Barry013
přečtené 59
Dítě číslo 44
2009,
Tom Rob Smith
Prvních 3/4 knihy bylo skvělých. Od prvních řádků jsem byl v napětí a hltal každé slovo. Musím ale také přiznat, že závěr byl mírným (!) zklamáním. Kdyby se autor držel stále stejného metru, patřil by snad tento počin mezi to nejlepší co jsem v daném žánru kdy četl. Bohužel se však neudržel a do děje začal zbytečně přidávat méně pravděpodobné prvky, které měly čtenáře více a více překvapovat až šokovat, což příběhu ve finále uškodilo. Za to musím jednu hvězdu ubrat. Celkově jsem ale spokojený. Zrůdné prostředí je popisováno tak dobře, že jsem při čtení chvílemi cítil skoro stejnou bezmoc a hněv jako hlavní postavy. Proto aby si člověk udělal představu o době a režimu, ve kterém se příběh odehrává je tato kniha ideální, avšak ne úplně všeříkající. Všechny postavy jsou vykresleny dobře, nejsou charakterově černobílé a jednají vždy celkem pochopitelně. Líbila se mi postava Raisy. Dávám 85% a stačilo málo a mohlo to být i více. Letošní filmové zpracování si nenechám ujít (Tom Hardy se na tu roli dokonce i hodí) a další osudy Lva Děmidova si moc rád přečtu...... celý text
Analfabetka, která uměla počítat
2014,
Jonas Jonasson
Začátek velice slibný, prostředek veliká bída a o něco lepší závěr už to nezachránil... Až do setkání Nombeko s Holgerem 2 jsem se docela bavil, ale od zmiňované chvíle děj (a s ním ruku v ruce i vtip) postupně upadal a upadal, až jsem se dostal do fáze, že se mi snad ani nechtělo číst dál. Avšak ze zvědavosti, co s tou zatracenou bombou provedou, jsem vydržel. Závěrečná část už byla zase místy celkem vtipná, bohužel už ne natolik aby ve mně probudila prvotní nadšení... Stařík se mi líbil velmi. U této knihy mě bavili už jen určité úryvky, samozřejmě hlavně ty, které se opíraly o světové události či osobnosti, jenže těch bylo tentokrát poskrovnu. Pár zajímavostí jsem se však i tak dověděl... například, kde započal svou velkou kariéru Michael Ballack. :) Kdo by to byl řekl, že to mám za humny. A chlapi, věděli jste, že jeho původ je český? :) 64%... celý text
Andělé a démoni
2006,
Dan Brown
Jsem zklamán... Pro mě nejslabší dílo od D. Browna. Od začátku do konce děj, u kterého si musí každý ťukat na čelo. Škoda, myšlenka příběhu byla opravdu velice dobrá (za to jedna hvězda), ale všechna ta řídká kaše, která ji obalovala, ji degradovala někam těsně nad úroveň slátanin. Čekal jsem něco temného, příběh zahalen dávným tajemstvím, vždyť toto téma a prostředí k tomu samo volalo, žel nic z toho se nedostavilo. Schválně jsem si tuto knihu nechal na pobyt v Římě a samozřejmě jsem si prošel (mimo jiné) i místa zmíněná v knize. Reklama na památky a umělecká díla funguje i v této knize dobře (druhá hvězda), i když musím podotknout, že i v tomto ohledu (díky němuž mě knihy od tohoto autora zajímají) byly rezervy. 66%... celý text
Den pro Šakala
2014,
Frederick Forsyth
Hledal jsem v naší knihovně něco... absolutně jsem nevěděl co... Přejížděl jsem očima po obálkách knih, ale nepadlo mi do oka zrovna nic na co bych měl náladu a co jsem ještě nečetl. Až přišla již po několikáté poslední záchrana - oddíl knih, které mám ještě po prarodičích a mezi nimi jedna s nevábným přebalem, ale názvem, u kterého jsem okamžitě zpozorněl. Samozřejmě, že jsem knihu i autora znal, věděl jsem i o čem kniha je, ke čtení jsem po ní, však sáhl až nyní a nemohl jsem zvolit lépe. Trochu zdlouhavějším úvodem, ve kterém vás autor zasype spoustou jmen a událostí, si prostě musíte projít, abyste pochopili všechny souvislosti. Poté se už však rozehraje dokonale propracovaná hra, která se scvrkne mezi dva aktéry a člověk ani pořádně neví, kterému z nich přeje úspěch více. Snad zpočátku rozpačitému Lebelovi, který postupem času ukazuje, proč je špičkou ve svém oboru, nebo snad Šakalovi, jehož do posledního detailu nachystaný plán a neuvěřitelné umění improvizace musí nadchnout i toho nejzarytějšího "správňáka"? Sám si na to nedokážu odpovědět. Jediné co vím jistě, je to, že jsem si přečetl opravdu brilantně napsaný román, který nebyl jedinečný jen před více než 40 lety, ale zůstává takovým i dnes. 100%... celý text
Netopýr i Švábi byly dobré, ale Červenka už je opravdu o level výš. Případ související s událostmi, které se odehrály již v období II. světové války mě pohltil. Také se mi líbí nástup záporáka, který se bude pravděpodobně objevovat i v dalších dílech. Takže hurá na Nemesis... 90%... celý text
Posel
2012,
Markus Zusak
Krásný, neobvyklý příběh, který pohladí i pobaví. Vždy když se zdálo, že se děj moc nevyvíjí a zabředává do klišé, hned na další stránce toto zdání autor vyvrátil a posunul myšlenku o level výš... Moc dobrý nápad, z kterého vznikla fajn kniha. Zlodějku knih jsem nečetl (i když ji v knihovně máme), film mě totiž moc nezaujal, ale po přečtení Posla to určitě v budoucnu napravím... 85%... celý text
Ztracený symbol
2010,
Dan Brown
Chcete se pobavit? Chcete si přečíst něco nenáročného a přesto se dozvědět spoustu zajímavých informací? Tak to určitě sáhněte po této knize. Ztracený symbol se čte opravdu snadno, děj rychle ubíhá, jeden zvrat v ději střídá další v rychlém tempu. Bohužel, je však vše až moc průhledné, osobu Malacha nebo úkryt hledaného "symbolu" prostě rozluští hned každý, kdo se nad tím jen trochu zamyslí. Takže to, že jeden z největších odborníků na symboliku - Langdon do poslední chvíle stále tápe (i když už se dokonce na "tajném" místě nachází), pak působí úsměvně. Plusem je hlavní záporák, který je opravdu skvěle vykreslen a sympatického na něm není opravdu zhola nic (na rozdíl od Zobrista v Infernu). V knize se také dozvíte spoustu zajímavých informací o Washingtonu, zednářích, ale narazíte třeba i na takové libůstky jako je prapůvod zaklínadla abrakadabra :) Celkově kniha není úplně špatná a nemohu říct, že by patřila k nejslabším dílům D. Browna, tím pro mě jsou stále Andělé a démoni. Ztracený symbol - 71%. Letos měl jít Ztracený symbol do kin, bohužel z toho sešlo, těžko říct proč...... celý text
Kdo chytá v žitě
2000,
J. D. Salinger (p)
Chápu, že tato kniha není pro každého, ale já jí mám v top 10, no fakt(!). Styl, kterým je příběh napsán mě neskutečně bavil, vyjadřování hlavního "hrdiny" bylo opravdu, jak bych to jen řekl... neotřelé(?). Ano, Holden je svůj, ale já si tohohle týpka s červenou, loveckou čepičkou, se stálým nutkáním brnknout Hance a milujícího svou sestřičku prostě oblíbil, bez psiny :) Někomu může připadat divnej, ale v porovnání s těma tajtrlíkama a nánama (no prostě hlína), které potkává, je Holden sympaťák. Pro mě fajn věc. Žádná šaškárna ;) P.S. Holdenovo vysněné zaměstnání je úžasné! 100%... celý text
Pí a jeho život
2004,
Yann Martel
Ano, ano a ještě jednou ano. Úžasný příběh, o kterém budete přemýšlet ještě dlouho po dočtení. Jako asi mnoha těm, kteří knihu četli, mi také vrtalo hlavou, jak to autor myslel s tím, že po přečtení uvěříme v Boha... závěr je samozřejmě ohromující, ale bylo mi jasné, že to stále nechápu dostatečně, nakonec jsem tu myšlenku nechal spát. Po čase jsem se ke knize vrátil a rázem prozřel, všechno to do sebe zapadalo. Přesně tohle by mělo být poslání spisovatelů, dovést člověka k zamyšlení se... A i když nejste věřící, když toto dílo pochopíte, zjistíte, že vlastně jste. Dobře vystiženo v komentu od sluppky... Prosím víc takových knih. 100% Jen na okraj: docela jsem se bál filmového zpracování, ale nakonec to nebylo tak blbé, a po vizuální stránce dokonce krásné, na velkém plátně to byla doslova pastva pro oči.... celý text
