filmokniholik přečtené 171
Orgie v chomoutu
2023,
Carlton Mellick III
Je to fajn bizárek, ale oproti Magořině nebo Plyšákokalypse tomu zhruba v půlce dojde dech, všechno se totiž představí a příběh už jen předvídatelně dojíždí na volnoběh. Přečtení nelituju, ale Orgie jsou pro mě zatím nejslabší Mellickův počin.... celý text
Hnízdo
2023,
Gregory A. Douglas (p)
Váhal jsem mezi třemi a čtyřmi. Nakonec však zaokrouhluju dolů. Ploché postavy mi nevadí, ty ostatně k takovému přiznanému béčku patří. Naopak motivace postav a jejich pozadí mi přišlo propracovanější než u některých švábích kolegů - rozhodně více než u Slimáků Shauna Hutsona; zhruba na stejné úrovni jako u Herbertových Krys; ne zas tak přehnaně rozpitvané jako depky hlavních postav v Benchleyho Čelistech; nečekejte však ani propracovanost Kingova Cuja - je to pořád jen béčko. A i když je to béčko, i ten sex je tady překvapivě omezen jen na dvě tři scény a předvídatelná milostná linka je utlumena na občasných pár stránek. V čem je teda problém? Jak už Ivan Kučera i jiní správně podotkli, kamenem úrazu je délka. Věnovat třicet stran ve třetině knihy na výklad o švábech? Budiž. Věnovat několik podkapitol odbornému výkladu v půlce příběhu? No... Psát o tom, jak je to všechno z biologického hlediska úžasné, geniální a to ještě před závěrečným úderem, který není (minispoiler) ani závěrečný, ani úderný? Ehh... Ne, Douglasovi se posledních sto stran nepovedlo. Což je škoda. Prvních dvě stě stran to šlape - mrtvol je dost, atmosféra stísněného ostrova s vichřicemi, rozběsněným mořem a hnilobným pachem funguje, beznaděj a zoufalství postav tam je taky a dává smysl... a on to v poslední třetině všechno rozemele na prášek. Závěrečný showdown je pak natolik unavený a odbytý, až mě zarazilo, jak velkou vypravěčskou zkratku jsem vlastně četl. Abych ale jen nekritizoval, příjemnou změnou je, že na rozdíl od výše zmíněných knih zde Douglas pracuje s kolektivním hrdinou, respektive že hlavní postavy tady nemají o tolik prostoru více než ostatní a akce ve druhé polovině knihy se účastní spíše skupinky než jednotlivci (což naopak působí trochu přitažené za vlasy například u Herberta). Obálka je hezká, prostředí je fajn, gore funguje a bylo mi z něj místy trochu nepříjemně (i když už mám něco v tomto subžánru načteno), byť se popisy trochu opakovaly. Takže průšvih to není, přečtení nelituju. A pokud jste animal horrorem nepolíbení, přimyslete si hvězdičku navíc ;)... celý text