Galadwen přečtené 559

Švédové v Praze 2008, Josef Svátek

Nebudu předstírat, že se tato kniha čte dobře. Nicméně na Svátkův šílený jazyk jsem byla připravená, už jsem od tohoto autora dříve dvě věci četla. S fakty a skutečnými osudy historických postav pracuje hodně volně (Anna Salomena Černínová se tu spokojeně prohání šestnáct let po své smrti), ale dejme tomu. Největším problémem je ale soudržnost děje (spousta odboček, které vedou odnikud nikam), logika příběhu a myšlenkové pochody postav, nad nimiž zůstává rozum stát. Obzvlášť Otovalského (a spol.) přemet na posledních padesáti stranách je hodně, hodně divný. Román jako takový je zajímavý spíš jako svědectví o době svého vzniku a přepjatém "vlastenectví" konce 19. století spojeném s odporem proti katolické církvi, než jako příběh švédského obléhání Prahy.... celý text

Zpověď královny Elišky 2009, Veronika Zajíčková

Takže... Ze 100% motivů v textu je: 60% - Petr Žitavský a historická literatura faktu, 15% Ludmila Vaňková a První muž království, 15% Oldřich Daněk a film Královský omyl, 10% (možná méně) vlastní vklad autorky. Zvolená forma retrospektivního vzpomínání na končící život neumožňuje dramatický popis událostí nebo podrobnější líčení některých epizod, a všichni jsou (pravděpodobně vzdor realitě) v podstatě slušní a hodní, jen si občas házejí klacky pod nohy (ale i to dělají až poté, co si navzájem vysvětlí své motivace). Jazyk vyprávění je moderní, s dnešními hovorovými, místy i vulgárními výrazy nesedícími do popisované doby a k dané sociální vrstvě, což působí dost rušivě. V podstatě se jedná o biografickou literaturu volněji nakládající s fakty, nic nového mi kniha nepřinesla (krom splněného tématu do knižní výzvy) a ani mě moc nebavila. 2,5 hvězdičky.... celý text

Deník Bridget Jonesové 1998, Helen Fielding

S přemáháním dočteno. Nápady se vyčerpávají na prvních 40 stranách, pak už je to víceméně pořád dokola, takže celkem nuda. Hlavní hrdinka je neschopná a dost povrchní alkoholička, která si za svoje problémy může sama, nijak se jí tudíž nedalo fandit. Občas mě zarážel i překlad, některé divné pasáže a poznámky měly být zřejmě v originále vtipné, ale v češtině jsou jen nesrozumitelné. Asi to chtělo větší obratnost překladatele v práci se slovními hříčkami a popkulturními narážkami. Shrnutí: odskočila jsem si projednou kvůli knižní výzvě k žánru, který běžně nečtu, a po tomto jsem si celkem jistá, že jej nebudu číst ani nadále.... celý text

Húrinovy děti 2007, J. R. R. Tolkien

Přečteno podruhé v rámci přípravy hudebního divadla... Pořád ještě si myslím, že Túrin by byl i bez Morgothovy kletby chodící katastrofa. Tady Temný pán věru neměl moc práce :-)... celý text

Prostě na mě zapomněli 2015, Jiří Holub

Útlá, ale silná knížka s dobře vystavěným příběhem. Hlavní hrdinka je sice dítě, ale to neznamená, že příběh samotný je pro děti - menší, ve věku Klárky, by mu nejspíš ani nerozuměly. Něčím mi připomíná Bezděkové Říkali mi Leni, kde také nahlížíme dost temný příběh války a poválečných událostí dětskýma očima. A cením si toho, že se autor rozhodl otevřít tuhle třináctou komnatu našich moderních dějin, o které by leckdo raději nevěděl.... celý text

Katova dcera a ďábel z Bamberku 2016, Oliver Pötzsch

Standart tohoto autora, i když na rozdíl od předchozích dílů mi tento román místy připadal zbytečně rozvleklý. Konec je nicméně dramatický a celek čtivý. Spíš 3,5 hvězdičky než čtyři, které dávám.... celý text

Fiesta / Stařec a moře 1985, Ernest Hemingway

Fiesta - text o lidech, kteří nevědí, co se životem a jenom se tak nějak propíjejí k dalšímu dni, střídají partnery a v podstatě nemají žádný cíl. Hodně dobrý je popis atmosféry Pamplony během býčích zápasů, jinak je příběh dost od ničeho k ničemu. Tři hvězdy. Stařec a moře - rovněž téměř žádný děj, a je s podivem, jak zajímavě a čtivě jde něco takového napsat. Čtyři hvězdy.... celý text

Pán much 2003, William Golding

Knihu jsem si vybrala stejně jako předchozí komentující do knižní výzvy, ale popravdě jsem od ní čekala víc, takže zklamání. Poslední asi tři nebo čtyři desítky stran jsou velmi sugestivní a temné, věrohodně je popsané stádní chování zfanatizovaných hrdinů... Ovšem předtím mi připadalo, že jde děj od ničeho k ničemu, situace a dialogy se neustále opakují a morální či psychologický přerod chlapců (za zřejmě poměrně krátkou dobu na ostrově) se mi zdál dost málo uvěřitelný. S autorovým stylem jsem se úplně nesžila, nejvíc mi vadilo, jak děj skáče od jedné postavy k druhé v rámci jedné kapitoly, aniž by to bylo nějak graficky odděleno, což zhoršuje orientaci v textu.... celý text

Vraždy na dvoře císaře Rudolfa II. 1999, Rudolf Ströbinger

Přečteno za jeden den, ovšem... Co se týče údajné kriminální zápletky v linii situované do 16. století, žádná není. Od počátku víme, kdo, a domýšlíme se, proč, chybí napětí a akce, všechno se děje jaksi mimoděk a navíc rozsekané po maličkých kouscích. Na malém rozsahu je příliš mnoho nezajímavých postav, z nichž "ztracený" hrabě Bellini nehraje téměř žádnou roli a dějem se sotva mihne. Linie z roku 1990, o té je škoda mluvit. Řekněme to tak, že jako archivářka profesí jsem úpěla od první kapitoly. Mladý hrabě přijede na rodinný zámek, který mu byl navrácen zpátky sotva pár měsíců po revoluci (hodně pochybné), a třebaže mělo budovu ve správě 40 let místní JZD, najde tam nedotčenou knihovnu i s rodinným archivem? Nenechte se vysmát. Fungování badatelny archivu, pravděpodobně dnešního Národního, tehdy Ústředního, na ulici Milady Horákové mě celkem pobavilo, obzvlášť situace, kdy zde hlavní hrdina sbalí mladou historičku pod záminkou čtení inventáře. Poněkud mi ovšem zůstával rozum stát i jako pamětníkovi (roku 1990 jsem ještě chodila do školy, ale i tak si živě vzpomínám, že opravdový supermarket byl v té době k vidění leda "za čárou"). Obě dějové linky jsou dost slabě skloubené, dohromady nijak nefungují. Asi jsem čekala cosi jako Akuninův Zlatý tolobas, ovšem počáteční stav, kdy potomek emigrantů přijíždí poprvé do země svých předků a začíná se pídit po letitém rodinném tajemství, je asi to jediné, co tyto dvě knihy spojuje.... celý text

Katova dcera a čaroděj 2013, Oliver Pötzsch

Kdo zabil Tomáše Wellse 2000, Barry Unsworth

Skvělá knížka s temnou zimní atmosférou trochu podobnou atmosféře filmového zpracování Jména růže. Kdysi jsem viděla i film natočený podle tohoto románu (Hra o smrti), jak jsem si při čtení uvědomila - též docela dobrý, ale kniha není úplně stejná, má víc než jednu rovinu a dopadne výrazně jinak, což není na závadu... Rozhodně mě čtení hodně potěšilo.... celý text

Lvi Lucemburští 2010, Jan Č. Galeta

Kdyby celá kniha šlapala jako posledních šedesát stránek, nejspíš bych ji hodnotila na čtyři hvězdičky. Tak, jak je, bohužel působí dojmem, že se autor pokusil na rozsah románu natáhnout dlouhou povídku tím, že k ní přidal obsáhlý a přes polovinu knihy dlouhý úvod, kde se krom představení postav a prostředí vlastně nic neděje. Čili celý začátek je roztahaný a v zásadě bez příběhu, jako by se zbytkem knihy ani nesouvisel. Kolem strany 100 se ovšem najednou vzpamatuje a vstupem fantastického prvku do aktivního děje začne fungovat. Co mi také k mému překvapení trochu vadilo, bylo velké množství vulgarit. Obvykle s nimi v literatuře problém nemám, ale tady mi přišly jaksi samoúčelné a nějak se nehodící k celkovému stylu. A že i nejvzdělanější vladař Evropy, jakým byl Zikmund Lucemburský, mluví jako dlaždič z páté cenové, už mi přišlo přes čáru.... celý text

Svatyně 2013, Ken Bruen

Čtivý styl, zvládla jsem za jediný den cestou do práce, z práce a při obědě. Nicméně takhle naprosto neschopného detektiva jsem ještě nepotkala. Chlastá, fetuje a naprosto nic nevypátrá, naštěstí má na to lidi.... celý text

Mikuláš - felčar z Bělé 2014, Karel Neuman

Musím naprosto souhlasit s komentářem před sebou. Tato kniha je maloměstská selanka náhodně zasazená do třicetileté války, naprosto postrádá dramatickou zápletku. Autor o násilnostech a hladu (pokud vůbec) vypráví stejnou dikcí jako o vaření oběda a svatbách, není tu žádné napětí. Všichni jsou až nepřirozeně hodní, neustále se na sebe usmívají, pomáhají si, a když felčar začne někoho léčit, skoro vždy se mu to podaří. Vysvětlivky jsou pro kohokoliv staršího deseti let a jen trochu sečtělého nadbytečné. Moc mě to nebavilo.... celý text

Mefistův rukopis 2015, Antonín Polách

Po řemeslné stránce dobře napsaná knížka bez velkých faktografických chyb, co se týče historie (alchymii a mystice nerozumím), ale do děje mě nevtáhla - neměla jsem problém ji na čtrnáct dní úplně odložit kvůli práci. Potřebovala by zkrátit, je hodně ukecaná, děje je v ní relativně málo a nesympatická hlavní postava. Lepší průměr, pochybuji, že bych se k ní někdy vracela.... celý text

Osud si cestu najde 2011, Irena Kellerová Dibelková

Červená knihovna zasazená na pozadí historických událostí se všemi atributy: tvrdohlavá hrdinka unesená kvůli intrikám znepřátelených rodin, hamižný poručník, utajený dědic, padouch v roli nápadníka... Lepší průměr.... celý text

Šťastný princ a jiné pohádky (7 pohádek) 1985, Oscar Wilde

Lazebníkova dcera 2013, Linda Lafferty

S přečtením této knihy se musím omluvit všem hlavně českým autorům historické prózy, jimž jsem kdy dřív vyčítala chyby v dějinách každodennosti a faktografii (o geografii nemluvě). S tím, jak dějiny trpí v této knize, se jejich chyby nedají srovnávat. Odhlédnuto od toho jde o průměrný román začínající jako víceméně "historický", pokračující přes psychologicko-romantický a končící jako fantasy. Místy se děj trochu vleče, zkrácení by bylo ku prospěchu, nicméně dočíst se to dalo. Celkově dvě a půl hvězdy.... celý text

Katova dcera 2011, Oliver Pötzsch

Zajímavá, svižně napsaná a uvěřitelná detektivka z doby krátce po třicetileté válce. Četla se dobře, bavila mě, je i vidět, že autor se v tématu souvisejícím s jeho rodinnou katovskou historií dobře vyzná. Snad jen konec je trochu rychle uzavřený.... celý text

Smrt ve Vratislavi 2014, Vlastimil Vondruška

Tak po Zločinu na Bezdězu přečteném před touto knihou je tohle úleva. Zdržím se hodnocení historické věrohodnosti a dějin každodennosti, tam už to lepší nebude. Co se týče detektivní zápletky, je docela zajímavá, přímočará a bez zbytečných odboček, ale nelíbilo se mi, jak pozdě se - proti zásadám klasických detektivek - objevují na scéně někteří zločinci. A nevěřím, že by někdo fikaný jako zdejší pachatelé naletěl na tak jednoduchý trik a choval se při tom tak prostoduše a nápadně. Děj se v prvních dvou třetinách dost vleče, akci pan Vondruška neumí a nebo už jsem zmlsaná Červeňákem. Ještěže je aspoň v hospodách co pít. I přes výhrady dávám tři hvězdy, v sérii patří Smrt ve Vratislavi k těm lepším.... celý text