deefha
přečtené 127
Kočka na cestách
2020,
Hiro Arikawa
Lidi se dělí na ty, kteří mají rádi kočky, a na ty ostatní. Stejně tak i čtenáři téhle knihy se dělí na ty, na které kniha dokázala zapůsobit, a na ty ostatní (zdravím zejména "náročné čtenáře"). Předpokládám, že podle mého hodnocení lze usoudit, do jakých skupin spadám já. Jako člověk, kterému prošlo životem už mnoho koček, jsem prostě nemohl jinak. Zatím to byla moc hezká cesta, stejně jako ta popisovaná v knize :-) Na konci je vždycky konec, s tím se nedá nic dělat.... celý text
Řekli nám, že motor shořel a nikam se neletí
2023,
Miroslav Michela
Jsem podobný ročník jako autor, devadesátky mám rád a prožíval jsem v nich podobné věci, na jaké v knize vzpomíná. Chodil jsem do stejných klubů, znám některé lidi které zmiňuje, dokonce si myslím, že jsme se prostě někdy museli potkat :-) Asi proto mi celý tenhle rozhovor, doplněný o dobové fotografie, ohromně sednul. Mám snad jen jedinou výtku - vůbec bych se nezlobil, kdyby to bylo delší. Mnohem delší!... celý text
Reklama: Umění hovna?
2022,
Josef Havelka
I když jsem úplně mimo obor a reklamu & marketing vlastně hrozně nesnáším, tak jsem vznik knihy podpořil na HitHitu. Věděl jsem tím pádem úplně přesně, co za svoje peníze dostanu a nečekal jsem druhou Navoněnou zdechlinu (viz https://www.databazeknih.cz/knihy/reklama-je-navonena-zdechlina-7980). A taky jsem ji nedostal :-) Útlá knížečka obsahuje dvaadevadesát sloupků, které autor psal od konce zlatých devadesátých let do počátku Covidové krize. Bylo to do odborných oborových časopisů, takže jsem polovině výrazů vůbec nerozuměl a hledat jsem si byl ochotný jen to, co mě nějakým způsobem zaujalo. Naštěstí toho bylo docela dost, takže jsem tak získal tipy na několik zajímavých knih, dozvěděl se o několika zajímavých lidech... Ale hlavně jsem si potvrdil, že se od toho oboru chci opravdu držet co nejdál. Takže ta investice rozhodně nebyla marná.... celý text
V zimě se u nás netopýr
2023,
Eva Turnová
Tohle se četlo samo. Pokud máte za sebou libovolný Turnový háj, tak Netopýr je v podstatě to samé. Jen samozřejmě ty povídky jsou delší a celkově je to takové víc... intimní? Osobní? Místy surreálné? Asi, možná, snad. Protože o jak moc velkou autobiografii jde, to ví jako obvykle jen Eva samotná :-) Velice příjemný zážitek, škoda jen, že to nebylo delší. Ale kdo ví, třeba se dočkáme pokračování...... celý text
Nikdy není pozdě na šťastné dětství
2019,
Beatrice Landovská
Dětství zřejmě může být šťastné, i když je drsné. Po přečtení téhle knihy se myslím nenajde nikdo, kdo by chtěl mít Lanďáka za tátu, ovšem z přístupu k dcerám a rodině obecně jsem byl celkem šokovaný i v případě jeho první manželky. Asi bych to úplně neschovával za označení "bohém"... Taky nejsem ideální rodič, ale některé věci byly trochu moc i na mě. Nicméně tahle kniha není o tom, že by si v ní někdo na něco stěžoval (aspoň ne moc). Medaili za hrdinství by si zasloužili hlavně prarodiče Betynky, kteří ji se sestrou prakticky vychovali. Právě historie obou větví rodiny tvoří nejzajímavější část knihy. Oceňuju ale i historky, ve kterých figurují postavy tehdejšího disentu a undergroundu viděné z bezprostřední blízkosti očima malé holky. Nicméně ke konci, kdy do příběhu "nenápadně" vstoupil křesťanský bůh ve formě jakéhosi satori nad Periodickou tabulkou prvků, jsem měl chuť knihu odložit. Naštěstí to pak už netrvalo dlouho. Mé hodnocení třemi hvězdičkami berte spíš jako tři a půl. Kdyby bylo pokračování, asi bych si dal říct.... celý text
Křičím: „To jsem já.“
2017,
Ivan Adamovič
Velice zajímavá "brožurka", kterou lze slupnout za večer. Je dvojjazyčná, takže čtete jen polovinu textu :-) A kromě toho značnou část obsahu samozřejmě tvoří ukázky oněch fanzinů, o kterých to celé je. Takže to čtení pěkně odsýpá. Je to bezva a je to zajímavé. Osobně jsem nejvíc ocenil povídání o komiksových, sci-fi a počítačových fanzinech, protože tyhle všechny znám osobně jako čtenář z počátku devadesátých let. Ale i u těch ostatních oborů (metal, hardcore/punk, feminismus) jsem se poučil a dozvěděl něco nového. Snad jen ty fotografické ziny, ty mi přišly jako z jiného světa. Autorem této části jsou Nanoru a Turek, o kterých si už delší dobu myslím, že by se neměli projevovat psaným textem. Pokud jsou v jejich sděleních nějaké myšlenky, tak se dokonale rozplynuly a byly zadupány zřejmě záměrně nečitelným flow. Holt umělci :-)... celý text
B - Bezpečnost
1983,
neznámý - neuveden
Nalezeno v knihobudce, uschováno na věčné časy. Nesourodý kompilát různých autorů, stylů a zdrojů působí místy až dadaisticky, což zcela jistě nebyl záměr. Na jedné straně si přečteme o negativním vlivu videoheren na zahraniční mládež (Rub a líc čipu), na další zaručené informace o akcích západních špionážních služeb (CIA opět ve starých kolejích), pak zatajíme dech u "reportáže" o málem znásilněných stopařkách (Slyšíte! Zastavte!) a podivíme se článku o vlivu slunečních erupcí na množství autonehod (Ptali jsme se na slunce). Pobavit se můžeme u několika naprosto debilních detektivních hádanek, případně u krátkých žertovných vsuvek typu "Do jednoho vlkého skladu v Church Hill (USA) vstoupil nahý muž, jehož jedinými rekvizitami byla maska na tváři a pistole v dlani. Gangster poručil pokladní vyprázdnit kasu a peníze nacpat do platikového pytle. Poté beze stopy zmizel. Nikdo prý nebyl schopen ho identifikovat." Samozřejmě nesmí chybět ani křížovka, pochopitelně už vyluštěná: "Žárlivost meho žony nizná překážek" (předchozí majitel knihy byl zjevně policista). Čeká nás taky spousta svinstva typu ukázky z projevu ministra vnitra Vajnara (V pevném spojení s pracujícími zvyšovat účinnost preventivní práce SNB), rozhovor s členy rodiny, která celá pracuje na různých postech u Veřejné bezpečnosti (Profese se dědí), profil lékaře, který je zároveň hrdým členem Lidových milicí (Člověk se nerodí pro válku) a naprosto neuvěřitelný a zcela syntetický útvar "Tři otázky pro Josefa Nachtigala, dělníka kotlárny n.p. ČKD Dukla Karlín" o tom, co tahle zasloužilá lopata říká na problematiku zařazení krimináních recidivistů do pracovního procesu. Několik celkem zajímavých skoro až technických článků (Oslňující svět laserů, Kosmickým zbraním ne!, Hazard s jaderným požárem) kazí všudypřítomná "nenápadná" propaganda, celá řada krátkých detektivních povídek je zjevně psaná podle protokolů skutečných případů, ovšem strašlivě nudným a popisným stylem plným kostrbaté přímé řeči soudruhů v zelených mundurech. Dojde samozřejmě i na hrdinné oddíly pohraniční stráže, kdyby náhodou na tyhle hajzly chtěl někdo zapomenout. Pomyslnou třešničku na dortu pak představuje rozhovor se spisovatelem Miroslavem Ivanovem, autorem knihy "Lenin v Praze". Tohle je prostě 160 stran ryzího zlata!... celý text
Reklama je navoněná zdechlina
1996,
Oliviero Toscani
Toscani je borec, ale dlouho mi unikal a musel jsem se k němu dostat až přes knihu rozhovorů "Slovo, obraz, rokenrol" (viz https://www.databazeknih.cz/knihy/slovo-obraz-rokenrol-418835), která je mimochodem vynikající. Pokud bych měl každému doporučit jedinou knihu o reklamě, tak to bude právě tahle jeho Navoněná zdechlina. A vůbec nevadí, že je víc než čtvrt století stará. Některé věci se totiž nemění (což je samozřejmě škoda). Hodně inspirativní záležitost, která může pomoct otevřít oči. Nebo je aspoň před některými věcmi nezavírat.... celý text
Básně aneb Visací zámek podle Jana
2005,
Jan Haubert
Že je Hony Ušatec zdatný veršotepec, to ví každý tuzemský pankáč. V téhle knížečce najdete jak texty, jejichž zhudebněné verze jsou notoricky známé, tak i věci, které jsem třeba já osobně doteď neznal. Nechybí typický nadhled ani pankáčské odhodlání porvat se s celým světem, na druhou stranu se ale vynořuje zoufalost, marnost a pocity beznaděje. Perfektní mix pro každého aspoň trochu sečtělého posluchače nejen Visacího zámku. Výborný doslov (Karel Haloun).... celý text
Hlavně na to nemysli
2020,
Iva Hadj Moussa
Přesto, že jsem si předem pročetl zdejší recenze a právě proto se knihu rozhodl přečíst, jsem nakonec dostal něco úplně jiného, než jsem z nějakého důvodu vlastně čekal. Nebudu zbytečně opakovat to, co se lze dočíst v pozitivních recenzích (negativní v tomhle případě nehrají roli, každému prostě všechno nesedne), protože je to pravda od začátku až do konce. Přidám snad jen, že se mi už dlouho nestalo, aby mě nějaká kniha takhle pohltila. Přečteno ve dvou zátazích na stojáka v chodbičce rychlíku a s metalem na uších, což (jak jsem se dočetl až poté) by autorka nejspíš ocenila. Za mě prostě všechny palce nahoru a pokud se chcete začít bát lidí kolem a nakonec třeba i sami sebe, jděte do toho.... celý text
