Aymira přečtené 469
Nebudu nenávidět
2014,
Izzeldin Abuelaish
Kniha čtena v roce 2023. Po 7. říjnu. Hlavní hrdina je pokrytec. V prologu mluví jeho izraelští kolegové o tom, jak si hlavní hrdina na nic nestěžuje, jak nerozlišuje mezi Palestinci a Izraelci, jak léčí kohokoliv. Ano, jeho lékařské kvality jsou jistě nesporné a pokrokové, při svém povolání skutečně nerozlišuje, léčí-li Palestince nebo Izraelce. Ale hned v první kapitole se z jeho úst dozvíte něco ve smyslu "My, Palestinci, jsme chudí, nemáme vodu, jídlo, oni nás okupují a nic nám nedovolí. My, Palestinci, na ně vypálíme pár podomácku vyrobených raket... a čím nám odpoví oni? Neadekvátně na nás pošlou ty nejmodernější rakety, zabíjí nás..." Ať se přestane litovat. Tohle se nedalo číst.... celý text
Sbohem, armádo
1974,
Ernest Hemingway
Kdybych v životě neslyšela jméno Hemingway nebo kdybych nic nezaslechla o tomto románu, myslela bych si při čtení, že je to naprosto průměrná kniha. Nudná. Takové plácání o jednom milostném příběhu. Je to psáno dost specifickým stylem, ale na ten jsem si vcelku rychle zvykla. Neskutečně mě ale vytáčela Catherine. Ty její infantilní dialogy! Celou dobu jsem kvůli tomu čekala, až na ni vyjde najevo nějaká duševní nemoc. Ona byla příčinou, proč mi jejich vztah vadil, to, co se stalo v závěru, mi z pohledu hlavního hrdiny přišlo jako vysvobození, a to je špatně, protože Hemingway na druhou stranu dokázal to dramatično vykreslit. Já to po dočtení beru tak, že mám splněno, už Sbohem, armádo znám a na Catherine bohužel nikdy nezapomenu.... celý text
Dívka beze jména
2021,
Lisa Regan
Nenadchne, neurazí. Nebyl to úplně příběh, od kterého bych se nemohla odtrhnout. Chvílemi zamotané, rozluštění moc neodpovídalo překombinovanosti, kterou autorka vymyslela. Ovlivňuje mě určitě i fakt, že mi hlavní postava není moc sympatická. Neumím si ji představit ve vedoucí funkci. Při výsleších apod. se nechává ovládat emocemi a činí přehnaná rozhodnutí, její osobní život je neuspořádaný, miluje, ale není dostatečně milována. Do dalšího dílu se úplně pouštět nechci.... celý text
Mizející dívky
2020,
Lisa Regan
Bavilo, zločiny nebyly nijak přehnané, nic, co by se nemohlo reálně dít. Hodně mě ale mrzí, že k vyřešení už došlo v podstatě v polovině knihy a pak nenásledoval žádný dramatický závěr nebo zvrat. A můj zážitek z knihy rušil rovněž fakt, že v ní umíraly samé důležité postavy.... celý text
Genesis
2023,
Chris Carter
Na Chrisovy knížky vždy čekám jak na smilování, ideální by bylo, kdyby vydával jeden román denně :-) Kolikrát používáme klišé "čte se to jedním dechem", ale u jeho knih to opravdu platí. Dokonce jsem naštvaná, když musím čtení uprostřed přerušit a jít třeba do práce, asi si na to budu vybírat dovolenou :-) Jak někteří píší, že jsou na něj jeho knihy moc brutální kvůli různým surovým popisům, mně to tak nepřijde. Nemyslím, že by moc barvitě vykresloval, co se ve scéně děje, spíš to nechává na fantazii čtenáře. Ano, jsou to naprosto nechutné vraždy, ale nic jiného by se asi k Útvaru ultranásilných činů nehodilo. Moc mě baví ty situace, kdy začne kapitola s nějakou dosud neznámou postavou – to je pak jasné, že hra s obětí začíná. Jsem už několik let tajně zamilovaná do Roberta Huntera, mám ráda klidné a inteligentní muže, i když žít zrovna s Robertem asi nejde :-) Ale i to jsou jedny z mnoha důvodů, proč mi svědomí nedovolí hodnotit Chrisovy knihy méně než 5 hvězdami.... celý text
Ani muk
2019,
David Jackson
Zhruba od půlky, kdy se do toho připletl Cody, začal být příběh přitažený za vlasy. A víc neprozradím...
Mrtvé vzpomínky
2020,
Angela Marsons
Hodí se znát všechny předchozí díly, protože pachatel se skrývá někde v nich. Ale i tak není zaručeno, že chytnete všechnu nit - já v posledních týdnech přečetla všechny knížky v rychlém sledu za sebou a stejně jsem si nebyla schopná u každého jména vzpomenout, z kterého příběhu pochází. A konečné jméno a tedy i závěr mě nakonec stejně mírně zklamaly. Na druhou stranu tenhle tým detektivů mám ráda. Žádné intriky, vzájemná nenávist, zbytečné pitvání se v osobních životech jeho členů. Jen neustálého připomínání Kimina dětství mám už dost - i když chápu, že pro čtenáře, který třeba nečte knihy postupně, je třeba nějaké věci znovu vysvětlovat a specifikovat.... celý text