elenai přečtené 691

Rufus zálesák 2020, David Dolenský

Při čtení na mně dýchla vůně lesa a touha nazout boty, nahodit krosnu a vyrazit do lesa. Pokud máte doma malé dobrodruhy, určitě si s nimi knihu přečtěte a klidně i několikrát za sebou. Je plná užitečných poznatků pro přežití v lese, mimoto předává hezké poselství a ilustrace se mi taky moc líbí. 95%... celý text

Útěk z Kůstkova (01) 2010, Jeff Smith

Velmi vtipné a milé dobrodružství koho že to? Co jsou ti Kůstci vlastně zač? No, doufám, že se o nich dozvím víc v dalších dílech. Tento první byl příjemné civilní, plný netradičních postav, záporáků a brouků a taky jednoho... draka. Jednoznačně u mě ale vede babča Ben. 85%... celý text

Den, kdy voskovky řekly DOST 2019, Drew Daywalt

V knihovně mě hnedle zaujala, tak jsem ji vzala domů dceři na čtení. Moji milí, dcerka teď nechce číst nic jiného. Je to krásně zpracovaná, barevná, velmi vtipná knížka s prima nápadem, který jsem ocenila i já jakožto dospělé přerostlé dítě. :-) Moc mě totiž baví se vžívat do rolí jednotlivých voskovek.95%... celý text

Semínka z vlastní zahrady 2019, Petr Dostálek

Velmi pěkná, stručná a srozumitelná knížečka o semenaření, kterou rozhodně doporučuji každému zelenáči. Člověk by neřekl, kolik užitečných tipů se do ní vlezlo a netýkají se jen hlavního tématu! Text je doplněn také mnoha fotografiemi, které mi leccos doujasnily. Opravdu moc povedené. Už se nemůžu dočkat vlastních semínek ze zahrady a ke knížce se budu pravidelně vracet. 90%... celý text

Bílá Voda 2022, Kateřina Tučková

Náročná četba do rozsahu i obsahu a vyžadující od čtenáře veškerou pozornost. Příběh zpočátku plyne pomaleji, místy je téměř zastaven, aby byly dostatečně popsány děje minulosti řeholnic a zároveň i přítomnosti, do něhož se vplétá také příběh Leny Lagnerové. A tak jako zatím u všeho, co jsem od Kateřiny Tukové četla, ani tato kniha mě nenechala klidnou. Měla jsem nutkání hodně si dohledávat, sama si doplňovat obrázek skutečnosti oproti fikci, protože jsem do této doby byla žalostně nevědomá. A proto si dle mého kniha zaslouží 90%, vzbudila ve mně totiž zájem a vyžadovala činnost a v neposlední řadě samozřejmě velmi oceňuji mravenčí práci autorky. Jsem velmi zvědavá, zda někdy toto své literární dítě něčím překoná.... celý text

V zrcadlové síni 2023, Liv Strömquist

Velmi úderné, pronikavé, rozhodně poučné a každopádně by si to měl přečíst každý muž i každá žena. Krásný vzhled je pomíjivý, fotografie jsou jen odrazy minulosti, naše druhé já, za kterým ukrýváme naši pravou podstatu, stejně jako pod vrstvou šminek a falešného úsměvu. Rozhodně jsem tento počin nečetla naposledy, je třeba se k němu vracet, byť mě po výtvarné stránce příliš nezaujal.90%... celý text

Roky 2021, Annie Ernaux

Trošku mi trvalo se začíst, ale nakonec jsem objevila ten opakující se vzor a ponořila se do četby. Knihu bych označila za literárního Urobora, poplatného všem dobám, věčně se opakující minulost, přítomnost a vlastně i budoucnost. Jako ženu mě samozřejmě zaujala ženská stránka knihy, která byla velmi osobní a odhalující, v kontrastu s odosobněným popisem doby, v níž jsme se zrovna nacházeli. Vida, už taky používám plurál. Při čtení jsem měla pocit, že je autorka mými ústy, kterými říká, co si já myslím (mluvení mi moc nejde, haha), a to nás rozděluje padesát let života. Rozcházím se s ní v politice, kterou se odmítám nechat pohltit a která kolem mě jen tak proplouvá. Celkově to byla kniha těžká na čtení, ne všechno jsem bez vyhledání dodatečné informace dokázala vstřebat. Zábavné bylo zjištění, že v mnoha věcech bych si troufla tvrdit, že se právě to kolektivní myšlení (děkuji, tereza0319) lidí v různých dobách a časech zase tolik neliší. 95%... celý text

Les v domě 2023, Alena Mornštajnová

Hned od počátku čtení na mě dopadala tíseň, cítila jsem to plíživé a všeobjímající zlo. Zároveň jsem si kladla otázku, jaká žena může vyrůst z dítěte, které žije v prostředí bez citu, v prostředí, kde jsou hádky, výčitky a hněv užívány jako naprosto běžné a samozřejmé. Tu odpověď jsem dostala. Snaha o nápravu byla, ale vyzněla kvůli omezenosti společnosti jako slabý vzdech. Zároveň mě strašně, ale strašně vyděsil konec. Ne, tohle se opravdu dít nesmí a nemůže. Pokud jsem si z knihy něco vzala, tak to, abych se měla na pozoru, byla otevřená vůči ostatním a neignorovala signály, které by mohli někteří vysílat jako prosbu o pomoc. 85%... celý text

Jak liška vymalovala oblohu 2020, Mila Teräs

Jen víc, víc finských autorů! Knížka je nejen poučná a poetická, ale také překrásně ilustrovaná a má moc pěknou pointu obestřenou legendou. 90%

Noc nic nezadrží 2012, Delphine de Vigan

Jedním slovem tsunami. Je to román nabitý emocemi na každé straně, rodinná kronika prodchnutá velkými tragédiemi, složitými vztahy rodič-dítě, respektive matka-dcera. Chápu, proč autorka měla tu potřebu. Zároveň ji obdivuju za to obnažení života svého a svých příbuzných. Já bych na to neměla. Pro mě to byla naprosto nová zkušenost, hodně mě zaujal i doslov, v němž se vysvětluje pro mě dosud nepoznaný pojem autofikce. Delphine de Vigan, vy jste mě dostala, princezničko... Vaše tvorba už je v mém hledáčku. 95%... celý text

Šeptuchy 2021, Alena Sabuchová

Knihu jsem obdržela jako dárek. Pak mi kdosi řekl, že jo, to je jak Žítkovské bohyně. No, není. Bohyně a šeptuchy jako takové mají ledacos společného, ale příběhy samotných knih se ubírají každý svou cestou. Zde se jako dvě tenké nitky táhnou osudy dvou přítelkyň, které spolu prožívají své radosti, obavy, bolesti a smutky. Někdy hrají prim, jindy ustoupí do pozadí a dávají prostor postavám jiným a my se tak postupně dovídáme, jak se prolínají tradice a pověry s moderním světem a smýšlením. Kniha je relativně krátká, ale nedoporučuju ji přehrkat za dva dny. Člověk se jí musí nechat prostoupit a nějakou dobu ji nechat působit. Za mě je tato kniha velmi dobrá, protože do mně otiskla širokou škálu emocí a myšlenek. 90%... celý text

Nikdo není sám 2022, Petra Soukupová

Tak jako pokaždé, na novou knihu Petry Soukupové jsem se velmi těšila. Miluju její zpracování běžných témat, která jsou součástí života každého z nás. Díky stylu psaní a svižnému tempu si vždy odpočinu, ale přitom mi četba přináší pocit uvědomění, pozastavení se nad vlastním životem. Nikdo není sám pro mě bylo aktuálnější víc, než jsem si myslela. Veronika jako by zrcadlila dilema, které v sobě nosím už víc než rok, byť s pár odlišnostmi. Každopádně, jsem fakt moc ráda, že byly teď ty čtyři dny volna, jinak bych si asi okousala nehty do krve z toho, že bych nemohla číst. Byť mi někdy popis situací z pohledu více postav přijde jako vycpávka, u Petry Soukupové tomu tak není. Zde jsme vtaženi do příběhu prostřednictvím Veroniky a jejích dvou dětí a sledujeme, jak se jim jejich životy smrtí matky a babičky změní. Moc mě bavila postava Máji, asi proto, že mám dceru v podobném věku, byť ty dvě spolu mají společné jen to, že chtějí na gymnázium. Výborné jako vždy. 95%... celý text

Mělas to vědět 2014, Jean Hanff Korelitz

Podle mě je žánr uvedený zde na DB velmi zavádějící, nevím, zda se to odněkud přebírá, ale fakt to nemá s thrillerem co dělat. Za mě je kniha ukázkou moderního společenského románu s psychologickými prvky a musím přiznat, že jsem si čtení dost užívala. Úplně jsem si vzpomněla na ty okamžiky, kdy jsem četla třeba Neblahého Judu od Hardyho nebo Otce Goriota od Huga, tady to ale bylo o dost stravitelnější a příjemnější. Do New Yorku se téměř jistě nejspíš nikdy nepodívám, ale i přesto na mě dýchla atmosféra a vhled do té rádoby snobské newyorské smetánky. Wow! A teď něco ke Grace, hlavní protagonistce. Krásně pro ni platí pravidlo, že kovářova kobyla chodí bosa. Nechci tady příliš prozrazovat, ale bylo mi fakt nechutně úzko z toho, co se jí dělo, v jaké obří bublině žila. A když potom praskla... Uf! Za mě kniha určitě stojí za přečtení, pokud nehledáte nic zběsilého, ale naopak chcete takové pomalejší a klouzavější tempo. 85%... celý text

Andělí vejce 2016, Petr Stančík

Petr Stančík mi uhranul svou vytříbenou češtinou, on s ní tak krásně pracuje a mazlí se s každým slovem. A proto se vrhám do jeho knih a pomalu je prozkoumávám. Andělí vejce je mou druhou zkušeností a nemůžu říct, že jsem zklamaná, to vůbec! Jen mě mrzelo, že se válce věnovalo toliko prostoru na úkor jiných, epizodických, ale pro mě rozhodně zajímavějších momentů, které byly rozesety spíš v prvních dvou třetinách knihy. Konec byl jako rána bičem, rychlý, nekompromisní, palčivý. 85%... celý text

Devět dní 2017, Zuzana Strachotová

Dlouhou, předlouhou dobu jsem přečtení knihy odkládala. A teď si rvu vlasy, že nemám pokračování! Ze začátku jsem byla trošku rozpačitá, nevěda, co mám od knihy očekávat. Ale nakonec se to opravdu rozjelo. Autorka svým (anti)hrdinům nic nedarovala, byla fakt drsná a nemilosrdná. Seru jsem zpočátku opravdu nemusela, ale vlastně proč ne, opravdu nebyla typická hrdinka bez bázně a hany, naopak. A to mi ji ve výsledku hodně polidštilo. Lee zase vypadá, že si občas sedí na vedení, což je mi vlastně sympatické. Škoda, velká škoda, že jsme se víc nedozvěděli o světě, ve kterém se děj odehrává. Vypadá hodně slibně. Jdu někam splašit ten druhý díl. 85%... celý text

Zázrak svaté Winifredy 2005, Ellis Peters (p)

Prostředí příběhu se mi moc zamlouvalo, bratr Cadfael je opravdu sympaťák. Začátek a konečných asi čtyřicet stran se mi líbilo hodně. Prostředek byl dost rozvláčný a detektivní zápletka byla taky slabší. Postavy dostaly přidělené škatulky, že kterých po celou dobu nevystoupily, až na převora Roberta a bratra Columbana byly tedy docela černobílé. Ženské postavy pak tvořily typické klišé - překrásné, nezdolné, silné a dokonalé. Ale jelikož je to první díl, nevzdám to a v budoucnu zkusím ještě nějaký. Jen nechápu, proč nakladatel vydal první a pak až třináctý díl. A zaujal mě taky medailonek autorky, prý měla velmi pozitivní vztah k Česku a Praze a do angličtiny překládala naše slavné autory, třeba Hrabala. Což mi přijde cool. :) 65%... celý text

Encyklopedie soběstačnosti pro 21. století: Rodinná zahrada 2016, Eva Hauserová

Letos nás na zahradě čekají velké věci, tak jsem sáhla po této knize. Ve výsledku mi toho některé kapitoly přinesly méně a některé více. Editorka hodně čerpala z knih Zdravá zahrada a Pěstujeme si vlastní semínka, a tyto já už doma mám a jednu z nich jsem četla minulý rok. Ale nevadí, opakování je matka moudrosti. Nejvíc mě zaujaly kapitoly o vodě, odrůdách stromů a chovu slepic. Nasbírala jsem hodně tipů, které hodlám aplikovat na naše malé hospodářství. Jinak je to opravdu encyklopedie, informace jsou podávány v některých případech dost stručně, ale máme Google, a tak si pomůžeme a dohledáváme. Ve výsledku si ale myslím, že kniha se u nás doma určitě neztratí. 85%... celý text

Nejlepší víkend 2018, Patrik Hartl

Patrik Hartl podruhé a za mě byla kniha stále velmi čtivá, ale příběh v Erotikonu mi přišel takový konzistentnější. Až na konci jsem pochopila, že název knihy je spíše symbolický, než aby značil nějakou honitbu za nelepším víkendem, byť zážitková firma, ve které jsou hlavní protagonisté zaměstnaní, k tomu přímo vybízela. Postavy mi byly vesměs sympatické, akorát Andrea mě zezačátku dost štvala, pětatřicátnice, se kterou jsem se ale rozhodně nechtěla ztotožnit - nespokojená, věčně si stěžující ženská s minimem trpělivosti. A Pavla bych nejspíš nakopala tam, kde slunce nesvítí, protože takhle opravdu ne, milý pane. Dáša, Markéta a Bert byli v pohodě. Ovšem čekala jsem, že dojde k jednomu odhalení, aby se vyřešilo, proč se Rebeka chová k Markétě tak, jak se chová. Ale ano, jako odpočinkovka to bylo moc dobré počtení. 85%... celý text

Peníze a zdravý selský rozum 2019, Dan Ariely

Asi jsem očekávala něco trochu jiného. Jako příklady z praxe fiktivních lidí dobrý, ale ne všechno lze v Česku aplikovat. Co mě ale docela štvalo, bylo neustále omílání téhož. Obzvláště v prvních kapitolách. Ale proč jsem knize nakonec dala čtyři hvězdy - přinesla mi jakousi vnitřní pohodu a pocit, že ty svoje peníze v pohodě ukočíruju. 70%... celý text

Pro hrst dukátů 2022, Juraj Červenák

A máme zde už osmé pokračování z historické detektivní série se Steinem a Barbaričem. I když si myslím, že se klidně mohl na titulce zmínit taky krutopřísný seržant Jaroš, který si v této knize ukradl všechnu pozornost pro sebe. A já jsem za to ráda, protože tato postava nestagnuje, ale vyvíjí se, nebo se prostě jen ukázalo něco, co tam bylo vždycky? Další dva vyšetřovatelé zkrátka utřeli nos. Docela mě ale naštval výsledek vyšetřování, zůstal ve mně pocit nedokončenosti. Zloduši si podle mě zasloužili víc dostat po vajcách, jak se u nás s oblibou říká. Ale jsem ráda, že se určitě dočkáme dalšího dílu, protože už v tomto jsme dostali dost indicií, o čem asi bude. 98%... celý text