Bee
přečtené 822
Fangirl
2015,
Rainbow Rowell
Moje první zkušenost s touto autorkou a rozhodně mě nezklamala! Po dočtení Simona Spiera jsem tomuto žánru znovu přišla na chuť a tohle bylo přesně v takovém duchu, v jakém jsem potřebovala. Navíc mi to bylo blízko tématem, takže jsem půl knihy nostalgicky vzdychala a vzpomínala na různé fan fiction blogy, což bylo hrozně fajn. Autorka pracuje s postavami bezvadně, líbí se mi úryvky z knih a povídek o Simonovi, chemie mezi postavami, zkrátka a dobře - všechno. Jediné, co mi trochu nešlo na rozum, bylo Wrenino chování a poté ta změna, to bylo trošku divný. Jinak za mě úžasně milá kniha, která se čte úplně sama. A super knižní kořen :)... celý text
Město zrcadel
2017,
Justin Cronin
Tahle kniha, vlastně celá tahle série, je tak rozsáhlá a tak plná informací, postav, příběhů a osudů, že ani nevím, co mám do komentáře napsat. Je pravda, že jsem si před závěrečným dílem přečetla oba předchozí díly (bylo to jako vracet se ke starým přátelům, nic jsem i po té době nezapomněla, a to o něčem svědčí), a proto pro mě bylo Město zrcadel zpočátku náročné. Jako čtenáři máme tendenci tíhnout ke svým oblíbeným postavám a tady vám tak trochu proklouzávají mezi prsty, prakticky od prvního dílu až do konce - ať už jsou to skoky časem, nebo nemilosrdná smrt ve spárech viráků... Co se týče děje, byl tu už takový typický pomalý rozjezd, ale ještě pomalejší, než jsme asi zvyklí. Jenže to už mě měl autor úplně zaháčkovanou a bavilo mě to stejně. Neskutečně mě tu baví to sledování osudů postav, jejich vývoj, vývoj samotného lidstva... Opět tu dostaneme i další část příběhu z minulosti. Na Nulu jsem se opravdu těšila a chvíli jsem se obávala, že mě zklame, ale opak byl pravdou. Cronin se umí postavou zabývat tak dopodrobna a mapovat její psychologii, že si vás nakonec získá každý. I ten záporák. Od poloviny knihy se toho událo tolik, že jsem nestačila valit bulvy a rozhodně to nenudilo. Konec (čti: posledních dvě stě stran) pro mě byl přímo srdcervoucí, protože v téhle knize nemůžete lpět na nikom a na ničem. Samotné zakončení bylo takové hořkosladké. (a budu se opakovat - srdcervoucí). Neumím si představit lepší konec, i když pořád tak nějak bažím po dalších informacích. Myslím, že to je přesně ten pocit, který ve vás má perfektní série zanechat.. Já se k Přechodu budu vracet asi často, je to pro mě mistrovský kousek.... celý text
Probuzení Simona Spiera
2017,
Becky Albertalli
Kniha mě anotací vůbec nezaujala, protože podle ní to má být samé drama, vydírání a celkově něco, na co teď absolutně nemám nervy. Ale viděla jsem trailer na filmovou adaptaci a tak nějak mě to zaujalo a pustila jsem se do toho. Pokud tedy dáte na anotaci, téhle nevěřte, protože taková kniha vůbec není. Místo zbytečného nerváku zažijete fakt příjemnou četbu se skvělými postavami. Nejblíže se seznámíte se samotným Simonem a jeho mailovou spřízněnou duší. Bavily mě různé geekovské narážky v celé knize a humorem mi to bylo opravdu blízko. Autorka si vybrala poměrně citlivé téma, které zvládla na jedničku a myslím, že zaválela se všemi postavami, dokonce i ten hlavní záporák vlastně vůbec není záporák, a to se mi na tom líbilo. Chvílemi jsem měla pocit, že čtu knihu od Greena, ale bez smrti, nemocí a těch komplikovaných postav. Po dočtení mi na tváři zůstal úsměv a tak to mám ráda :)... celý text
Specialistka
2017,
Stephenie Meyer
Já fakt netušila, co si o tom myslet, když jsem knížku rozečítala. Řekla jsem si, že to prostě přelouskám aspoň z nostalgie. O to větší to bylo překvapení, když jsem se přistihla, že se nemůžu odtrhnout. Rozjezd knihy je takový pomalejší, potom přijde chvilka podivnosti a nakonec tomu přijdete na chuť. Je k podivu, že autorka takhle dokáže přeskakovat z jednoho tématu na další a funguje to (alespoň pro mě). Dějově mě to dost bavilo, akci střídají scény, kdy se zdánlivě nic neděje, ale nejsou nesnesitelné a nevlečou se, mě připadaly zajímavé. Pro mě je tedy rozhodně špičková práce autorčin Hostitel a tohle je o něco málo slabší. *spoiler* když už mluvím o tom Hostiteli, nemohla jsem si pomoct a vztahy mezi postavami mi tu trochu připomínaly trojici Kyle-Wanda-Ian, ale to nepovažuju za chybu *konec spoileru*. Abych nepěla jen samou chválu, samozřejmě jsou tu i chvíle, kdy mi postavy připadaly nerealistické, naivní nebo z jiné galaxie, ale je to kniha a pokud jsem ochotná číst jiné série o jaguárodlacích nebo mimozemšťanech, tak co :)... celý text
Magie spojuje
2017,
Ilona Andrews
Mně už prostě nenapadá, co napsat, protože každý díl vychválím takovým způsobem, že na další už mi nezbývají slova. Asi se tedy uchýlím k opakování - tahle autorská dvojka je na mojí příčce oblíbených autorů hodně, opravdu hodně vysoko. Tahle knižní realita mě prostě baví, protože je to něco jiného a když už čekáte, že nejde vymyslet další nestvůra, ejhle, najednou se objevuje a požírá Atlantu. Jako bonus konečně vrcholí zápletka s Rolandem, na kterou čtenáři čekají prakticky od začátku série, takže je to opravdová lahůdka. Co se týče postav, nemůžu nic vytknout, já je prostě všechny miluju, hlavně tedy Kate s Curranem, kteří spolu výborně fungují. Ačkoliv mi připadá, že tentokrát nedostali ostatní tolik prostoru, je to perfektní. Teď už zase čekání na další díl.... celý text
Šest vran
2017,
Leigh Bardugo
Tak to bylo rozhodně úžasný překvápko! Kniha mě chytla už od začátku a velkou zásluhu na tom má Ketterdam a celé okolí, které je úžasně propracované a dokáže si udržet takovou zvláštní atmosféru. Postavy jsem si oblíbila prakticky okamžitě a autorka s nimi úžasně pracuje. Celá šestice je skvělá a funguje mezi nimi perfektní chemie, takže je to radost číst. Možná se nedá ubránit srovnání s filmem Dannyho parťáci, alespoň já to tak vnímala, ale podle mě to vůbec není na škodu. Mě takové party děsně berou. Také se mi líbí, jak autorka postupně odkrývá minulost postav, nedá nám to najednou, ale na opravdové lahůdky si musíte počkat. Děj má skvělé tempo, které si dokáže udržet celou knihu a já se celou dobu čtení královsky bavila. Troufám si říct, že je to pro mě jedna z nejzajímavějších knih letoška.... celý text
Říše bouří
2017,
Sarah J. Maas
Sarah J. Maas je bohyně. Přiznám se, že jsem Říši bouří rozečítala s obrovskou nechutí, protože jsem věděla, že to bude o nervy a na konci to bude utrpení, protože to je přesně autorčin styl. Takže jsem se rozhodla, že budu číst pár řádků denně a bude to v klidu. Ha ha. Trvalo to dva a půl dne. Pořád tedy víc žeru sérii Dvůr trnů a růží, ale musím říct, že tohle teda byla parádní jízda. Dějově se to posunulo naprosto neskutečně a stalo se toho tolik, že ani nemám slov, abych to popsala. Opravdu ne. Postavy miluju všechny do jedné (dobře, kromě jedné a doufám, že ta mrcha zmizí z povrchu zemského), děj naprosto dechberoucí. Ten konec.. Ten konec mě rozerval a mám pocit, že jsem nikdy nic takového u knihy nezažila. Poslední kapitoly byly opravdu silné a teď už jen čekat a čekat a čekat. Autorka je v ukončování knih sadistka nejvyššího kalibru. Ale každý řádek stál za to. BTW - ještě si neodpustím dodatek k českému překladu: tentokrát je to opravdu katastrofální, jak stylisticky, tak gramaticky. Hrubky v knihách jsou ohavností všech ohavností, nehledě na to, že jsem několikrát postřehla jméno postavy v ději, kde ta postava vůbec není, takže tentokrát opravdu děs.... celý text
Dvůr mlhy a hněvu
2017,
Sarah J. Maas
O prvním díle jsem tady tuším psala, že mě příjemně překvapil, ale že hlavní hrdinka není úplně podle mého gusta. Oh my.. To byla chyba. Druhý díl tuhle sérii vystřelil snad až na první místo mých knižních oblíbenců, překonal dokonce i sérii Skleněný trůn nebo Mercedes Thompsonovou, která doteď byla mou favoritkou. Co se týče děje, stránky mi neskutečně ubíhaly, až mi to bylo skoro líto. A ten konec! Práce s postavami mě neskutečně bavila, Feyre prošla značným vývojem a dostali jsme se na kobylku i Rhysovi (co si budeme povídat, to je prostě něco ❤️ ) a také jeho přátelům. Co se mi tady líbí nejvíc je, že autorka pracuje se všemi postavami, nejen s těmi hlavními. Kniha mě naprosto nadchla, jediné, čeho lituju je, že tady není šestá hvězda, kterou bych mohla hodnotit.... celý text
Všechno, úplně všechno
2015,
Nicola Yoon
Nápad je geniální a když jsem si přečetla anotaci, musela jsem tu knihu okamžitě získat. Nicméně mě to poměrně dost zklamalo, příběh na mě působil dost mělce, nedokázala jsem se sžít s žádnou postavou. Možná to způsobil styl psaní, který vlastně nedovoloval jít úplně tak do hloubky, jak bych potřebovala. Samotný závěr jsem očekávala již někde v počátku knihy, takže mě to ani nepřekvapilo. Je to rozhodně příjemná oddechovka, ale vracet se k ní nejspíš nebudu.... celý text
Možná jednou
2017,
Colleen Hoover
Jednou za čas sklouznu k tomuto žánru a teď jsem dlouho na nic nemohla narazit. Až jsem narazila na tohle. Kniha má slibný rozjezd a pak jsem zjistila, že mě naprosto pohltila. Racionální část mysli na mě plive hned několik nedostatků, ale kniha na mě zapůsobila čistě na emocionální úrovni. Proto plný počet. Líbila se mi práce s postavami, jejich vztah a jejich rozhovory, ale nedokážu posoudit jejich reálnost. Člověk si běžně staví bariéry a většinou si nechává své myšlenky bezpečně v sobě. Možná na světě existuje pár lidí, kteří jsou schopni takové upřímnosti. Kdo ví? Já už teď vím, že se ke knize jednou vrátím.... celý text