f.enjoy6
přečtené 252
Slovník japonské literatury
2008,
Vlasta Winkelhöferová
V českém prostředí jedinečná a výborná věc. Drtivá většina se týká jednotlivých spisovatelů, jejich životů a vydaných knih (kdyby k těm v češtině bylo řečeno více nebo byly graficky odlišeny, tak by to moc fajn). Zbytek je rychlý nástin dějin japonské literatury, nějaké to povídání o literárních skupinách, časopisech a cenách... Moc dobré na dodatečné vyhledávání :-) Teď jen doufat, že toho postupně vyjde v češtině více (i když dle mých občasných návštěv knihovny a nakupování vyřazených japonských knížek po pěti korunách si tím nejsem moc jistý)... Kniha byla vydána nějaký ten rok zpátky, kdy spousta knížek Haruki Murakamiho nebyla vydána, takže "Kronika ptáka utahujícího šroub" mi vyvolala úsměv na tváři :-))... celý text
Popelavý měsíc
1979,
Naoja Šiga
Láska, osamění, neporozumění, pomíjivost a mnoho dalšího nám Šiga překládá v tomto reprezentativním výběru své prózy. Jedná se o příběhy kraťounké, ze všedního života - o to blíže jsou čtenáři, zároveň znázorňují jiný pohled na svět, vztahy k lidem a životu jako takovému. Drobnůstky o obyčejných lidech, jejich osudech. Některé povídky mi daly zabrat, abych je dočetl, nad jinými jsem si říkal, jak jsme my, lidé, proti všemu bezbranní...... celý text
Japonská literatura 712–1868
2005,
Zdenka Švarcová
Krásná knížka plná nádherných ilustrací, které navodí tu pravou atmosféru k textu. Problém nastává až se samotným obsahem. Po přečtení extrémně čtivě a zajímavě napsaného Vějíře a meče jsem zklamaný - obsah na rozdíl od grafické stránky není nic moc, chce to nějaké to přemáhání knihu vůbec dočíst (to trápení jsem neprodlužoval)... Abych nebyl jen kritický, dobrou věcí je druhá polovina knihy - slovník pojmů/ autorů atd., což je fajn věc na dodatečné vyhledávání v budoucnu. :-))... celý text
Vějíř a meč: Kapitoly z dějin japonské kultury
1987,
Libuše Boháčková
Ačkoliv je název knihy svým způsobem tajemný a "nicneříkající", jedná se o přehled všeho možného z Japonska a jeho kultury. Prosvištíte si dějiny, literaturu, myšlení, umění a další zákoutí všeho, co tvoří život každého Japonce. Ohromnou výhodou knihy je její čtivost a množství informací, vskutku úžasná věc! :-))... celý text
Gottland
2007,
Mariusz Szczygieł
Poprvé jsem se s tímto autorem setkal ještě jako dítě (a nemohl jsem rozlouskat jeho jméno), kdy měl tu a tam nějaký článek v novinách... Ale nějak mi utkvěl v hlavě. Před poměrně nedávnou dobou s ním byl moc fajn rozhovor na DVTV a došlo mi, že si od "toho sympaťáka mluvícího česky, přestože je Polák" musím přečíst... Po přečtení prvních příběhů Bati či Lídy Baarové jsem žasl. Neuvěřitelně čtivá a zajímavá záležitost - pohled zvenčí. Jízda pokračovala přes pražský památník až ke Kafkovi. Bohužel, v polovině knihy došlo ke zvratu, příběhy mi mnohdy nepřišly ani tolik čtivé ani tolik zajímavé (absurdita systému či utrpení lidí, kteří chtěli něco dokázat, ale nemohli... to ano). Částečně je to určitě dáno i tím, že jsem si tuto dobu nezažil a ani mi není zvlášť sympatická... 3,5* a těším se na Udělej si ráj...... celý text
Muži, kteří nemají ženy
2015,
Haruki Murakami
Vydat knihu povídek, oddělených příběhů nese vždy jedno riziko - celkové vyznění. Románem, novelou a jinými jednotnými útvary se autor docela dobře vyhne porovnávání jednotlivých částí, u povídek nás toto nemine, jedna kraťoulinká nás může zasáhnout mnohdy více než i celá kniha, další může být z toho "slabšího soudku", hodnocení a dojem ale zanechávají jako celek, všech sedm příběhů. Yesterday, příběh obyčejného mladíka, jdoucí si svojí cestou, schopnost "být svůj", naučit se kansajský dialekt, utvořit si vlastní verzi Beatles. Nejít tisíckrát prošlapanou cestou, ale zachovat si svoji jedinečnost... Blízkost tak blízká, že již není cesty zpět... Vzájemné neporozumění dvou, tak strašně si blízkých a zároveň vzdálených lidí... Na tuhle povídku nedám dopustit. To samé platí i na poutavou vypravěčku Šeherezádu nebo "milovníka" Samsu... PS: v povídce Řehoř Samsa mě doslova utkvěla v hlavě jedna drobnost, kterou si nejsem moc schopen vyložit. Když Samsa otevírá dveře, bere "za kouli u dveří, kterou otáčí doprava". Moc mi to do kontextu ani doby nesedí, nevím, jestli jde o úmysl nebo jen chybu. Dle všeho se i v Japonsku užívá stejný systém jako dnes u nás... Netuším... :) PS2: tu a tam se zde objevuje kritika překladu. Z češtiny jsme zvyklí na vysoko nasazenou laťku a neotřelost T. Jurkoviče, který se jako komorní překladatel svého úkolu zhostil více než výborně, zde se "interpretace" ujal někdo jiný, proto můžeme pociťovat změnu... Dle mého by to tak i mělo zůstat nadále, jeden autor = kompletní překlad od jednoho překladatele, minimálně co se Murakamiho týče :-) PS3: Kafka by byl na novodobého japonského ptáčka Samsu pyšný ;) "Nakonec jsem tam nic nenechala... Stala se ze mě obyčejná primitivní zlodějka." str.145... celý text
Milostné rošády
2008,
Roald Dahl
Příjemná oddychovka, Dahl a jeho povedený strýček nezklamali a zaperlili. Pro mě jednoznačně nejpovedenější byla druhá povídka, super nápad! :)
Na Chesilské pláži
2007,
Ian McEwan
McEwanovo spisovatelské řemeslo mě nepřestává fascinovat. Jak on dokáže vykreslit protagonisty, jejich životy, vnitřní pochody... Jediný problém, spíš můj, jak příběh odvíjí a objevuje plno popisů, tak je náročné udržet pozornost a tu pomyslnou nit příběhu. Všechno má svůj smysl a význam, pomalu si to plyne, zdánlivě monotónně bez náhlých zvratů, to však trochu ubralo na jinak velmi dobrém dojmu z knihy. Chybí mi jistá dynamika... Ale za ten závěr, poselství, to si zaslouží minimálně ještě o půl hvězdičky navíc... "Jednat znamená žít." - Anatole France... celý text
Kluk: Příběhy z dětství
2009,
Roald Dahl
Dahl je pro mě člověk, který ve mně vzbudil lásku k povídkám. Proto jsem si nemohl nechat ujít ta jeho alotria a zážitky z dětství... Konečně vím, proč je takový "drsoň" ke svým postavám i čtenářům. Milá sonda a super "klukoviny", ale jeho povídky nepřekonány... ;)... celý text
Tokijské květy
2011,
Aleš Palán
Občas si říkám, kolik je kolem nás schopných a zajímavých lidí, kteří prožili během jediného života tolik věcí a mohou vyprávět nesčetně příběhů... Ale nemluví se moc o nich... A tento člověk je toho příkladem, opravdu klobou dolů. Možná jen, že bych něco rozšířil, zkrátil, případně by se hodilo nějaké tématické členění. Občas mi úplně neseděly otázky, ale v zásadě jsem spokojený :-))... celý text
Pokání
2008,
Ian McEwan
Hodně se o Pokání mluví, McEwan se stal poměrně známou literární postavou i u nás, tak jsem přijal výzvu... ;) Pokání je epopej, téměř doslova! Přišlo mi úžasné, že i dnes jsou autoři, kteří si umějí takhle pohrát s jazykem, umění vytvořit něco tak precizního. Druhou stranou mince je samoúčelnost tohoto díla, člověk čte, čte a ono se skoro nic nového, dalšího neděje... Je to psáno ale takovou formou, že mi to ani nevadilo, miluji tu "relativnost" všeho, co se děje, pohlížení na skutečnost tolika pohledy... A každý má něco do sebe. Za mě trochu kritika za málo dialogů... Určitě by to děj oživilo, mám rád, když postavy mluví a tím se vyjádří jejich postoj nejen vnitřní, ale i vnější... ;) Nejzajímavější mi přišla druhá část, syrovost a realismus války, utrpení, strádání, popisy... Docela to s člověkem hne, když si uvědomí, za co se bojovalo a není to formou jen čísel a tabulek, za nimiž se skrývají osudy obyčejných lidí a jejich příběhy... A zázrak u Dunkerque to završuje... Spolu s posledními, nečekanými stránkami knihy...... celý text
Lásky mezi kapkami deště
2014,
Jan Otčenášek
Pro mě jeden z nejkrásnějších českých filmů, kniha je jen lehce pozadu za úžasnou prací K. Kachyni... Nádhera, takové příběhy stojí za přečtení! :))
Andělská tvář 1
2009,
Hana Marie Körnerová (p)
Ačkoliv je film všeobecně mizerně hodnocený, tak jsme ho doma jako děti měli moc rádi a docela jsme se bavili a dodneška na to mám kladné vzpomínky, jak Jiří Pomeje hází rukama, napůl odhalený někde u rozbouřenýho moře a je děsně vážný... :-D Teď se mi dostala do ruky i kniha. Hodně mě překvapuje dost vysoké hodnocení. Kniha je příjemná, dobré odlehčení na Vánoce, nemám problém. Jen mi, nevím proč přišlo u mnoha popisků, že čtu slohovku mladé dívky (spíš studentky, ale nechtěl jsem, aby to slovo zde padlo). Dialogy mě tu a tam docela dostávaly do kolen, přišly mi občas takové křečovité (možná to byl úmysl) a i nějaké to klišé se sem tam objeví... Je to přeslazené, ale nijak mi to nevadilo :-) A když jsou ty Vánoce, tak je z chování postav patrné, že ačkoliv jsme jako lidé k sobě obecně kritičtí, tak se vůbec neměníme... Smetánka 19. století a její "plochost" jest toho důkazem, takže bych nebyl tak pesimistický... ;) Komu se kniha líbila, doporučuji Věčnou Ambru, ta je dle mého ale na vyšší úrovni.... celý text
Alchymista
2005,
Paulo Coelho
Poměrně čtivá záležitost na dva večery. Neustále se objevující moudra člověka donutí se zamyslet nad smyslem svého života a tím, kam směřuje, jeho místem ve světě, ale... Člověk, čtenář po nějaké době, kdy si přečte Malého prince či Racka potřebuje "trochu složitější" čtení, tzn. něco hlubšího, nezjednodušeného, každý se posouváme dál, možná proto nejsem schopen hodnotit výše, obzvláště po nedávném přečtení Cizince, který je zase úplně někde jinde. Věřím ale, že pro mnoho lidí to mohla být v života pořádné "nakopnutí, chytnutí se za nos". :-) Nelituji čtení, ale čekal jsem o této "mainstreamové pecky" trochu více... Myšlenka pěkná, nějakou dobu nad tím budu dumat. Jen mi takové to "ezoterično" leckdy lezlo krkem :) Doporučuji číst i v AJ na pocvičení, je to psáno snadnou, pěknou angličtinou :-)... celý text
