Eriu
přečtené 80
Narativ jako virtuální realita. Imerze a interaktivita v literatuře a elektronických médiích
2015,
Marie-Laure Ryanová
Mágové
2009,
Lev Grossman
Hrozně moc oceňuji, že knížka nekončí happyendem ani nějakým zázrakem. Nevím, jestli bych ji označila za napínavou. V některých místech určitě, ale vším prolíná melancholie až depresivní lhostejnost hlavního hrdiny, což je něco, co ji bezpečně vyděluje z proudu všech ostatních fantasy. Protože ten hrdina je takový antihrdinský, reálný až nepříjemně, ale hodně to zvedá úroveň knihy (protože všechno, co tu bylo naznačeno o HP i Narnii, je nezpochybnitelná pravda). Takže pokud chcete pohádku, fakt běžte číst něco jiného. Pocitově bych totiž tuhle knihu - přes fantastické prvky - zařadila někam ke Kdo chytá v žitě, Norskému dřevu, Tak je to, kocoure a podobně, tedy "americký" román o dospívajícím chlapci, ale s otupělým koncem bez gradace. Protože mi vadí nadnesené nereálné závěry, oceňuji, že si autor troufl z toho klišé vybřednout a nenabízet čtenáři nereálnou útěchu.... celý text
Tanečnice, věc názvem Sined
2009,
Ondřej Netík
Má nejoblíbenější fantasy - minimálně z české produkce; celkově se dělí o přední místa ještě s Endeho Nekonečným příběhem a Eschbachovými Tkalci gobelínů (nedokázala bych se rozhodnout jen pro jedno). Celá série je hluboce psychologická a pracuje s archetypy. Doporučuji každému, pro koho není fantasy jen "meč a magie". Donutí vás se dívat na věci jinak. Pro mě nejsilnější díl byl právě ten poslední :)... celý text
