Ella161 přečtené 295

Leť & zapomeň 2022, Nena Tramountani

Na tuhle knihu jsem narazila úplnou náhodou. Především mě zaujala obálka, ale samozřejmě jsem jí objevila kvůli tomu, že na ní byla sleva u KD. Za což jsem fakt ráda, protože autorka rozhodně upoutala mojí pozornost. Píše opravdu čtivě a reálně. Do celého toho příběhu jsem se natolik vžila, že jsem měla pocit, že jsem tam s nimi. Všechny postavy jsem si fakt oblíbila. Bylo mi hned jasné, že každá z holek bude mít svůj vlastní příběh, což je jen dobře, protože i jejich příběh mě zajímá. Hlavně tedy Matyldy, kterou jsem si opravdu oblíbila. Nejspíš proto, že mi tak trochu připomínala mě. Co se názorů na kluky týče a tak. Takže jo, po dočtení téhle knihy jsem si musela hned objednat Matyldy příběh. Ale zpátky k Liv a Noahovi. Jejich příběh byl celkem komplikovaný. Bylo to jak na horské dráze, hlavně v Noahově případě. Ale vlastně jsem se mu ani moc nedivila, protože si vyčítal něco, co vůbec nebyla jeho chyba. Považoval se za toho špatného. Byl přesvědčený, že si nezaslouží být šťastný, jenže to se zatraceně mýlil. A byla jsem ráda, když mu to Liv dokázala. Občas měl i špatné chvíle, kdy to chtěl všechno vzdát a tahle část se mi nečetla vůbec dobře. Tu bolest jsem prožívala s ním a byla jsem ráda, že se nakonec dokázal oprostit od minulosti. Řekla bych, že s Liv se k sobě fakt hodili. Sice to mezi nimi bylo všechno takové zrychlené a vlastně tam v jejich vztahu nedošlo ani k nějakému pomalému vývoji, ale to bylo nejspíš proto, že už se znali z minulosti. Tudíž se nepotřebovali nějak poznávat, protože se znali až moc dobře. Já si je do svého srdce pustila, stejně jako jejich kamarády, na jejichž příběh se též moc těším. A už teď bych mohla říct, že jsem si nejspíš oblíbila novou autorku a budu se těšit na každou její další knihu, která se u nás vydá.... celý text

Až se zase usmíříme 2022, Bianca Iosivoni

Já mám autorku ráda. Ja vím, že někomu styl jejího psaní nevyhovuje a nebaví je to, ale já jsem v té opačné skupině. Četla jsem zatím všechny autorčiny knihy, který se u nás vydaly. Ani jednou se mi nestalo, že by se mi kniha nelíbila, protože já mám její příběhy opravdu ráda. Ona umí psát velmi dobře a přesvědčivě. Hlavně se dokážu hned začíst a nejsem pak schopná knihu ani na pár minut odložit. Něco mě furt nutí číst dál a dál, i když tam zrovna nic zvlášť napínavého není. Jen mi tam chyběly kapitoly z pohledu Keitha. Bylo by fajn si přečíst, jak se on doopravdy cítí a jak to celé vlastně vnímá. Tímhle příběh ve mně dokázala vyvolat snad většinu pocitů. Společně jsem s Callie prožívala její smutek, nerozhodnost, vztek, nespravedlnost, bolest A že té bolesti v sobě neměla málo, což se jí vůbec nedivím. Přišla o oba své rodiče, o svého milovaného tátu a musela tomu jen přihlížet. Rozuměla jsem jí, proč se snažila Keitha nenávidět. Ona potřebovala na někoho svalit tu vinu, na někoho obrátit svůj hněv Ale i ona sama v hloubi duše věřila, že to byla jen nehoda a její nevlastní bratr za nic nemůže. Keith byl skvělý. Takový uličník, který si získá srdce snad každé čtenářky. Líbilo se mi, jak ke Callie postupoval opatrně, netlačil na ní a hlavně jí chápal. Vždycky jí dával na vybranou, bral na ní pokaždé ohledy a snažil se jí v každém případě vyhovět. On sám sebe dost obviňoval a dalo by se říct, že se nenáviděl, což mě hrozně mrzelo. Opravdu mě úplně bolelo na hrudi z toho, jak jsem si představila sebe na jeho místě. Bylo mi ho tak neskutečně líto, protože po té nehodě se sice všem změnily životy, ale jemu snad úplně nejvíc. Už jen kvůli tomu, že neřekl pravdu, jak to doopravdy bylo. Jo, tenhle příběh jsem si vážně užila a mohu jen doporučit. Trochu mě mrzí ten konec, který byl dle mého takový rychle ukončený. Ráda bych věděla, jestli se třeba Callie nastěhuje zpátky do svého rodného města, jak to mezi nimi bude pokračovat, jestli spolu začnou bydlet No doufám, že se něco z toho dozvím z dalšího dílu, který je o Parkerovi a též se na něho moc těším.... celý text

Osamělé srdce 2023, Mona Kasten

Mona mě opět přesvědčila, že je fantastická autorka, která dokáže psát nádherné příběhy. Četla jsem od ní všechno, co se v Česku vydalo a nikdy se mi nestalo, že by se mi kniha nelíbila. Jasně, některé jsou i slabší, ale nikdy nešlápnete vedle. Na tenhle příběh jsem se vážně těšila. Anotace mě zaujala okamžitě po jejím dočtení, a mám mluvit o té krásné obálce? Ta totiž přímo křičí o pozornost a o to, že tenhle příběh bude stát za to. Což opravdu stál, to Vám nebudu lhát. Začetla jsem se téměř okamžitě, protože Mona píše vážně čtivě. Navíc miluju téma hudebního prostředí, takže to čtení šlo opravdu jak nic. Veliké plus dávám i za to, že tu byly kapitoly z mužského pohledu, což na knihách vážně oceňuji. Postavy byly naprosto skvělé! Fakt jsem si všechny zamilovala. Hlavně Adama, který to neměl vůbec jednoduché a byl hodně uzavřený sám do sebe. Nevím přesně, co se mu stalo, protože to autorka ještě neprozradila, ale z těch náznaků samozřejmě něco tuším. Bylo hezké, jak si pomalu budoval důvěru k Rosie a cítil se s ní uvolněně. A bylo fajn, že se rozhodl vyhledat pomoc, kterou on opravdu potřeboval. Ten konec mě neučinil nějak šťastnou, spíš naopak. Epilog byl hrůza, protože se tam vlastně s Rosie loučí a ani tam nebyla její reakce na to Nutně potřebuji další díl!... celý text

Moje (tak trochu) fingovaná svatba 2022, Penelope Bloom

Skvělý příběh, u kterého se zasmějete a máte ho přečtený opravdu za pár hodin. Postavy si určitě oblíbíte, protože Chris je takový ten typický bláznivý muž, který se zasekl v pubertě, ale hlavně kvůli tomu si ho tak zamilujete. S Belle se k sobě prostě hezky hodili, což poznáte hned od prvního okamžiku. Nehledejte v tom žádnou hloubku či skryté ponaučení, protože to tam rozhodně není. Není tam ani žádné velké drama, hádky, rozchody Je to prostě příběh, u kterého si máte odpočinout, vypnout hlavu a pobavit se. Za mě je tahle série lepší jak předešlá.... celý text

Dotek jako led 2023, Jennifer L. Armentrout

Přesně to jsem potřebovala po dočtení prvního dílu. Jenže jsem si první díl moc nepamatovala, takže jsem si ho musela přečíst znovu, což nebyl nejlepší nápad, protože konec mě zase totálně rozbrečel. Nicméně alespoň jsem všechno měla čerstvě v paměti, takže do tohohle dílu jsme se začetla hned. Jasně že nebyl tak dobrý jako ten první, kde bylo Rotha plno, tady už tolik prostoru nedostával, což mě hrozně štvalo, protože ho prostě miluju a jsem jasný tým Roth. Nikdy jsem nepřeskočila k druhému týmu, protože Zayne mi už od začátku moc nesedl. K Layle se mi vůbec nehodí, takže mě štvalo, jak si vůbec nebyla jistá svými city, protože já si sakra byla jistá i za ní Jo, opravdu NESNÁŠÍM milostné trojúhelníky a i tady mě vytáčel na max. Každopádně Roth byl opět skvělý. Vždycky jsem se s ním zasmála, protože je vtipný a líbí se mi, jak se chová, jako kdyby mu patřil celý svět. Je si jistý sám sebou a vůbec kam se na něho hrabe Zayne. Layla pro něho byla na prvním místě, a když se něco pokazilo či přihodilo, tak byl vždy po jejím boku ačkoliv tvrdil, že pro to má své důvody a bla bla bla. Určitě mu tohle nikdo nevěřil. Dopřával jí svobodu. Viděl jí, opravdu jí viděl. Ne jen tu jednu část z ní. Přijal jí takovou, jaká je. Důvěřoval jí. Pokud něco pokazila, nebyl kvůli tomu na ní naštvaný. Když si něco vyčítala, tak jí rychle ujistil o tom, že nic nebyla její vina a že nic zas tak hrozného se nestalo. Prostě bylo fakt vidět, že mu na ní záleží a má jí rád. No a Zayne? Ani teď jsem si k němu nenašla cestu. Ne že bych ho nesnášela, ale úplně vřelé city jsem k němu také necítila. Strašně mě štvalo, jak s Laylou zacházel jako s dítětem (jo, někdy se tak chovala) a jak se na ní naštval kvůli všelijaké hlouposti. Sice měl nějaké plusové body za to, jak se jí zastával před svým otcem, ale Každopádně někde jsem četla, že mu to trochu připomíná Twilight, s čímž musím souhlasit. Taky mi to tak přišlo. Úplně jak v Novým měsíci, kdy Edward tvrdí Belle, jak mu na ní vůbec nezáleží apod., jen proto, aby jí ochránil.... celý text

Království prokletých 2022, Kerri Maniscalco

Druhý díl sice nebyl tak dobrý jako první, ale četl se mi relativně hezky. Moc jsem se těšila na to, až se zase začtu do tohohle úžasného světa, který jsem si hned zamilovala, ale hlavně jsem se těšila na Iru, kterého jsem si tak moc oblíbila. Chvílemi mě štvala Emilie, která vůbec nevěděla, co chce. Nejdříve myslela na to, jak by si chtěla s Irou užít a že v tu chvíli by nezáleželo na tom, že je to její nepřítel ale v té další chvíli si za tyhle myšlenky vynadala a neustále si připomínala, že je tam přeci kvůli vraždě své sestry. Tohle mě štvalo a také to, jak neustále obdivovala Iry tělo. Jo, jasně, já to chápu a neměla bych žádné kecy, kdyby to bylo zmíněno jen párkrát, ale to bylo skoro furt, jakmile její zrak spočinul na něm. Nicméně. Autorka krásně popsala peklo, které bylo netradiční a vůbec jsem si ho takhle nepředstavovala. Barvitě popisovala i šaty, za což teda klobouk dolů, protože jsem si je detailně dokázala představit- tohle prostě umí. Skoro celou knihu jsem nad něčím uvažovala a snažila jsem se najít odpovědi na všechny ty otázky, které se tam vyskytovaly. Někdy jsem uhodla, ale spíše se přidávaly další a další, takže po přečtení nejsem o nic moc moudřejší. Celkově mě trochu štvalo, musím se přiznat, že skoro všechno tam bylo v hádankách a nikdo neodpovídal přímo. A já opravdu nesnáším hádanky, protože jsem na ně nikdy nebyla moc dobrá. Takže jo, byla jsem lehce frustrovaná, ale o to víc se těším na další díl, kde se snad konečně všechno dozvím. Určitě musím zmínit i Faunu, kterou si prostě nešlo neoblíbit. Byla to taková bláznivá démonka, která se nestyděla o ničem mluvit otevřeně. Hrozně mě bavila a tak nějak mi připomínala mojí nejlepší kamarádku. Samozřejmě do Iry jsem se zamilovala snad ještě víc. A tak nějak jsem už od začátku tušila, kým doopravdy je, ale když se mi to potvrdilo, měla jsem fakt radost, že alespoň něco jsem uhádla. Do tohohle světa jsem se naplno ponořila, což se mi nestalo už docela dlouho. Miluju všechny ty neodpovězené otázky, tajnosti, plány i přesto, že mě to lehce vytáčí. Ke konci knihy jsem snad ani nedýchala, jak moc to bylo napínavé. Opravdu mě štve, že to autorka ukončila zrovna takhle, protože já potřebuji okamžitě číst dál! Jo, asi jste všichni pochopili, jak se těším na další díl.... celý text

Království hříšných 2022, Kerri Maniscalco

Můj klenot 2022, Lauren Blakely

Skvělá kniha pro zkrácení dlouhého dne. Děj rychle plyne, postavy jsou skvělý a vtipné hlášky samozřejmě nechybí

Cesta za štěstím 2022, Jenn Bennett

Já opravdu autorku miluju! Všechny její knihy jsou zatím naprosto skvělé, ale tahle se mi líbí asi nejvíce. Naprosto jsem se zamilovala do Luckyho!! On byl prostě tak skvělýýý. Líbilo se mi, jaký měli s Josie vztah a jak moc krásně se k sobě chovali. Navíc jsem byla neskutečně ráda za konec, kdy se všechna tajemství odhalila a začal mezi všemi panovat jakýsi mír.... celý text

Vůně léta 2022, Petra Martišková

Kniha byla fajn, u autorky prostě s žádným příběhem nešlápnete vedle. Ale uznávám, že jsem od ní četla i lepší knihy. Každopádně i takhle to bylo krásné počtení. Jen mi moc nedává smysl anotace, kde se píše, že si Dam i Letty budou dělat naschvály, což vůbec nebyla pravda, bych řekla.... celý text

Síla obsidiánu 2023, Petra Martišková

Krásné zakončení celé téhle skvělé série! Přečetla jsem to tak rychle, že jsem na sebe i naštvaná, protože o to dřív jsme se musela s tímhle světem a hlavně postavami rozloučit. Každopádně už teď je mi jasné, že se k sérii minimálně jednou vrátím.... celý text

Drahý Aarone 2023, Mariana Zapata

Ani nevíte, jak jsem se na další knihu od Zapaty těšila! Strašně mě mrzelo, že jsem si jí nemohl přečíst hned jak vyšla, ale musela jsem se učit na maturitu. Každopádně jsem měla obrovskou radost, když jsem dostala oznámení, že mi kniha přišla, to si asi dokážete představit. Když jsem začala knihu číst, tak Ruby napsala, že jí říkají Kvík. Přišlo mi to nějaké povědomé a říkala jsem si, z jaké knihy to asi bylo. Váhala jsem nad Kultim a S láskou Lukov, ale jakmile jsem viděla jméno Jasmine, tak mi to bylo jasné. Byla jsem za to ráda, protože Ruby v knize S láskou Lukov byla skvělá! A po nějakém čase mi došlo, že autorka nejspíš tuhle knihu napsala dřív, protože jsem si uvědomila, že Aaron se vyskytoval i v S láskou Lukov. Samozřejmě jsem si to musela i ověřit, čímž jsem si to jen potvrdila. Každopádně knihu hodnotím kladně. Jako jo, od autorky jsem četla i lepší knihy (stále u mě vyhrává Kulti!), ale i tohle čtení jsem si moc užívala. Přijde mi jako skvělý nápad, že autorka první polovinu knihy udělala ve formě dopisů/zpráv. Oba dva tak můžeme skvěle poznat a hlavně postupně vidíte, jak si k sobě tvoří čím dál bližší vztah. Ruby nebyla taková hlavní hrdinka, jaká je u autorky zvykem. Ona byla spíš taková zamlklá, stydlivá, trošku méně sebevědomá Takové postavy moc nemusím, ale u ní jsem to překousla. Je to fajn holka, která si zaslouží jen to nejlepší. Je moc hodná a pro ty, které miluje, by se rozkrájela (jo, je vidět, že patří do rodiny, kde je každý člen takový). No a Aaronovi nemám co vytknout. Ten byl prostě skvělý, moc hodný, ohleduplný škoda, že není skutečný, protože by na něho holky stály fronty.... celý text

Někdo jako já 2022, Estelle Maskame

Ten konec jsem očekávala, protože jak už jsem se jednou zmínila, tahle série se podobá sérii DIMILY. Takže jsem na něho jaksi byla připravená a skoro vůbec mě nepřekvapil. Jsem zvědavá na další díl, jak to dopadne.... celý text

Náhradní princ 2008, Lenka Lanczová

Nějak teď prokrastinuji a místo učení si čtu další a další knihy od autorky. Opravdu je to jak droga, protože miluju její příběhy! Tenhle příběh, řekla bych, se řadí k těm lepším. Moc jsem si užila celý ten jejich výlet a spoustu postav si oblíbila. Místy mi přišlo, že Nina a Vanda nejsou ty správné kamarádky, ale za to taková Iveta byla skvělá. I mužské osazenstvo nemělo chybu. Jana mě ze začátku štvala tím, jak se furt vymlouvala, proč Sebastiana neukázat. Byly to dost chabé výmluvy a ani já bych jí nevěřila, že nějakého kluka vůbec má. Neměla si to vůbec vymýšlet, hlavu by jí za to nikdo neutrhl. Také mě štvala tím, jak moc si sebou byla nejistá. Když jí někdo pochválil, tak si hned myslela, že si z ní jen dělá srandu. Každopádně ke konci knihy konečně nějaké to sebevědomí našla, za což jsem na ní byla hrdá. U autorky mě štve jen jediná věc-otevřené konce. Otevřené konce fakt nesnáším, ale tady to dokážu jakž takž překousnout. Každopádně by mě zajímalo, jestli má autorka knihu, kde nějaký ten konec opravdu je.... celý text

Třináctá komnata 2010, Lenka Lanczová

Konečně jsem se dostala k přečtení nějaké knihy! Moc mi to chybělo, ale bohužel učení na maturu mám až nad hlavu, takže nemám vůbec čas na tuhle mojí zálibu. Při čtení téhle knihy jsem si ale uvědomila, jak moc mi to chybí a jak moc se těším na prázdniny, kdy budu mít snad klid. No a po mé delší pauze jsem si vybrala knihu právě od Lenky, protože její knihy prostě miluju. Nemohla jsem si vybrat lépe! Tenhle příběh mě fakt bavil a nemohla jsem se od něho odtrhnout. Lindu jsem si oblíbila, ačkoliv mě trochu štvala její obrovská žárlivost. Každopádně si asi myslím, že na jejím místě bych na tom nebyla jinak, takže jsem jí to neměla za zlé. Toma jsem ze začátku měla ráda, ale pak mě začalo štvát, že nebere na Lindiny city moc velké ohledy. Ruku na srdce, komu by se líbilo, že se furt schází se svýma bývalkama? Už Nela byla moc, když jsem se dozvěděla, jak to mezi nimi vlastně bylo, ale ta Karin? To je vrchol! Pomáhat jí s postelí, schovávat si jejího uměláka (jak tam nazývali) ROK v šuplíku, chodit neustále někam ven a dokonce jet někam do Alp na hory! Asi by mě trefil šlak a ten kluk by mě už nikdy neuviděl. Jako ono by to nebylo tak hrozné, kdyby mezi sebou měli čistě kamarádský vztah, ale když se furt scházeli a rozcházeli? Hlavně mezi tím spolu i spali? Já bych mu teda moc nedůvěřovala. A když jsem se dozvěděla, jakou má minulost? To je hrozný. Myslím si, že Petr by byl mnohem lepší partie. Každopádně kniha svůj úkol splnila. Díky ní jsem na chvíli zapomněla na tu hnusnou realitu, která mě doma čeká, tedy neustále učení. Krásně jsem si odpočinula a určitě si přečtu i další autorčiny knihy. Díky bohu, že jich má tolik!... celý text

Létem políbená 2011, Lenka Lanczová

Miluju autorčiny příběhy! Hlavně ty letní, protože píše fakt skvěle! Tak, že máte pocit, že jste tam také. No minimálně chcete zažít stejné dobrodružství jako oni. Tenhle příběh se odehrává v kempu, kam chci hned jet! Pokud by tam byla stejná zábava, tak by to bylo krásné léto. Jenže v dnešní době… Každopádně k postavám. Já si Jarku fakt oblíbila. Taková přidrzlá holka, která si dokáže udělat srandu z čehokoliv, ale má srdce na správném místě. Což jste tady mohli poznat v jejím chování k sestře. Ona pro ní dělala vážně cokoliv! Hrozně se omezovala a taky si dávala za vinu její nehodu, za což samozřejmě nemohla. Kvůli ní ani nešla na vysokou do jiného města a omezila se jen na Brno, aby mohla být blízko ní a být jí neustále po ruce. A ohledně Kamila… chudák, vůbec nevím, co bych na jejím místě dělala (ještě že se sestrou nemáme stejný vkus na kluky!). Jenže všichni kolem ní měli pravdu, hodně se kvůli Jitce omezovala a zdát se i kluka, do kterého se opravdu zamilovala? Hlavně když ten kluk k ní cítil to stejné? To už by bylo asi moc. Já jim fandila už od začátku, takže jsem za konec ráda. Takže knihu určitě doporučuji! Bylo skvělé si chvíli od učení na maturu odpočinout zrovna s tímhle příběhem. Navíc i hlavní hrdinka sama maturovala, takže to bylo tak trochu tematické. Strašně jsem jí záviděla, že už to má za sebou a může si užívat prázdnin. Jak já se na tohle těším! Fakt super, určitě si přečtu i jiné autorčiny příběhy někdy v blízkém čase.... celý text

Knihomolka 2021, M. K. Hardy

Už jen ten název Vás úplně svádí k tomu, abyste si knihu pořídili. Přečtená anotace Vás jen utvrdí v tom, abyste si knihu koupili, protože zní moc dobře. Velké plus je, že jsou tam kapitoly z obou pohledů, to miluje snad každý čtenář. Nejdříve jsem si myslela, že autorka je zahraniční, ale jakmile jsem si přečetla první kapitolu, bylo mi jasné, že je naše česká. A tím nechci říct, že je to něco špatného. Já české autory miluju a hrozně ráda je podporuji! Každopádně musím se přiznat, že tenhle příběh mi až tak nesedl. Řekla bych, že je spíše určený pro mladší ročníky a jsem si skoro jistá, že tak 3 roky zpátky bych ho úplně hltala, ale bohužel už nepatřím do cílové skupiny. Autorka hodně používala takové ty klišé fráze, které jsou snad v každém takovém románu, ale tady jich na můj vkus bylo až moc. Nikdy mi tohle nevadilo, ale zde mě to lehce štvalo. Taky bych neřekla, že se hlavní postavy chovaly na svůj věk, vzhledem k tomu, že už chodily na vysokou školu. Avšak i tak jsem si k ním (po nějakém čase) našla cestu. Niki jsem měla ráda, protože snad každý knihomol si prošel tou fází, kdy pro nás nic jiného než kniha neexistovalo. U mě toho tak bylo v 15 letech a dodnes si pamatuji, jak mi taky všichni vyčítali, že vůbec nežiju, že si neustále jen čtu a nic jiného nevnímám. Zanedbávala jsem tak i své kamarády a musím takhle zpětně uznat, že jsem vážně moc "nežila". Zlom přišel až kolem 17 let, kdy mi moje nejlepší kamarádka zakázala číst ve škole. Od té doby dávám přednost spíš svému životu, než tomu knižnímu, ale stále dost čtu. Ale to jsem zase odbočila. Na Niki se mi líbil ten její zápal pro čtení a i to, jak se zastávala svých oblíbených knih, když je někdo odsuzoval. Též se mi líbilo, že to nebyla žádná křehká květinka, ale dokázala se za sebe postavit a stát si za svým názorem, který se ani nebála dát najevo. Její práci v knihovně jsem jí tajně záviděla, protože takovou bych chtěla i já. Celý ten děj byl lehce předvídatelný, ale s tím jsem do toho šla. Takové knihy potřebuji, abych si odpočinula a na nic nemyslela. Za mě se událo všechno moc rychle a vlastně tam ani nějaká velká zápletka nebyla. Nepochopila jsem, proč Nikol byla naštvaná na Luka. Zas tak nic hrozného neudělal. Každopádně mu odpustila brzy, za což jsem byla ráda. Přála jsem jim to, a byla jsem fakt šťastná, když jim to vyšlo.... celý text

Král Lávra 2006, Karel Havlíček Borovský

Krátký příběh, o kterém se učí již na základní škole. K maturitě jasná volba. Všechno dávalo smysl, krásně napsané a rychle přečtené. Skvělá kombinace, doporučuji.... celý text

Lakomec 2008, Molière (p)

Tohle nebylo vůbec špatně čtení, vlastně jsem se i docela nasmála. Všem maturantům doporučuji, nebudete se u toho nudit.

R.U.R. 2004, Karel Čapek

Krásný nadčasový příběh, nečekala jsem, že to bude vypadat takto a že mě to vlastně bude bavit. Ten konec je krásný.