Damato přečtené 1125

Veselí 2018, Radka Třeštíková

Knihu jsem brala do ruky s pocity podobnými jako uživatel tess.de.veled. Věděla jsem, že mě autorka štve, nemám ji ráda a už jsem se viděla, jak píšu něco ne moc lichotivého. A ouha.... večer jsem knihu jen tak namátkově otevřela a v půl třetí ráno, kdy jsem nemohla spát pokračovala až do budíku.... a druhý den si tu knihu vzala do vlaku...Líbila se mi, smála jsem se , pravda OBČAS nudila- ale u které knihy čtete s napětím od začátku do konce....Neměním názor na autorku, jako člověk mi prostě něčím vadí i když neumím přesně definovat čím, ráda ji nemám, ale tahle kniha se ji povedla. Opravdu.... celý text

Bojová píseň tygří matky aneb Jak jsem své děti učila vítězit (a sama přitom byla poražena) 2016, Amy Chua

Souhlasím s komentářem Markushka -2/3 knihy jsem četla s chutí, pak jsem bojovala sama se sebou, abych knihu dočetla....a ve finále vracela do knihovny nedočtenou...

Kapesní básně 2004, Jiří Žáček

Modlím se k tobě duší tělem: Mluv ke mně řečí tajemnou. Zkroť ve mně smečku divých šelem, zachraň nás oba přede mnou. Nádhera, na podzimní, sluníčkem provoněné odpoledne to byla oáza na duši ...... celý text

Robert Šlachta: Třicet let pod přísahou 2020, Josef Klíma

Kniha se mi dostala do rukou nyní , v době předvolební, kdy jsem ve srabu- nevím koho volit , dokonce už jsem sáhla i ke kalkulačce voleb a ještě před předčtením jsem o panu Šlachtovi něco vyčetla. Jako člověk mi pan Šlachta sedí . Hodně. Doporučuji knihu přečíst.... celý text

Všechny řitě světa i ta má 1991, Charles Bukowski

Když jdu číst dílo, kde je autor sám Charles Bukowski, tak nečekám limonádu, ale průtrž, které se budu smát, moralizovat, kroutit hlavou a nadávat...Sáhla jsem po knize, kdy jsem po psychické stránce byla " v řiti" naprosto až po uši a díky tomuhle čtení jsem se ocitla ve světě, kterým potažmo pohrdám, bylo mi u čtení občas i "hnusno" , nadávala jsem, jak tohle může někdo napsat...ale krásně jsem si tím oddálila depku. Chtěla bych autora potkat a říct mu u panáka whisky: "Na zapomnění a vyčištění hlavy je tohle ku..a dobrý čtení" Po přečtení komentářů je jeden , který mi mluví z duše - komentář Česneksmedem - tam je všechno, co mi nešlo vypsat........ celý text

Holčička, která měla ráda Toma Gordona 2000, Stephen King

Podle mě naprosto geniální ...Kingovo.. neztratila se malá , devítiletá holčička, ztratila jsem se já. Naprosto sama s její fantazijní jsem bloudila, bála se,nadávala celému světu a smála se ironický sama sobě...v prostoru 3xxx km jsem zažívala s duší malé holky cestu bažinou, padala jsem do roklí, jedla bobule, za zády něco, co jsem nedokázala pojmenovat...prostě skvělé čtení bez umělých barviv neživých-nemrtvých upírů . Jen jsem Trišu , když spala ,držela v náručí místo matky a přála si, aby už byla v teple, v suchu, s hrnkem čaje a léků u mámy...... celý text

Co jsi to za matku? 2017, Paula Daly

Asi jsem knihu četla v době, kdy jsem kolem sebe měla děti a vnoučata a neměla jsem myšlenku na nějaké drama. Proto jsem po 50-té stránce knihu odložila a už ji šanci nedám. Nejsem asi ta pravá čtenářská skupina , které je tahle kniha určena.... celý text

Hostinec U kamenného stolu 1967, Karel Poláček

Zuzanin dech 2020, Jakuba Katalpa (p)

Jedna z mých prvních audio knih. Původně jsem myslela, že u čtení budu uklízet a poslouchat u práce. Skončilo to tak, že jsem s otevřenou pusou poslouchala a poslouchala... Možná dobře, nádherně namluvená kniha. S autorkou jsem se setkala v knize Němci , která mě také nadchla. Doporučuji, kniha zas trochu jiným pohledem nahlíží na tragické události nejen židů. Opravdu doporučuji, za přečtení rozhodně stojí. Samozřejmě, děj se dá předvídat, proto mi třeba na krásně popisovaném dětství právě znalost dějin - co bude následovat- kazila radost u četby. Už předem jsem litovala všech , kterým se nezvratelně dofukovala svíčka. Další kapitola- dospívání se také dala trochu předvídat, ale protože mě styl psaní autorky vyhovuje , seděla jsem jak přikovaná a poslouchala.... I poslední část Dospělost je napsána poutavě a přesto, že je to kniha o smutných věcech, i tady autorka zvolila styl , který neděsí.... celý text

Listopád 2021, Alena Mornštajnová

Asi před hodinou jsem dočetla tuto knihu a pořád přemýšlím, co mi kniha dala. Moje oblíbená autorka píše jako vždy famózně, všechny její knihy prošly mými prsty a možná právě proto cítím něco, co dost dobře nemohu popsat. Není to zklamání z knihy jako takové, Mornštajnová rozhodně psát umí, je to zklamání z obsahu. Jak by řekl Nikola Šuhaj... ."..bylo tu, není tu, havrani na plotu,..". Jako člověk, který špendlil v listopadu trikolóry na každý kabát, který potkal , OF bylo nėco jako rodina a už od pádu zdi v Berlíně u rádia Svobodná Evropa jsem čekali, kdy a hlavnė jak to bude probíhat u nás, v Československu, proto jsem trochu věděla, o čem je v listopadu 89 řeč. To nadšení, ta síla lidu na Letné....to bylo něco, co si ponechám v srdci do smrti ...škoda, že mi jako národ se stmelíme jen když je hodně zle. Proto první myšlenku po dočtení...velectěnéčtenářské publikum promine...zklamání , smutek, zklamání. Ještě jedna vsuvka s podtextem knihy, která mě napadla , když jsem si přečetla další komentáře. Opravdu tady u nás už není totalita? Opravdu si český národ umí zachovat demokracii? Opravdu by se za nás Karel IV a tatíček Masaryk nestyděli? Nebo jsem pořád to co jsme bývali- schovaní za vládnoucí ( nechci psát diktaturou) stranou a u televizních novin nadáváme , co se tady děje. Ale pouze doma , právě jen u těch televizních novin.... víc než nadávat doma na vládu neumíme. A potom odmítáme jít k volbám. Protože se, podle nás, stejně nic nezmění. Napadá mě, v souvislosti s tím, jak sleduji naši politickou situaci ve státě jeden text budovatelské písně ze 70 let- Teď , když máme co jsme chtěli..... Přesně , úplně z duše mluví Ďobi-1968, jeho komentář je to, co jsem chtěla vyjádřit....... celý text

Tisíce planoucích sluncí 2008, Khaled Hosseini

Memento Všech válčících stran, kde zbytečně umírají lidé je mi líto. Doporučuji přečíst všem těm, kdo nevidí na událostech v Afghánistanu nic nebezpečného pro okolní svět. Doporučuji přečíst všem těm, co kolem sebe vykřikují, že se jich to netýká, že je to daleko, že islám je daleko..... Doporučuji přečíst všem těm, kdo se u zpráv z Kábulu směje co provádí Táliban. Doporučuji... celý text

Přežila jsem Hitlera. Mladá žena v Berlíně 1940–1945 2016, Marie Jalowicz Simon

Hlavní postava mě nezaujala, děj v první polovině snad ano, ale pak už jsem se moc přemáhala ke čtení, proto jsem knihu s úlevou dočetla a odložila. Co čtenář, to jiný názor. Nezatracuji, ale ani nechválím.... celý text

Bart Simpson 05/2016: Čahoun a tahoun 2016, Tony DiGerolamo

NA Simpsonových ujížděli moji kluci. Když odešli do světa, žít si svůj život, já z prvotní nostalgie "opuštěného hnízda" jsem se obloukem vyhýbala jejich pokoji. Až postupně jsem, když jsem viděla, že i beze mě žijí spokojené životy se svými rodinami, se začala vracet do jejich pokoje a listovala v jejich zbytcích knih, které nechali doma. Tohle je jedna z nich a já se zase po čase začetla a prosmála jsem se letním večerem. A automaticky mi při čtení naskakovaly vzpomínky na dobu, kdy tohle kdysi malí chlapečci četli- dnes dvoumetroví chlapi, kteří mi za chvilku přivezou vnoučata a já s nimi tuhle parádu budu číst. Už se moc těším...na Bárta, na Lízu.... na všechny... celý text

Průvodce bylináře Pavla celým rokem 2002, Pavel Váňa

Bylinkami nás léčila už babička, která se to naučila od své babičky a vždycky říkala- Všeho s mírou.... měli bychom se toho držet i dnes a ne , jak většina z nás, se plácat od extrému k extrému. Bylinky ANO, určitě, ale někdy je prostě třeba bedlivě poslechnout i názor a produkty moderní medicíny. Bylinky nejsou všelék, i když připouštím, že jako prevence jsou nenahraditelné a mám je moc ráda. Nejen v čaji, ale i třeba v salátu, nebo doplněk k nějaké ne až tak zdravé dobrotě.... celý text

Poslední pád Mistra Materny 2006, Václav Erben

Detektivky moc nečtu, protože jsem velice netrpělivý člověk a nikdy nevydržím čekat na vyřešení zápletky. Kniha mě hodně zaujala svým názvem a tak jsem se musela dozvědět, jak to s tímhle tím Maternou skončí. Detektivka s napětím i humorem. Jo, to je to co mám ráda...krom jiného. Doporučuji... celý text

Cesta - Paměti české aristokratky 2002, Cecilia Sternberg

Tak tohle byla naprosto unikátní autobiografie. Podobně napsanou knihu plnou lidské síly a víry v život , která jde ruku v ruce s humorem jsem nečetla. Souhlasím s komentářem Cérky, ta vystihla také mé pocity při čtení, takže DOPORUČUJI, DOPORUČUJI, DOPORUČUJI...... celý text

Hejno bez ptáků 2012, Filip Doušek

Odpad dávám opravdu jen v případě, že mě kniha totálně nic nedala, naopak lituji času, co jsem s knihou strávila a trápila se. Tady jsem pořád chtěla dojít ke zlomu, kdy mě kniha začne bavit- protože mě zpočátku chytil i název knihy- Hejno bez ptáků- už to samo o sobě mě dostalo a černobílý obal sliboval NĚCO, neumím pojmenovat co. Všechno špatně. Žádný zlom nenastal, byla jsem zklamaná sama sebou, že jsem knihu nepochopila. Díky za zdejší komentáře. Zvedly mi náladu. Nejsem sama, kdo nepochopil.... celý text

Naděje umírá poslední 2010, Halina Birenbaum

Nikdo z nás, z nás všech čtenářů, kteří se vracíme do dob minulých a hledáme nějaké nitky ze života předků , sedíce u plných talířů v čistých peřinách a okřikujícį okolo poskakující nezbedné děti si pravděpodobně hrůzy matky , která vidí umírat své hladové a vysílené potomky , si nedovedeme představit.Nedovedeme si představit ani tu tu neskutečnou hrůzu a beznaděj té doby Hrůzu a beznaděj 15 leté dívky, která zůstala na celé téhle obrovské zeměkouli sama. A přežila. A chtěla žít. Hrůzné sny ji pronásledovaly celý život. Celý život ji nepřestávala chybět náruč matky, kde by našla klid a mír. Naše současné žabomyší starosti by brala za zbytečnosti. Silná to žena. Klobouk dolů. A co na to vlády současných velmocí...???Zbrojí. A zbrojí fest. A ptal se někdy někdo lidu, zda chce válku, strádání ,smrt???? Několik tisíc lidí na téhle zeměkouli zas rozhoduje...O nás...Bez nás....... celý text

Holky z porcelánu 1976, Jaromíra Kolárová

Jako většina čtenářů jsem viděla nejdříve film, pak teprve jsem objevila knihu. Hledala jsem něco echt odpočinkové ho, k vodě, na dovolenou. A mohu doporučit. Tahle kniha je přesně do vlaku, kdy nad vámi nadskakuje v poličce kufr do rytmu ubíhajících kolejnic, venku začíná sluníčko rezehrávat svou nejlepší etudu co zná a před vámi 14 dnů dovolenè...... celý text

Po uši v protektorátu 2001, Jan Drábek

Moc hezky popsán, pohledem malého kluka , život v Praze ve 40 letech. Prázdniny na Pastvinách, kam jsme za 30 let po válce jezdili s rodiči i my , vzpomínky na Klášterec, kam i my do hospody k Orlicí chodili a kde i mé děti zažili kus opravdových a pochodových prázdnin , naštėstí bez válečných zážitků , zato s vůní čerstvého chleba a čerstvě nadojeného mléka, mě vrátil na chvíli do dětství. Co se mi hodně líbilo, byly popsané postřehy uvažování malého , posléze mladého člověka,k politice a k lidem okolo ní se motající. A to nejen k nacistické, posléze k poúnorové době , ale i v prvních dobách po opuštění hranic, v táborech pro utečence. Postřehy, které jsem v jiných knihách nenašla, přestože jsou velice pravdivé a výstižné.... celý text