Damato přečtené 1125

Kličky na kapesníku 1996, Bohumil Hrabal

Hrabal je svůj, občas se mi to v hlavě musí trochu porovnat, abych pochopila, co " tím chtěl básník říci", ale suma sumárum čtu jeho knihy ráda. Občas na mě sice mrkne z toho jeho popisu obyčejného života "depréze" , ale i proto, že jsem to jeho Kersko v 80 letech taky milovala (stejně jako on) si zaslouží plný počet *****.... celý text

Idiot 2014, Fjodor Michajlovič Dostojevskij

Začalo to jako malá sázka o velké pivo. Naši mají doma originál - Идиот a já se vsadila, že tuhle knihu v originále přečtu. Nepřiznala bych, že když jsem před 32 lety mluvila plynně ( a k nelibosti našich i ráda- jojo Puškinův památník, tam jsem se naparovala, zatímco tatínek doma tiše zoufal a fest skřípal zubama) tak to po těch letech dávám horko těžko dohromady. Začala jsem se čtením a překladem 4.7.2017 a včera večer jsem to zdolala. Příběh Myškina i Nastasji jsem v češtině četla x-krát, ale v originále se slovníkem v ruce to byla bašta. Měla jsem totiž čas o každé větě přemýšlet a tak nevím, v češtině - pokud jsem to ovšem špatně nepochopila - byla Nastasja vykreslená jako člověk zbavený jakýchkoli morálních zábran, ale v originále mi to vyšlo jako sice trochu neformální, ale pořád ještě ne až tak nemorální . Souhlasím s tím, že Dostojevskij napsal úžasnou knihu a i po pomalu 150 letech od napsání naprosto aktuální a velice čtivou . Pokud ji někdo zařadí jako odpad, má na to samozřejmě nárok - je to jeho názor, ale - podle mého názoru z knihy vnímal a pochopil pouze ten název.... celý text

Králíček sebevrah se vrací 2009, Andy Riley

Původně jsem ji koupila kamarádovi k narozeninám, je to recesista, sranda s ním je dost, tak se mu to bude líbit. Pak jsem přehodnotila můj vztah k prvnímu dílu s navyšujícími se sympatiemi k právě přečtenému dílu druhému a představa, že tuhle knížku dám z ruky a až se budu plácat v podzimních depresích u zatažené, kovově šedé oblohy a nebude nikdo nablízku, kdo by mě z toho dostal- až na ty králíčky, kteří dokáží rozesmát podle mě i z duše zarytého sebevraha, tak jsem s kapánek zahanbenou dušičkou strčila knížku do naší knihovny. . Asi jsem trochu divná- jak praví můj partner, že se u tohohle směji, ale je to hlavně o tom, brát ten život s nadhledem a hned se nehroutit, i když by se kolikrát sakra chtělo - ale o to víc se pak zasmějete nejen tomu životu, ale i sobě. No k narozeninám dostal kamarád předplatné časopisu Udělej si sám ( po zkušenosti, co mu v panelákovém obyváku spadla po půlnoci jím pověšená polička se mu to může hodit víc, než nějaké sebevraždy, ne? )... celý text

Židovské anekdoty 1991, Karel Poláček

Je to velmi milé a přitom plné a židovské sebeironie ( a i trochu sebestřednosti). Moc hezky se knížečka čte, ještě lépe se vejde do kabelky, takže když jsem si ráno na zastávce četla a stála vedle zamračených lidí a já měla pusu od ucha k uchu , měla jsem sto chutí začít ty vtípky nahlas předčítat, aby ten svět neviděli tak naštvaně.... celý text

Nebe nezná vyvolených 2005, Erich Maria Remarque (p)

Kdysi v mládí jsem knihu četla a teď, po letech se k ní vrátila. Pamatuji si, že při tehdejším čtení jsem občas uronila slzičku , no ale teď po letech, když jsem znovu otevřela stránky- to už byly potoky slz. Po přečtení jsme doma debatovali nad myšlenkou- žít krátce ale naplno, nebo jen tak přežívat a nemít ze života ten pocit, že i když to někdy setsakramentsky bolí, je krásné žít a ne jen nudně přežívat. Co bychom si vybrali? Kdo ví? Teď zastávám ten názor, rozhodně si života užít a ne znuděně přežívat, ale kdoví, co bych odpověděla, kdybych věděla, nakolik mi ta pomyslná svíčka dohořívá a měla si vybrat mezi pokračováním života a úplným koncem. Remarque dokáže tak nádherně popsat to, co je uvnitř člověka- ty naše myšlenkové pochody a pocity, že je z toho člověku až úzko a přitom tak strašně hezky, že nad tím zůstává rozum stát. Za mě teda určitě 5 ***** (kdyby šlo víc, sázela bych co to dá)... celý text

451 stupňů Fahrenheita 2001, Ray Bradbury (p)

Komentář? Jaký? Po komentáři triatlet už není co dodat. Jen jsem nechápala,jak dlouho mě kniha míjela. Už dlouho se mi nestalo,že bych u čtení zatajovala dech a prý méla vytřeštěné oči ( právě mi to sdělil partner,když o knize nahlas přemýšlím). Víceméně jsem po něm chtěla utvrzení,že se tohle přece nemůže nikdy stát. Opravdu nemůže?... celý text

Láska, vztahy a přátelství 2003, Don Miguel Ruiz (p)

Začala jsem číst v noci a protože jsem knihu nedočetla, vzala jsem si ji na cestu- do vlaku a na polední pauzu, kdy jsem knihu dočetla. Pak jsem začala číst komentáře a nějak nevím co k tomu dodat. Každý v knize najde něco, co ho dostane na kolena, co mu připomene nějakou zažitou událost, nebo zkušenost, ale každý přeci žijeme svůj vlastní život, podle svého vlastního vědomí a svědomí. A tím, že jsem si ve svém životě - třeba zrovna při rozvodu a pak i při dalších výstupech a sestupech - pár emočních lavin prožila - moje rada , jak všechny ty emoce přežít ve zdraví je dost jednoduchá - věřte vždycky jen a jen svoji intuici , co vám napovídá , ta jediná vám totiž radí dobře - a pak nebudete mít výčitky ani k sobě, ani k ostatním kolem (nebudete totiž moct soudit ostatní za své omyly) a tím pak každý následující vzestup i pád v životě bude to, co vás posílí. Ale čtení bylo na pohodu, občas jsem se zasnila, občas jsem se ironicky pousmála, ale ve finále - spokojenost, četlo se to všechno do kupy docela příjemně.... celý text

Tulipány a ostatní cibulové květiny 1967, Vlastimil Vaněk

Prý moje povinná četba na další desetiletku i s věnováním zhrouceného příbuzenstva :-). V sobotu jsem šla zcela dobrovolně pomáhat na zahradu. Řeklo se mi - totálnímu analfabetovi v oboru zahradnictví - támhle to vyrej - nejsem hluchá, slyšela jsem VYREJ. Záhon, kde byly v létě tulipány zel prázdnotu, nechápala jsem , co mám vyrejt - a ejhle nějaký kupičky na záhoně byly, tak jsem je vyryla a ty podivný, zahnědlý a jakoby scvrklý cibulky flákla na kompost, co taky na podzim s nima, ne? Zní to jak z hodně blbýho filmu, ale za chvilku přišla ta zasvěcenější část rodiny a nad mým komplet super vyrytým záhonem jsem zaslechla jen tiché a nešťastné .... "Bože, do čehos tu duši dal". A večer jsem dostala k prostudování tuhle knihu, která začíná tak krásně a pro mě naprosto nepochopitelnou větou : "Tulipány se vysazují od konce září do konce října". A hned jsem pochopila ten tichý a žalostný postesk nad mou pečlivě vykonanou prací - ... "myslela jsem zalejt, ne vyrejt, vždyť jsem to minulý týden vysázela..." No ale tím mě příroda velice konsternovala. Copak se něco vysazuje na podzim? Vždyť to zmrzne a.... alespoň takhle nás to učila paní učitelka v přírodovědě. Nebo že by mi něco uteklo? Hm, asi jsem v tu chvíli chyběla :-) Ale ty fotografie v té knize jsou krásné a moc hezky je to popsáno, škoda, že se mi to nedostalo do ruky alespoň o den dříve :-)... celý text

Brouk Pytlík 1990, Ondřej Sekora

Tak jsem to s vnučkami dočetla a jejich reakce mě utvrdily v tom, že Ferda je takový vysněný ideál, ale Pytlík je víc člověčí - hodně jsme si spolu s holkami při čtení povídaly a ač jsem myslela, že Ferda bude pro ně TOP, vyhrál to Pytlík na celé čáře. A když jsem si o tom všem s vnučkami povídala, otřáslo to s mým přesvědčením neporazitelného, spravedlivého Ferdy. Sice ho pořád miluju a Berušce bych s chutí ještě dnes podrazila nohu, aby se v tom blátě před Ferdou vyčvachtala, ale s Pytlíkem je ten život takový opravdovější- a rozhodně legračnější.... celý text

Básně 1940, Karel Hynek Mácha

Když jsem kdysi tuhle knihu držela, byla jsem malá holka a vůbec jsem tomu nerozuměla. Teď po letech,kdy děláme postupnou revizi knihovny , se mi tahle kniha dostala pod ruku a nejdřív mě upoutal rok vydání. Ten vydavatel mě zajímá, musel to být statečný člověk, v téhle době se moc češti spisovatelé nevydávali. A pak přišel na řadu obsah...Máchu znám, nemůže mě překvapit...řikala jsem si. A Mácha se tam nahoře v tu chvíli asi smíchy popadal za břicho... Zdrhala jsem od víkendové práce na zahradě za různými záminkami a u teplého čaje,zašitá za skříni na půdě jsem vstřebávala tohohle rebela, nezodpovědného floutka,kterému nic na světě nebylo svaté. Ale jeho dílo je prostě....no zní to u jeho jména jako klišé, ale je nesmrtelné.... celý text

Opráski sčeskí historje 4 2015, Jaz

Úžasná,vtipná a dokonalá. Kdysi , kdesi jsem zaslechla, že je to zneuctění češtiny. Nesmysl. Ovšem, abychom tomu tak nějak rozuměli musíme jednak o češtině a historii něco vědět a taky tak trochu se umět zasmát i sami sobě. Za mě tohle pokračování nemá chybu, dnes v noci mi tenhle díl přivezl partner z Neoluxoru a stihli jsme to do rána přečíst všichni. Od toho se prostě nedá odejít.... celý text

Něžně háčkovaný čas 1980, Stanislav Rudolf

Revize mých holčičich pokladů , kde knihy pana Rudolfa měly své pevné místo, tak krásně se u nich snilo o tom,jak jednou budu žít úplně bez jakýchkoli náznaků snobárny a budu všem říkat na rovinu co a jak...Auvajs, to bylo boulí a držkopádů a rodičovských upozorněni...hlavou zeď neprorazíš... Ale láska k panu spisovateli Rudolfovi a jeho knihách mi i po těch fackách zůstala ( bože, teď to bude znít asi pateticky ) taková čistá a přesto,že jsem ve věku,kdy i rodiče těch dívenek z knih by mě asi pustili v MHD sednout, čtu tyhle knížky k smrti ráda. Znám je zpaměti,ale je to mých krásných 15 vracím se tím do bezstarostného mládí. No ale kdo těm 15 holkám řekne, užijte si to plnými doušky, když zrovna v té době nic bezstarostného není. Ty nejkrásnější kluci nás neviděli, úzký džíny jsme musely ve škole převlíkat,protože maminkám na rodičáku nějaký trapný tělocvikář řekl,že na kyčle je to to nejhorší,co nám můžou pořídit , když už náhodou nějaký rande bylo,tak se spolužákem, který vás v kině chytí za ruku tak,že v polovině filmu máte křeče v ruce a když se rozsvítí v řadě za sebou uvidíte rodiče, kteří s větou...tohle ale není Janičkou Koubková,se kterou jsi říkala,ze jdeš...tak švihej dom...No ce je vlastně na tom mládí bezstarostného? ... celý text

Léto s kovbojem 1979, Jaromíra Kolárová

Tak tuhle laskominu jsem si vzala na víkend k našim,kde jsem se večer zašila s babiččiným štrůdlem a s dědovou ořechovkou do svého holčičího pokoje a zažila totální návrat do détství. Dokonce i to mamčino ...koukej zhasnout a přestaň se tam tak smát,ať můžeme spát...s dodatkem...ty dédo,ta holka je pořád stejná,jak v těch 18,ještě,že to nevidí kluci (moji dospělí synové). Jestli si chcete na chvilku pohladit dušičku něčím milým, rozhodně sáhněte povtéto knize. Film je ůžasný,ale tohle čtení je jedním slovem ČTENÍ se všemi superlativy, která znám.... celý text

Školní krásky a dávný lásky 2007, Cathy Hopkins

Tuhle kniha přišla nedávno na adresu k mým rodičům a na ni moje jméno za svobodna. Podpis žádný, jen vzkaz, že je tatínek nemocný, leží nedaleko mého rodného města v nemocnici a zda by setkání bylo možné... na telefon zavolal můj partner l- bála jsem se totiž volat sama , no a pak už to šlo jak na drátkách. Jaké bylo mé překvapení, když na chodbě nemocnice jsem potkala svoji dětskou velesokyni v lásce a obě jsme vstoupily do zatemnělého pokoje, kde ležela naše první velká dětská láska - od školky do páté třídy jsme hrdinně snášely tahání za culíky, házení smradlavou houbou z tabule do vlasů a statečně jsme vzdorovaly i podtrhávání nohou, kdy jsme sbíraly ( my dvě šprtky) pro paní učitelku neoblíbené početní pětiminutovky a při pádu jsme na jeho stůl "náhodou" položily naše správné výsledky. A za to jsem slyšely... " ty jseš dřevo, neumíš koukat na zem...." od paní učitelky. Holky nám záviděly, protože Krája byl krasavec ( sice nosil čtyřky a občas i kule), nosil nám aktovku a na MDŽ nám vždycky dal upatlaný bonbón - brrr, kdo pamatuje ovocné bonbony SISY, ví, jaká to byla přeslazená guma, ale my je statečně žvejkaly s pocitem vítězství. Mezi sebou jsme se bytostně nenáviděly, protože jsme tušily, že takhle to není správně a ten dacan nás hezky využívá, ale ve svých dětských holčičích snech už jsme plánovaly , jak se budeme mít my dva ( ON a já - žádná třetí tam v tom snu nepřekážela) v dospělosti krásně- nebe bez mráčku, samá pozitiva a sociální jistoty. Život nás však dostal každého úplně jinam, nejen na úplně jiný kout země, ale i na odlišnou životní úroveň a ani jsme se nesnažili se nijak kontaktovat. Aź teď. Když tohle píšu, jsme z celé té naší dětské " trojky" už jen dvě, ten o koho jsme my dvě tak bojovaly už není, podlehl alkoholu, gamblérství a životu na samém dně. Je to konec takovému dětskému snu, který se nám nezdál a který nás docela bolel. U toho konce byla rakev, vedle rakve dcera toho dotyčného ( krásná po tatínkovi) a víc nikdo. Podle slov dcery se všichni od táty odtrhli, všem v okolí dlužil a všechno propil a prohrál. Nakonec jsme vzali dceru našeho dětského idolu do nejbližší kavárny a tam ji - už za velkého smíchu nás všech - vyprávěly naše dětské boje o jejího krásného tátu, bavily jsme se navzájem báječně, něco vyzvěděli i o životě naší dětské lásky, který po revoluci nabral neskutečný směr, o kterém my zatím jen četli v bulváru, ale pak se to všechno otočilo jak na obrtlíku a ze šampáňa zbylo čučo, z vily chata v zahradnické kolonii na kraji města a .... škoda mluvit. Pak jsme si předaly vzájemně kontakty s tím, že se ještě určitě někde sejmede.... ale kdo ví??? Tak skončila naše školní velká láska ...´ Kniha zůstala u našich v knihovně , přečetla jsem ji během jednoho odpoledne, když jsem u našich byla na víkend, bylo to milé povídání - u čtení mě provázela taková milá vzpomínka na mládí .... celý text

Selský mor 1957, Nina Bonhardová

První díl jsem , přiznám se, trochu přeskakovala, protože mě to občas nebavilo, ale dočetla jsem to celé a nakonec jsem se pustila i do druhého dílu. A ten má , alespoň podle mě , o moc větší grády a četl se na jedno nadechnutí. Takže , pokud jsem 1 dílu dala jen 4****, tak tady , pomyslně, dávám 10. fakt super čtení.... celý text

Tanec rabů 1981, Nina Bonhardová

Dějiny Strany mírného pokroku v mezích zákona 1977, Jaroslav Hašek

Ferda Mravenec 1992, Ondřej Sekora

Tuhle supr knížku jsem dostala od spolužáků, když jsem ve druhé třídě skončila v nemocnici a byla tam neskutečně dlouho. Milovala jsem Ferdu, toho spravedlivého, chytrého tvorečka a přála jsem té nafrněné Berušce, aby to toho bláta padala co nejčastěji , aby se Ferdovi vůbec , ale ani trošičku nelíbila- fiflena jedna blbá, ukňouraná. Úžasná knížka, pan Sekora se touto knihou dostal do srdíčka mnoha generací.... celý text

Kočka na rozpálené plechové střeše 2012, Tennessee Williams (p)

Chytla jsem to do ruky zrovna v době, kdy mi nějak chybí ta psychická pohoda a rozebírat vztahy se mi při čtení ukrutně nechtělo, neboť sama mám co dělat se sebou - takže přiznávám omyl, původně jsem si myslela, když jsem po knize sáhla, že je to legrace - no není a tak ji schovám do knihovny a asi pěkně hluboko. Třeba někdy na lepší časy... celý text

Zachraňme vesmír 1966, Stanisław Lem