avel
přečtené 203
Nová planeta
2015,
Martin Vopěnka
Obsahuje spoilery... Pro mě rozporuplné emoce. Chápu (tedy alespoň se sobecky domnívám), co chtěl knihou autor říci, ale tak nějak mě to nechytlo. S prominutím, od naprostého paka se Dan rozvinul do vládce. Věřím, že takto izolovaná a směřovaná společnost, by takové naivky produkovala, ale něco mi v popisu Dana chybělo, i přes mnoho stran a až moc vzpomínání (rodiče, sex, Nelina, sex, tatínek, sex), jeho charakter v podstatě propracovaný nebyl. Navíc, nejsem odborník (spíše úplný laik), ale nemohla jsem se zbavit pocitu, že po osmi stech letech by torzo výdobytků moderní společnosti vypadalo trochu jinak - vybledlé adidas tričko a v podstatě funkční mrakodrapy u moře moje myšlenka nezahrnuje ani v nejmenším. Z počátku jsem si říkala, že je to hezká knížka pro děti, poměrně morální, s poselstvím... Až do doby, kdy se z chlapce stal muž a Danovi sexuální stesky mi už lezly krkem. Stejně tak soustavné vzpomínání na všechny - aniž by to mělo hlubší smysl. Chudák Nelina, v jednom kuse řešíme, jak mu chybí, ale pak je panáček zklamán, že mu nechce dát Sitar. Jestli jsou chlapi až takle rozhárení, tak se mám ještě na co těšit :)... celý text
Koralina
2007,
Neil Gaiman
Je to hezké, jednoduché čtení prodchnuté trochou strachu. Jsem velká holka, ale přesto mě podobné knihy vždy trochu děsí :)
Chrám větrů
2011,
Terry Goodkind
Velmi poutavé čtení. Ačkoliv má hodně ale - jak již bylo psáno: - hlavní padouch se dá předpokládat již na začátku, - permanentní omílání předchozího děje unavuje, - někdy mi přijde, že chování postav nedává smysl, nevěřím jim to, - a již tradičně - na konci předhánění Richarda se Zeddem, co všechno kdo prožil a přežil.. To je spíše úsměvné :) Ale přes všechna ALE je to prostě skvělé psaní. Autor využívá gradování příběhu dokonale a i přes rozsah stran se člověk nenudí ani v první části knihy, kdy se děj rozjíždí..... celý text
Kámen slz
2009,
Terry Goodkind
Výrazně lepší jak první díl. Sadistické sklony autora zde již byly snesitelné a víceméně mě nepobuřovaly. Některé odstavce jsem přeskakovala, neb mi přišlo, že jsou dosti o ničem a naopak konec by snesl trochu více stránek, ale celkově vzato je to povedené dílo, které vylepšilo dojem z prvního dílu a vrhám se dál v této sérii...... celý text
První čarodějovo pravidlo
2008,
Terry Goodkind
Přečteno. A tak nějak nevím, co si o tom mám myslet. V knize bylo vše - naivita a předvídatelnost pohádky až po naprosto zbytečnou brutalitu, která v knize nemá své opodstatnění a korunku všemu dělají místy úplně pitomé dialogy. Myslela jsem si, že ty jsou chybou překladu, ale dle komentářů zde asi ne :) Knížka mi připadá, jako by ji napsal patnáctiletý nadšenec do fantasy v plném rozpuku rozbouřené puberty. Ano, bylo to čtivé, ale konec člověk tušil někde od půlky, některé pasáže byly tak zbytečné, že jsem je přeskovala... Prostě a jednoduše, nechápu, proč by měla být tato kniha (knihy) bestsllerem. Zkusím ještě druhé knížky, ale jestli to bude v podobném duchu, s Mečem pravdy končím...... celý text
Svědectví
2008,
Stephen King
Prozatím nejlepší Kingovka! Děj hezky plyne, i přes větší množství postav jsem se orientovala a žádná postava mě nenudila. Jen ten konec byl trochu uspěchaný (vím, u knihy s takovým rozsahem to zní zvláštně) a mrtvých z řad hlavních postav mohlo být méně, ale přesto skvělá kniha!... celý text
Paganiniho smlouva
2011,
Lars Kepler
Též moje první setkání s Keplerem. A za mě zklamání. Víceméně mě nazajímalo, jak to vlastně skončí, což u detektivky vnímám jako zásadní problém.. Velké množství postav (některé zcela zbytečně představené). Styl vyprávění mě místy přiváděl k šílenství - er-foma v přítomném čase mi nesedla. Místy mi to připadalo jako scénář k filmu. Až jsem se uchýlila k přeskakování po odstavcích, stránkách až kapitolách, abych se dostala na konec, ale jen proto, že jsem si řekla, že další knihu již neodložím...... celý text
2010: Druhá vesmírná odysea
2008,
Arthur Charles Clarke
Jsem před půlkou knihy a rozčiluji se! První díl se mi líbil. Dokonce jsem si hledala i informace ke zmíněným měsícům, planetám a hlavně Japatu. A v druhém díle se nějak nemohu zbavit pocitu, že se nás autor snaží balamutit. Discovery byla přece zaparkována u Saturnu! A teď jsme doplachtili k Jupiteru, našli Io a tramtadadá, máme Discovery. Poměrně mě nezajímá, jestli pro to bude v závěru knihy nějaké opodstatnění, ale myslím, že by se autor tak podstatného faktu držet měl, případně by měl zmínit v předmluvě změnu dějové linie. Takže za mě - s touto sérií končím. Napsané to není špatně, ale už mě to přestalo bavit :)... celý text
