boxas přečtené 1312

Salome 1958, Oscar Wilde

Mám Oscara Wildea ráda, ale tahle hra mi nesedla.

Nasterea 2021, Petra Stehlíková

Naslouchačem jsem byla nadšená, Faja se mi líbil a na 3. díl jsem se těšila jako děcko na Ježíška. Však nás taky Petra Stehlíková napínala hooooodně dlouho! Prolog super! Ale pak přišlo mírné rozčarování. Děj se vlekl a ne a ne nějak nabrat tempo. Už mě začaly štvát nekonečné (a opakované) úvahy na téma kdo, kdy, proč a jak a kdo je a není parchant. Kdybych neměla takovou slabost pro Ilan i pro Pětadvacítku, asi bych remcala ještě víc. Vydržela jsem a dobře jsem udělala! Kniha nabrala tempo a děj se dostal do obrátek, které se točily čím dál rychleji jako ty kruhy na obloze. Ilan dospívá, razí si svoji cestu a hledá svoje místo v Duvalském pohoří. A to je směr, kterého by se autorka měla držet! Konec dobrý, všechno dobré! A já se už zase nemůžu dočkat pokračování. A zase se mi moc nechce odejít z Duvalského pohoří a čekat rok na to, co Ilan podnikne dál. Oceňuji slovníček na konci knihy a navrhovala bych, aby byl v příštím díle podstatně rozšířen o hesla KDO JE KDO. Nebo se v tom my čtenáři po těch letech opravdu ztratíme! SPOILER!!! Jsem ráda, že Petra Stehlíková odolala pokušení (mnohokrát jí v komentářích na Databázi podstrkované) a "nerozjela" žádnou romantickou linku mezi kapitánem a Ilan, doufám, že ta zrzka má v knize opodstatnění a že se z ní vyklube třeba nějaká pěkná mrcha, co ji poslala Kozlowská na kapitána, jo a ne aby Ilan (a autorka) samotné Kozlowské odpustila! Naopak jí, čarodějnici staré, krvelačně přeji nějaký fakt ošklivý konec! Doufám, že Ilan zůstane tou silnou, ale citlivou duší, jako byla doposud. A doufám, že rodina a přátelé budou pro ni pořád znamenat o trochu víc než sklenit! Bylo by škoda, kdyby se z ní kvůli sklenitu stalo monstrum. A ještě jedna poznámka: taky mohl zemřít někdo jiný a ne zrovna Erno! Toho lituji jako skoro všechny ženské starší 15 let, co jich v Duvalském pohoří a v Nížinách žilo! Paní Stehlíková chce asi do 25 propašovat Armina, ale do prasečí řiti a u všech amarijských věží, to měla obětovat raději někoho jiného!... celý text

Muž v mlze 1977, Agatha Christie

Dlouho jsem váhala, jestli dát čtyři nebo pět hvězdiček. Upřímně řečeno, všechny povídky na pět nejsou. Ale na druhou stranu je kniha velice různorodá co se námětů týče, díky všem těm vyšetřovatelům pestrá, a proto čtivá, takže nakonec proč pět hvězdiček nedat, že ano?... celý text

Třetí dívka 1971, Agatha Christie

Na můj vkus moc náhod, některé "nápovědy" byly až moc zřejmé, ale jinak standardně dobrá Agatha...

Šikmý kostel 2 2021, Karin Lednická

Já bohužel nesdílím obecné nadšení. Kniha mně připadala příliš popisná, rozvleklá a přes zajímavý námět nudná. Kdyby se byla autorka rozhodla ji seškrtat tak na dvě třetiny, měla by lepší spád a tempo. K některým tématům se autorka vrací opakovaně, jiná témata jen načrtne a odloží. Výsledkem je nastavovaná kaše, jako asi Barka dělala svým dětem.... celý text

Dvacet tisíc mil pod mořem 1976, Jules Verne

Klasická verneovka. Podle mne jedna z nejlepších. Četla jsem ji kdysi a teď znovu. Líbí se mi pořád stejně. Akorát teď jsem nějak špatně nesla jídelníček na Nautilu, konkrétně třeba játra z delfína. Já vím, já vím, Verne žil v jiné době a nejen on klidně ve svých knihách "zabíjel" velryby i s mláďaty hrdinnými velrybáři nebo "lovil" rajky, jen si vzpomeňte třeba na Melvillovu Bílou velrybu nebo na Zelené pahorky africké, kde Hemingway střílí vzácná zvířata jen pro zábavu. Doba se ale změnila, a tak ten jídelníček to byla pro mne jediná vada na kráse jinak skvělé knihy.... celý text

Sittafordská záhada 1971, Agatha Christie

Super! Až do konce jsem nevěděla, kdo a proč vraždil. A mimochodem, milé dámy, zapamatujte si dobře oblíbenou větu slečny Emily Trefusisové: "Je to báječný pocit, když má člověk někoho, na koho se opravdu může spolehnout." Je to věta vět a určitě nejenom Emily s ní dokázala každého muže dostat přesně tam, kam chtěla!... celý text

Zkouška neviny 1966, Agatha Christie

Výborná kniha! Mám Aghatu Christie ráda, a tak mě opravdu hodně štve, jakým svévolným způsobem jsou její příběhy překrouceny a násilně přepracovány v různých seriálových a filmových adaptacích! Zkouška neviny podobně jako třeba Schůzka se smrtí jsou toho důkazem. Kdo viděl např. poslední televizní adaptaci Zkoušky neviny (anglickou) a pak si přečte knihu, nemůže uvěřit tomu, že se jedná o tentýž příběh. Nechci prozrazovat nic z děje, jen musím konstatovat, že jsem zvlášť ke konci nestačila kroutit hlavou. Asi skutečně u ACH zůstanu jen u knih.... celý text

Patnáctiletý kapitán 1983, Jules Verne

Patnáctiletý kapitán a Poklad na ostrově - dvě knížky, které jsem sice přečetla poprvé už někdy v patnácti letech, ale přání dostat se TAM, do těch krajů, kde se odehrává jejich děj, to mě neopustilo po celý život.... celý text

Nemesis 1982, Agatha Christie

Začátek opravdu dobrý - záhadné poslání, žádné informace, podivínský "přítel", kterého slečna Marplová skoro nezná... Také se mi líbila představa té jemné a milé staré dámy jako nesmiřitelné, naprosto neústupné a spravedlivé bohyně Nemesis. Co se mi moc nelíbilo, to byl poněkud rozvleklý konec knížky a zbytečné "dovysvětlení" toho kdo, co a proč.... celý text

Nakonec přijde smrt 1975, Agatha Christie

Ano, Agatha Christie napsala asi detektivky s lepší zápletkou, ale tahle knížka se mi prostě líbí. Děj, zasazení do historického rámce, zajímavé postavy Reniseneb, Esy a Nofret... Rozhodně stojí za přečtení! A ještě poznámka - četla jsem výborný překlad Evy Hrubé, je to skvělé, když někdo zná nejen angličtinu, ale hlavně svůj rodný jazyk.... celý text

Dům na útesu 2019, Rachel Abbott

Ničím mě to nezaujalo. Nevěrohodné, překombinované, no a promyšlený psychologický thriller si představuji opravdu jinak. Tady stačí "číst mezi řádky" a je jasné, v čem bude asi zakopaný pes. A tak na konci žádné Vau, to jsem tedy nečekala... Naopak, dopadlo to přesně tak, jak jsem si myslela, že to dopadne. Navíc mě dost štvala dějová linka se Stephanií Kingovou, která příliš zřetelně dávala najevo, že autorka má našlápnuto (Bohužel!) k mnoha dalším knížkám s touto hrdinkou. No, jak kdo, já si už určitě žádnou další knihu s touto hrdinkou nepřečtu. A ještě poznámka k překladu. Překladatel pan Milan Lžička má tak malou slovní zásobu a jeho překlad je tak ubohý, že si říkám, jestli nakonec Rachel Abbottové nekřivdím. ( Např. opakování slova furt, špatné slovesné vazby, gramatické chyby, použití středního rodu atd.). Právě proto jsem nakonec ke dvěma hvězdám přidala ještě jednu navíc.... celý text

Pohyblivé obrázky 1996, Terry Pratchett

Farmáři se podívali jeden na druhého. "Tož to si mňa na mú dušu zoraj a osej kvítkama," prohlásil ten druhý. No a takové jsou i moje pocity po přečtení Pohyblivých obrázků. Je tam všechno se vším (včetně slonů), s výjimkou čarodějek, což mě mrzelo. Nebyla by špatná představa těch tří v kině s pytlíkem popcornu.... celý text

Tichá hrůza 2008, Tomáš Korbař

Stvořitelé nových světů 1980, Ivo Železný

Některé povídky jsou lepší, některé horší. A pár je takových, že vám dlouho zůstanou v hlavě. Třeba Začalo to poškrábáním.

Jericho 1991, Christopher Hyde

Jericho určitě stojí za přečtení! V dnešní době snad i víc než jindy... U této knihy jsem si se zájmem přečetla všechny komentáře. Proč? Podívejte se, jak zásadně se od sebe liší pohled na knihu v době před a teď během pandemie coronaviru! No jo, pandemie nás poznamenala...a změnila. Teď už nám některé motivy knihy Jericho nepřipadají jaksi "mimo mísu".... celý text

Čas přílivu / Tragédie o třech jednáních 1989, Agatha Christie

Čas přílivu jsem neznala ani jako film, o to bylo moje překvapení na konci větší. Tragédie o třech jednáních patří podle mne k tomu nejlepšímu, co ACH napsala.

Vražda Rogera Ackroyda 1993, Agatha Christie

Tak to byla fakt pecka! Kdysi jsem viděla jako film, ale je jen dobře, že jsem za ty roky zapomněla, kdo je vrah. O to větší překvapení!

Šikmý kostel 2020, Karin Lednická

Neříkám, že je kniha vysloveně špatná, ale ani mě ničím zvlášť nezaujala. Začátek až tak špatný nebyl, ale pak se děj rozpadl do několika dějových linií a přechody mezi nimi byly až příliš násilné. Také mě zklamalo, že autorka "naťukne" nějaké téma, ale pak už se k němu nevrátí. Tak proč o tom vlastně psala? Co tím chtěla jako říct? Je to tam napsáno jen kvůli tomu aby byla knížka delší? Nebo naopak autorka nedokázala nepoužít shromážděný materiál (viz např. popis historie lázní Darkov)? !SPOILER! Typickým příkladem autorčina přístupu je např. svatba Ludwika a Barky. Proč se tam vlastně autorka sáhodlouze rozepisuje o tom, jak čekali devět měsíců na povolení až z Říma, aby následně toto téma bylo odloženo a zapomenuto jako zbytečné a nepotřebné? Ještě bych to pochopila, kdyby to téma autorka nějak dál využila. Třeba že jedno z dětí bylo postižené, když už rodiče byli blízcí příbuzní, nebo nějak jinak. A podobné je to i mnohde jinde! Třeba peníze, které Barbora celý život po smrti Pawla a Karla schovávala v truhle. Jak byly nakonec použity? Autorka píše o bílých střevících, panence..., ale téma peněz podobně jako mnoho dalších vlastně vyšumělo. Tato polovičatost - načrtnuto x nedotaženo - mi velice při čtení vadila. Pro svůj kraj udělala autorka hodně, ale jinak Šikmý kostel jako nějaký zásadní literární počin nevidím.... celý text

Stávka rosických horníků (1932 - 1933) 1963, Otakar Franěk

Kniha je věnována stávce v Rosicko - oslavanském uhelném revíru v letech 1932 - 1933. Byla to, pokud vím, jediná stávka u nás v Československu v době největší světové hospodářské krize, ve které stávkující prosadili svoje požadavky. Autor v knize soustředil veliké množství archivního materiálu podobně jako v knize Oslavany obkličují. Je to poctivě zpracovaná kniha, autor se vyhýbá tomu události hodnotit. Jen pracuje objektivně s fakty. A že to fakta jsou, to vím velice dobře, protože můj děda byl jedním ze stávkujících havířů, a proto také celou rodinu mé maminky tyto události, o kterých Franěk píše, postihly. Aby vůbec přežili, tak rok a půl bylo všech pět sourozenců včetně jí rozstrkáno podobně jako desítky dalších dětí stávkujících havířů u různých rodin v okolí, ale i např. v Brně. Mimo jiné i o tom Otakar Franěk v knize píše.... celý text