gad přečtené 424

Izrael soudců a králů 2006, Jan Divecký

Pokračování Příběhů Tóry, tentokrát se autor zaměřuje na období soudců a králů. Nepopisuje vládu všech, ale jen některých. Knihu otevírá Jozue syn Núnův, který je nazýván generálem s Tórou. Následuje kapitola o dobytí Jericha a následné dobývání a rozdělování země. Ze soudců vybral následující: Ehuda syna Gerova, Baráka a Deboru, Gedeona, Jiftácha, Samsona a Míku. Pak se dostáváme k proroku Samuelovi a přes něj samozřejmě k prvnímu izraelskému králi Saulovi a jak jinak, ke králi druhému zato však známějšímu – Davidovi. Jako v Příbězích Tóry se Divecký často odvolává na židovské midraše – výkladové knihy, což přináší na věc mnohdy jiný pohled, než je ten tradiční. Kniha je opět velmi zajímavá a poutavě napsaná a nemohu jinak, než ji doporučit.... celý text

Příběhy Tóry - Patnáct biblických zamyšlení 2010, Jan Divecký

Velmi zajímavá knížečka, skládající se z patnácti zamyšlení nad důležitými biblickými událostmi, počínaje stvořením, přes první lidi, potopu světa až po exodus Židů z Egypta a Mojžíšovu smrt. Autor na tyto události pohlíží z ne zcela standartního pohledu a tak i jeho výklady jsou velmi zajímavé. Samozřejmě hodně čerpá z židovské tradice, která není širší veřejnosti tolik známá a tato skutečnost poutavosti výkladů silně napomáhá. Z mého pohledu se jedná o povedené dílo, které doporučuji každému biblickému písmákovi.... celý text

Jidiš pro ještě větší radost 2004, Leo Rosten

Nevíte, co je jidiš? Pokud ne, nalistujte si v této knize, resp. slovníku, stranu 155 a na ní a dalších pěti následujících se to dozvíte. Pokud si myslíte, že je to hebrejština, jste na omylu a doporučuji vám totéž. A pokud víte, stejně vám tuto publikaci doporučuji k přečtení, či prostudování. Nikdy bych neřekl, že budu číst slovník jako knihu. V tomto případě se tak stalo. Autor, známý některým jako tvůrce knihy Pan Kaplan má třídu rád, ke každému heslu uvádí původ slova, pokud je znám a jeho použití v praxi, přičemž zabrousí občas do historie, tu zas pro lepší pochopení vloží židovskou anekdotu nebo lidový příběh. Tím povyšuje obyčejný slovník na velmi čtivé a současně poučné dílko. Tento lexikon je autorem revidované vydání Jidiš pro radost z roku 1998. V Americe je kniha považována za nejstěžejnější práci o jidiš a stala se tak nezbytným pomocníkem spisovatelů, novinářů, politiků a studentů. Rosten sám charakterizuje svůj slovník jako: „objevné výpravy do jidiš humoru, zvyklostí, svátků, dějin, náboženství, obřadů, folkloru a kuchyně, to celé bohatě dochuceno příběhy, anekdotami, citacemi Talmudu, lidovými rčeními a vtipy“. Co k tomu dodat? Snad jen přečtěte a posuďte sami.... celý text

Autostopem kolem světa. I.díl, Evropa 1990, Jiří Svoboda

Tato kniha byla u nás vydána v roce 1990 nakladatelstvím VOKNO ve druhém přepracovaném vydání. V tomto roce jsem ji také poprvé četl a byl jsem jí přímo nadšen. Snad to bylo dáno dobou porevoluční, snad netradiční formou napsání, nevím. Ale když jsem ji zahlédl nedávno v regále antikvariátu, okamžitě jsem ji koupil (stála celých 20 Kč). Prodavačka mně dokonce od koupě zrazovala se slovy, že už není aktuální, a že dnes už nikdo autostopem nejezdí. Nemám jí to za zlé, nemohla vědět, co pro mě tato kniha znamená. Mnohý odborník na jazyk český by se asi zhrozil nad formou, kterou je kniha napsána, ale to ji právě činí zajímavou. Ostatně tentokrát jsem neodolal a připojuji krátký úryvek pro jasnější představu. Autor – český emigrant žijící v Kanadě, hippie, věřící čistá duše – popisuje svoji cestu po Evropě, kterou absolvoval autostopem. Stalo se tak v letech osmdesátých minulého století. Se čtenářem se přitom nenásilnou formou dělí o své poznatky, názory, které nevnucuje, ovšem nutno podotknouti, že stojí za zamyšlení. Chtěl bych zdůraznit, že kniha není turistickým průvodcem po evropských zemích, neboť v tomto směru je poněkud neaktuální. Svoboda se spíše zaměřil na místa méně známá, na mentalitu obyvatel země, ve které se právě nacházel, jako vegetarián hodnotí i stravu daného místa. V knize popisuje i různé "fígle", jak se kde levně najíst, jak konverzovat s řidičem, který vás veze, jak si chránit doklady a peníze a vůbec, jak projet celou Evropu co nejlevněji a ve zdraví. Na závěr připojil rozdělení evropských měst podle různých hledisek (IQ obyvatelstva, nejošklivější města, nejhezčí města, atd.) Kniha již dnes opravdu není aktuální, ale v nás, kteří jsme ji četli v roce 1990 vyvolá nostalgii a vzpomínky na tu dobu a proto jsem se k ní tak rád vrátil. A nyní krátká ukázka: "Potom sem to dámy a pánové normálňe švihnul faktycky kolem celýho světa. Normálňe autostopem kolem světa. To normálňe jedete a najednou přijedete zase tam votkuť ste vyjeli. Zemňe je faktycky kulatá. Jako glóbus. Jako fodbalovej míč. Neumim si vysvětlit jak je to možný. Tak f tom pitomym Toronťe sem zase jako vobvykle set do toho pitomýho letadla jo. Řikam do pitomýho prté ste f tom zavřený po dobu šesti hodin a nemužete se nikam hnout. Tentokrát mi ty holky přinesly dobrou vegetarijánskou zdravu. No dobrou. To byste to museli vochutnat. Švihal sem to přes ten Atlantyk. Zase sem si jako vobvykle nasadil na uši sluchátka a pustil sem si klasický zvuky. Mozarta a podobňe. Šíleňe mi to dráždí moskový buňky. ..."... celý text