Aymira přečtené 469
Ďáblův sluha
2014,
Vlastimil Vondruška
Příběh z Jindřichova Hradce. Přiznávám, že se mi dlouho pletla všechna ta jména – je jich tam hodně a jsou si dost podobná, což ztěžovalo sledování linie příběhu. Situace, kdy vrahem může být kdokoliv, takže můžete mít tipů kolik chcete, ale nakonec stejně záleží, pro koho se autor v závěru rozhodne. Tradičně knize nechybí vtip, který dodává třináctému století šmrnc, a daří se tak zpopularizovat historii i pro dnešní moderní dobu.... celý text
Relikvie
2007,
Lincoln Child
Za mě průměr. Chyběly mi v tom emoce - např. zemřelo dítě a nic. Neřešilo se to. Jelo se dál. Napětí také průměrné, protože nenastala žádná situace, při které bych se vysloveně lekla nebo kterou bych vůbec nečekala, navíc bylo jasné, jak to celé dopadne. Žádná z hlavních postav mě vyloženě nezaujala, nedokázala jsem si k nikomu vybudovat pouto.... celý text
Černá ozvěna
2011,
Michael Connelly
Případ pro Harryho Bosche, který si vždy jede tak trochu podle vlastních zákonů. I proto je v hledáčku policejního Úřadu pro vnitřní vyšetřování. Řeší případ zavražděného narkomana, s kterým kdysi sloužil ve Vietnamu. Stopy vedou až k zářivým diamantům a nakonec se ukáže, že nikdy nesmí nikomu důvěřovat - ačkoliv čtenář toto samozřejmě odhalí mnohem dříve než Harry.... celý text
To veliké zlé město
1999,
Evan Hunter (p)
Svižná a místy příjemně vtipná detektivka. Kolegové z 87. revíru řeší několik případů najednou, z nichž stěžejním je vražda mladé jeptišky. Postupným odhalováním a výslechy nakonec dokáží najít toho pravého vraha. Líbily se mi pohotové dialogy a kratší stopáž knihy.... celý text
Letní smrt
2011,
Mons Kallentoft
Zatímco v knize Zimní oběť mrzlo, až praštělo, v Letní smrti se obyvatelé Linköpingu dusí v nesnesitelném letním horku a nedalekých blízkých požárech. Někteří si ale rekordní teploty moc neužijí, protože ve městě řádí tajemný vrah mladičkých dívek, které jsou brutálně znásilněny a znetvořeny. Na knize mi tentokrát vadilo neustálé promlouvání Malin k sobě samé, trápení se jejím nenaplněným životem. Hlasy mrtvých mi nevadily, ale s tou Malin už toho bylo jaksi moc. Přiznávám, že jsem časem tápala i v jednotlivých postavách a těžko rozeznávala a pamatovala si, kdo je čím otcem a kdo ke komu patří. Kniha mi přišla celkem průměrná, ale díky závěru jsem se nakonec rozhodla hodnotit čtyřmi hvězdičkami. Přece jen něco takového by asi nechtěl zažít nikdo a upřímně si nedokážu představit, jak se z takové šílenosti člověk vzpamatovává. Mně by nestačily ani pravidelné celoživotní návštěvy psychologa. Z nějakého mně neznámého důvodu mi to řádění na konci připomínalo úryvky z Psycha nebo Červeného draka (i když samozřejmě jen hodně vzdáleně).... celý text
Zimní oběť
2011,
Mons Kallentoft
Po dlouhé době jsem četla pravou severskou detektivku a užila jsem si to. Menší švédské město, po celou dobu třicet pod nulou, z lidí přímo čiší pach z péřových bund a mráz zalepující nosní dírky. Nový policejní tým je vcelku příjemný, nikdo z nich mi vysloveně nevadil. Postupně rozplétají stará rodinná tajemství. Líbilo se mi, že pachatel byl odhalen téměř až v závěru. A protože je to Švédsko, nechybí v příběhu sem tam nějaký ten imigrant. Za pozornost rovněž stojí liberální styl života - protože upřímně, já ve 13 byla téměř nepolíbená a ještě dítě, natož abych v pohodě představovala rodičům svého stejně starého kluka a sjednávala seznamovací večeři rodičů. Holt jiný kraj, jiný mrav. Jedna linie příběhu však zůstala nevyřešena, tak jsem zvědavá, zda se objeví v některé další knize.... celý text
Napsáno krví
2020,
Chris Carter
Dávám opět 5 hvězdiček, protože to je Chris Carter a protože to je prostě pořád neskutečně čtivé a v porovnání s ostatními nadprůměrné. I když by se mohlo zdát, že Carter už vykrádá sám sebe, případně že podobný případ už jsem někde četla, stejně ale zůstává nedostižný v udržování napětí. Daří se mu to pomocí krátkých kapitol, většinou ukončených tak, že nikdy nevíte, jaká že vlastně měla být následující věta (v této knize kapitoly často končily větou "Ježíši Kriste!"). Navíc se mi u Chrise líbí, jak dokáže reagovat na současné technologie a vůbec celkový vývoj světa. Takže pro mě stále platí, že jakmile vydá novou knihu, je to okamžité must read.... celý text
Bestie
2010,
Dominik Dán
Tato kniha by se krásně vyjímala i jako jeden z dílů Dobrodružství kriminalistiky, tentokrát na téma "DNA a počátky její akceptace v rámci důkazních prostředků". Píše se začátek 90. let, v kinech triumfuje Mečení ovcí a kriminalisté se učí, co že to vlastně ta DNA je. V Československu dochází k restrukturalizaci policejních složek a objevuje se arabská mafie. A do toho všeho se díky amnestii dostal na svobodu jeden psychopat, kterého sexuálně vzrušuje krev a řídí ho jakýsi vnitřní hlas. Vražd přibývá, přibývá i chyb ve vyšetřování, ale přesto se smyčka utahuje. Tato kniha byla určitě mnohem lepší než předchozí dvě, protože se nijak zásadně nevěnuje podsvětí, ale dlouhodobému pátrání po zmíněném šílenci.... celý text
Nestydaté neviňátko
2017,
Dominik Dán
Na začátku se sice dlouho zdálo, že se bude děj opět točit kolem podsvětí, ale tuto linii naštěstí včas zarazila sexuální vražda jedné vysoskolacky. I když i tentokrát sahaly nitky vyšetřování pořádně vysoko. Kriminální dedukce jsou dobře popsané a není na škodu, že případ nakonec vyřešila žena. Ale stejně jako u první knihy i zde platí, že pachatel a některé další skutečnosti byly pro čtenáře do očí bijicí.... celý text
Popel všechny zarovná
2015,
Dominik Dán
Z této první knihy jsem trochu na rozpacích. Ano, je to psáno čtivým jazykem a ano, není v tom mnoho hluchých míst. Ale linie věnující se podsvětí vedoucímu až do nejvyšších pater politiky je zde upřednostňována před zde řešeným případem vraždy a to už začínala být trochu nuda. Přece nejsme nikdo naivní a víme, že takové věci byly, jsou a budou a že se proti nim nedá příliš bojovat. Ten závěr už byl psán vysloveně horkou jehlou - útěk ze zajetí, kamarádství s jakousi šedou eminencí, odevzdání důkazů a pak klid? OK, ale já bych si mnohem raději přečetla jak tahle parta kriminalistů vyšetřuje nějaký zločin - myslím, že to by bylo mnohem záživnější.... celý text
Medvěd a drak
2001,
Tom Clancy
Rozsáhlý vhled do diplomacie, politiky a tajných služeb. Mocenský boj mezi Ruskem a USA na straně jedné a Čínou na straně druhé - a jak jinak, jde o nerostné bohatství. V románu se vyskytuje příliš mnoho jmen z různých složek fungování světových mocností, ale dají se pamatovat. Stejně tak se v něm nachází spousta technických popisů, které už tak moc záživné nejsou, pokud tedy nejste zrovna odborník z daného oboru. Tedy ne že by nebyly zajímavé, ale jelikož vím, že moje znalosti je stejně nepoberou, vnímám je v tu chvíli spíše z povinnosti než pro vědomosti. Jinak se ale kniha četla hezky, svižně a krásně gradovala, od první stránky až po tu úplně poslední.... celý text
Sběratel polibků
1999,
James Patterson
Pro mě podobné jako předchozí Pavouk v tom, že se mi to ne úplně dobře četlo. Samé krátké odstavce, bez nějak zvlášť budované atmosféry. Navíc v příběhu jako takovém je spousta nelogičností a v závěru si skutečného pachatele autor snad vytáhl z klobouku. To opravdu jednotlivé policejní složky takto zmateně vyšetřují jednotlivé případy? Kdyby ta kniha byla psána jinak, tak by to určitě bylo ono, protože hlavu a patu to mělo a odporností tam bylo rovněž hodně. Ale takto jsem nevěřila ani policii, ani obětem, dokonce i Alex mi vadil... Tak snad příště už to bude lepší.... celý text
A pavouk přichází
1996,
James Patterson
Už je to spoustu let, co jsem viděla film, takže jsem si teď při čtení vzpomínala jen na určité detaily a naštěstí jsem netušila, jak to vlastně dopadlo. Pokud mohu srovnat sama za sebe, film byl rozhodně lepší, vadilo mi totiž, jakým stylem je kniha psaná. Spíše to celé působilo jako nějaká reportáž, vše se odehrávalo hrozně rychle, není zde vůbec vybudována jakákoliv atmosféra. Najdou mrtvé dítě a nic. Jede se dál. Úplně bez emocí. Navíc jsem si podle filmu do postavy Alexe projektovala Morgana Freemana a to také nebylo ono. Shrnuto - jako nápad je kniha určitě super, ale nezaujalo mě provedení.... celý text
A každé ráno je cesta domů delší a delší
2018,
Fredrik Backman
Velmi krátká kniha o tom, jaké to je, když vám ve stáří přestává fungovat mozek a vzpomínky se více a více pletou. Zde znázorněno na rozhovoru dědy s vnukem. Místy se do jejich rozhovoru připlétá zemřelá babička, na kterou děda vzpomíná. Občas se připojí dědy syn, díky kterému se příběh vrací do reálného času. Kniha je milá a nesmírně pravdivá. Báječné počtení na hodinku k odpolední kávě.... celý text
Hrob mé sestry
2016,
Robert Dugoni
Poslední dobou mívám štěstí na knihy odehrávající se v nějakém zapadákově ve státě Washington. Zde jsou náhodou objeveny lidské ostatky patřící před dvaceti lety ztracené sestře detektivky ze Seattlu. Ačkoliv ve vězení sedí pachatel, který se tehdy k činu přiznal, ona přesto po celou tu dobu nepřestala pátrat po skutečném vrahovi své milované sestry. Rozpadl se jí díky tomu osobní život a nyní se vrací do místa svého dospívání, kde se setkává se známými lidmi a snaží se dobrat pravdy. Velmi záhy je v knize naznačeno, že ne vše před oněmi dvaceti lety probíhalo dle pravidel. Já jako čtenář jsem díky tomu začala mít určitá podezření, ale nakonec jsem byla opět přelstěna. V ději se vyskytují retrospektivní kapitoly, které nám odhalují, jak to právě před oněmi dvaceti lety probíhalo. Zároveň je možné zažít zajímavý vhled do americké soudní síně - poté jsem čekala, že proces bude pokračovat, ale místo toho nabral děj na obrátkách a vše zakončila velká sněhová bouře... Kniha je nejen skvělým thrillerem, ale současně nutí čtenáře zamyslet se nad tím, zda je hledání spravedlnosti vždy tou nejlepší cestou.... celý text
Panter
2015,
Nelson DeMille
Velmi informativní kniha především co se týká jemenských reálií. Prospělo jí i to, že je bez nějakých delších hluchých míst - sice ke konci by se čekání na Al-Káidu mohlo zdát zdlouhavé, ale dostavil se očekávaný twist a tím závěr dostal ty správné grády. Román je samozřejmě psán z amerického pohledu, takže by se o správnosti konání popisovaného v ději dalo diskutovat, ale takové je prostě současná geopolitická situace. Vadilo mi snad jen to, že jsem se nedozvěděla, jak se nakonec všichni dostali zpět do New Yorku... jedna kapitola navíc by vůbec neuškodila.... celý text
Nechtěj nic vědět
2013,
Lisa Jackson
Zdánlivě opuštěný ostrov v severním Pacifiku u pobřeží státu Washington, kde stojí obrovské sídlo, jehož majitelka se tak trochu zbláznila. Alespoň se jí to snaží všichni namluvit. Navíc se děj hodně často odehrává v noci, takže to přidává na hutné atmosféře. Kolem Avy začíná přibývat mrtvých, ona sama si postupně vzpomíná na různé útržky z minulosti, díky nimž se tvoří skládačka o tom, proč zmizel její dvouletý synek. Do toho stačí přihodit fámu o nebezpečném zabijákovi uprchlém z nedalekého blázince, jednoho neodolatelného krasavce a spoustu pošahaných příbuzných a vznikne nám dokonalý mišmaš, z kterého už jen stačí vybrat toho správného vraha.... celý text
Se mnou si nezačínej
2018,
J. D. Robb (p)
Celou dobu jsem si myslela, jak jsem chytrá, protože přece od začátku vím, kdo je vrah a že Eva na to ne a ne přijít, až jsem nakonec pochopila, že to bylo myšleno úplně jinak a můj "favorit" na pachatele neprošel. Škoda, protože tím by byl celý závěr daleko zajímavější. Takto to byl takový normální průměr - spousta kandidátů na pachatele, až to byl nakonec někdo, koho jen tak ledabyle vytáhla autorka z klobouku. Jinak ovšem kniha s Evou Dallasovou opět zajímavá, tak akorát vtipná, postavy výborně napsané. Děj v budoucnosti opět ničemu nevadil, protože kdyby se sem tam v ději neobjevil nějaký ten android nebo zmínka o letopočtu, čtenář by si vlastně ničeho futuristického ani nevšiml.... celý text
Příběh průvodce
2013,
Pavel Batel
Nikdy by mě nenapadlo, že budu číst knihu o neonacistovi. Ale stalo se. Kniha je hodně zmatená ve vyprávění - neustálé střídání časových poloh bez nějakého zvláštního upozornění pro čtenáře, o jaké období se to tedy vlastně jedná. Nevěřím na to, že se lidi můžou změnit, a proto jsem ani nevěřila této knize. Nevěřím, že se z neonacisty stane zastánce Židů. Navíc já osobně jsem měla pocit, že je v knize i dost nepřesností - na začátku babička vypráví o tom, že jsou židovská rodina, ale v dospělosti už si to hlavní hrdina nepamatuje? Jednou má dítě s Lucií, pak je z toho zase Simona? Popisy terezínské pevnosti by byly jistě fajn, kdyby byly více rozepsány. To by pak možná kniha fungovala i emočně. Ale protože kapitola Terezín byla vlastně jen sen, podpořila u mě pocit zmatenosti.... celý text