Pro mě je to nádherná a pravdivá kniha o kráse Tibetu a poznávání tamní kultury. Je zde zachycena zlomová doba, která je neopakovatelná a pan Harrer ji podal jemně, klidně, odevzdaně a krásně čistě..
Nečekejte beletrii, je to zkrátka "cestopis a deník" jednoho člověka, který neměl potřebu si nic přikrášlovat. Film jsem viděla jako první (když mi bylo nějakých 13, 14 let) a nadchl mě tak, že jsem se pídila po knize a dopídila jsem se k ní až ve svých 19 letech, kdy mě naplno strhla. Vracím se k ní velmi ráda, je to jako poslouchat dědečkovy vzpomínky...... celý text