DanteAlighieri přečtené 26
Poslední léta císařovny Alžběty
2005,
Irma Sztáray
Kniha je spíš takovým cestovním deníkem, který se věnuje hlavně poetickým popisům záplavy růžových květin, šumícího moře, zasněžených hor a obecně atmosféry měst a míst, kde se Irma s Alžbětou zrovna pohybovaly. Přímo osobě císařovny se věnuje tak maximálně třetina knihy, což mě zklamalo. Za nejzdařilejší část považuju poslední kapitolu, která se věnuje poslednímu roku života Alžběty a kde je do detailů popsán atentát na ni, její smrt i události poté.... celý text
Korunu snímám z unavené hlavy
1996,
Gabriele Praschl-Bichler
Při čtení jsem si přímo lebedila. V životopisech bažím hlavně po detailech z běžného života a tahle kniha je tak detailní, že detailnější snad už být nemůže. Obsahuje dokonce i výsledky rozboru moči císařovny...... celý text
Paměti důvěrnice císařovny Alžběty
2014,
Marie Louise Von Larisch-Wallersee
Protože mě zajímají hlavně informace ze všedního každodenního života, tahle kniha se mi líbila. Je hezky napsaná, je tu plno zajímavostí ze života Sisi a korunního prince Rudolfa, o kterém jsem se vůbec poprvé dozvěděla, jaký to ze zoufalství dokázal být hajzlík a vyděrač. Zároveň kniha neunavuje faktografickými daty, což vždy vítám.... celý text
Alžběta - zvláštní žena
2008,
Egon Caesar Conte Corti
Zatím nejlepší kniha o Sisi, jakou jsem četla. V životopisech mám ráda hlavně informace z běžného života a tahle kniha můj požadavek splňuje. Příliš neunavuje popisem okolností tehdejší doby (jen tak akorát, aby byl člověk v obraze) a přináší skutečně zajímavé detaily o Sisi.... celý text
Alžběta - Císařovna proti své vůli
2011,
Brigitte Hamann
Opravdu dobrý životopis, čtivě podaný, plný zajímavostí. Četla jsem ho už dvakrát a určitě ne naposled.
Marie Antoinetta
2003,
Antonia Fraser
Moje první kniha o Marii Antoinettě se mi nečetla úplně dobře. V životopisech mě nejvíc zajímají informace z běžného života, ale tady je jich poměrně málo ve prospěch úmorného popisu faktů o osobách a okolnostech tehdejší doby. S každou další stránkou jsem se dychtivě těšila na nějaké detaily přímo o Marii Antoinettě a často jsem se nedočkala... Pro mě osobně je tedy kniha plná informací, které mě nezajímají a navíc mnohdy jsou podané tak, že jsem je stejně nepochopila – a to se živím psaním. Autorka měla zřejmě pocit, že čtenář už některé věci určitě ví, a tak není třeba dovysvětlovat. Nebavilo mě luštit ty její náznaky a domýšlet si... Trochu mě rozčilovaly i hojně používané francouzské pojmy – to aby člověk četl s překladačem po ruce. Ale dávám 3 hvězdy za to, že ten zbytek, který se opravdu věnoval Antoinettě, byl zajímavý, čtivý a detailní a kromě jiného vyvrací mýty, které o ni kolují. Její negativní obraz vytvořily hlavně drby a stejně tak ji drby a intriky nakonec dostaly až pod gilotinu. Bylo mi jí strašně líto a po kapitole, kde ji popraví, jsem si musela jít přečíst ještě něco jiného, jinak bych snad neusnula. Antoinetta zkrátka vychází z této knihy jako sympatická osoba, kvůli které byste se nejradši přesunuli do minulosti a za ruku ji odvedli do bezpečí. Přestože mám ke knize výhrady, nelituju, že jsem ji přečetla.... celý text