deauville
přečtené 273
Ukradený syn
2018,
Markéta Šichtařová
Příběh = čirá hrůza. Nicméně souhlasím s komentáři, které podtitul "Skutečný příběh státní zvůle" poněkud rozladil. Za tuto tragédii žádný stát nemůže, za tu si bohužel může hlavní hrdinka sama. Ale nelze se jí divit, rodina, kde se po několik generací opakuje fyzické i psychické týrání, prostě není prostředím, ve kterém lze vyrůst v sebevědomého člověka se zdravým vztahem k ostatním lidem. Prostě začátek špatný, konec ještě horší. A jednoduchá cesta ven z tohoto kolotoče neexistuje. Co se týče "formy", přijde mi kniha bohužel dost odbytá. Jak typograficky, tak jazykově.... celý text
Sestřička Carrie
1979,
Theodore Dreiser
+ Líbí se mi doba a prostředí, v jakém se příběh odehrává. Kontrasty v americké společnosti, povrchnost, bída, to je podle mého zobrazeno dokonale. - Mám problém s hlavní postavou, Carrie. Nevím, zda je to kladná či záporná postava. U mužských "hrdinů" mi jednání přijde srozumitelné, Carrie je naivka, která životem tak nějak pluje, bída ji nebaví, muži ji nebaví, peníze ji vlastně taky nebaví... Bere všechno tak, jak to přichází... Nechtěla bych takhle žít.... celý text
Amok
1979,
Stefan Zweig
Líbilo se mi, moc. Velmi mi to připomíná "psycho" povídky Edgara Allana Poa - Pád Usherova domu, Berenice, Ligeia, William Wilson... prostě ty, kde posedlost přechází v šílenství. Nebo v amok?... celý text
Z kolébky do kočárku
2006,
Naďa Černá
Tak moje "parketa" jsou spíš kočárky 80. a 90. let minulého století, starší kočárky mi přijdou hodně nepohodlné (hlavně pro rodiče), nicméně chápu, že každý (spíš každá?) má oblíbené období dle svého "vzniku". Ale klobouk dolů před autorkou, že dokázala shromáždit tolik materiálů, uspořádat je chronologicky a vydat z nich knihu... Vlastně vědecká práce:)... celý text
Porodní sestra z Osvětimi
2020,
Magda Knedler
+ Líbilo se mi téma, možná jsem otrlá, ale za mě kniha neobsahuje nic, co by nezmiňovaly stovky knih na toto téma napsané dříve. + Jak bylo zmíněno v komentářích pode mnou, vyprávění je sice maličko chaotické, ale při troše pozornosti se v něm vyznáte. - Odosobněnost. Nedokážu si pomoct, ale hlavní hrdinka (Stanisława Leszczyńská) je líčena tak dokonale, že ve mně nevykřesala špetku sympatií, nějaký projev lidskosti - kromě toho, že všechny kolem miluje a odpouští a dokáže moralizovat jen pouhým pohledem - se tam za celou dobu neobjevil. Buď by tedy měla být minimálně blahořečená, nebo si ji autorka musí hodně idealizovat. Nějaké jiné emoce než láska by z ní udělaly člověka. - Popis myšlenkových pochodů Josefa Mengeleho považuji za velkou literární nadsázku. Kdo vidí do hlavy tohoto psychopata? Navíc vzhledem k příběhu celkem zbytečné vsuvky, většina z nás ví, kdo to byl Mengele a co dělal...... celý text
Pěna dní
1994,
Boris Vian
Nevím, jaké drogy při psaní tohoto díla autor užíval, ale výsledek je super, bez ohledu na to, že celý příběh končí docela smutně. Ráda se k tomu vracím.
Mé přítelkyně z Ravensbrücku
2021,
Magda Knedler
Ze začátku se mi kniha líbila, tak od poloviny mi začalo trochu vadit, že je tam "person jak na orloji", takže člověk musí dávat velký pozor, aby se v příběhu (příbězích?) neztratil. Ale jinak dávám plný počet bodů za invenci a nápad, jak téma koncentračních táborů zpracovat tak, aby to nebyl jen pouhý výčet hrůz.... celý text
Narodili se, aby přežili
2016,
Wendy Holden
+ Tři příběhy vězeňkyn koncentračních táborů zase trochu z jiného, tentokrát ryze ženského, úhlu pohledu. V záplavě různých knih na téma život v koncentráku zase jedna, která přináší něco nového. - Styl vyprávění se mi nelíbil. Jak už tu několikrát zaznělo, různé odbočky a paralelní příběhy knize škodí. Autorka má navíc potřebu v každé části knihy zdůrazňovat na dalších příkladech a příbězích, jak to muselo být v koncentráku hrozné - ale to přece vyplývá z těch tří hlavních příběhů dostatečně, co asi může být horšího, být těhotná a porodit v koncentráku... Mám z toho pocit, že autorka tak trochu považuje své čtenáře za nevzdělané pitomce, když má potřebu popisovat, jak to vypadalo v Osvětimi, Mauthausenu, kdo to byl Mengele atd., a to neustále a pořád do kola, při každé zmínce... Velká škoda, příběhy tím ztrací spád a přehlednost.... celý text
