylo promlčené apod. Velmi mě potěšily také ty drobné zmínky na knihu Geraldova hra, kterou jsem také četla a tím pádem je pochopila :-)... celý text

Dům na venkově 2005, Fay Weldon

Název a anotace jsou hrozně zavádějící, i když lživé také nejsou... :-) Kdo přistupuje ke knize s nadějí, že si počte o mladém manželském páru, který koupil dům na venkově a potýká se s jeho přestavbou, životem na vesnici a vesničany, ten bude zklamán. Spíše bych řekla, že je to detailně podaná lékařská příručka o rozmnožování sepsaná v beletrii :-) Musím říct, že po celou dobu u mne hodnocení kolísalo asi tak mezi jednou hvězdou a pěti :-) Nedokázala jsem odhadnout, jestli to autorka myslí vážně nebo je to parodie či co. Když se čtenář srovnal s ujetým dějem předpokládajícím, že všichni lidé stále a v pomalu každé situaci myslí jen na to, s kým by se vyspali a většina z nich to i udělá, pak už pokračuje ve čtení bez divení a knihu si užívá. Musím říct, že v textu jsem nacházela řadu trefných postřehů ze života a vztahů a i přes ten podivný děj mne kniha držela při sobě, moc dobře se četla a byla jsem napnutá, jak vše dopadne. Přimíchané téma lidového léčitelství a "čarodějnictví" tomu dodávalo šťávu a bavilo mě - celková povaha záporné osoby a její vztah např. k dětem byly vykresleny dost brutálně, ale patřilo to k ní a celý obrázek o ní to doplňovalo. Celkově má kniha trefné postřehy ze života a vyvolává otázky ohledně lidských vztahů a tužeb, chování mezi nejbližšími příbuznými a kamarády, o nevěře a o tom, jestli náhodou opravdu neexistuje něco mezi nebem a zemí :-)... celý text