Gweny přečtené 474

Povídky o manželství a o sexu 1999, Michal Viewegh

Když jsem si knihu brala do ruky, říkala jsem si, že to bude vzrůšo, že po těch všech románech atd. si přečtu taky něco peprnějšího... a ono NIC. Povídky možná - ale o manželství a sexu? Tak sexu se to téměř netýkalo, krom jednoduchého flirtování Oskara s bezpočtem milenek. A manželství - až na první část knihy o něm taky nemůže být řeč. Za mě tedy velké zklamání.... celý text

Cítit rozumem, myslet srdcem aneb Příběh karmy 2019, Petr Casanova

Kniha, kterou nepřečtete za dvě odpoledne. Je třeba ji číst postupně, po částech a nad každou se zamyslet. Zamyslet se sám nad sebou. Nad svým životem, nad svým jednáním, chováním, myšlením a cítěním. Mám nad čím přemýšlet a to hodně dlouhou dobu. Našla jsem na mnoha místech v knize sebe sama. Jak se chovám, jak taky někdy stagnuju a bráním se posunu vpřed protože se bojím riskovat.... celý text

Prostor pro duši 2018, Vlastina Svátková

Myslela jsem si, že mi kniha na nějakou chvilku vydrží, ale zhltla jsem ji během dvou hodin odpoledne po práci. Nemůžu tomu uvěřit. Navenek se kniha tváří jako obyčejný příběh jedné obyčejné ženy. Když ale člověk čte mezi řádky, najde v knize určité poselství a pro každého/každou z nás je to poselství jiné. Najdeme se tam všichni, o tom nepochybuji. Teď už s tím jen začít něco dělat. Jsme li s něčím nespokojené, nesetrvávat v tom. Chceme li něco změnit, je ten pravý čas teď - ne včera, ani zítra. Včera ani zítra neexistují. Existuje jen TEĎ a TADY. To je ten správný čas.... celý text

Ikona 2005, Frederick Forsyth

Nikdy jsem netíhla k tomu, abych se zajímala o dějiny Ruska, spíš mě vždycky přitahoval ještě dálnější východ. Nicméně mi Forsyth nasadil brouka do hlavy a i když vím, že část knihy je fiktivní, i tak ve mě probudila zájem si něco víc načíst. Kniha je to vážně skvělá. Postav není tolik, aby si je člověk nezapamatoval a genialita Jasona Monka mě bavila úplně nejvíc. Klobouk dolů, jak si Forsyth dokázal pohrát s charaktery postav i se zápletkou. Dokázala bych si představit knihu i zfilmovanou (pokud tedy už film neexistuje).... celý text

Jsou světla, která nevidíme 2015, Anthony Doerr

Po přečtení knihy "O dívce Grace", která mne ale moc nenadchla, jsem se rozhodla, že dám Anthony Doerrovi ještě šanci, a udělala jsem to nejlepší, co jsem mohla. Knihu mohu s čistým svědomím zařadit mezi ty nejlepší, které jsem kdy četla. Každý dílek příběhu do sebe geniálně zapadá. Napětí, přátelství, hrubost, rozkol mezi tím, co bychom měli a co chceme sami, boj se sebou samým... to vše dodává příběhu nesmírnou hodnotu. Doerr nám předkládá obrázek doby a míst, kde se příběh odehrává, tak detailně, že pro čtenáře není nic těžkého se do těch míst přenést a doslova prožít život plný trápení ale i odhodlání a naděje Marie-Laurre, Wernera i ostatních. Mnohokrát jsem sama sebe přistihla ve stavu, kdy jsem tajila dech, nebo naopak dýchala jako po maratonu. Během čtení jsem doslova ztrácela moc nad svým tělem, pracovaly jen oči hltající každý řádek, každé slovo a mé nitro, které všechno prožívalo, jakoby se do knihy úplně vžilo. Nevím, kolik z toho všeho je založeno na pravdě, ale na tom vlastně nezáleží. Odnáším si z knihy nejen všechny ty pocity, které se ve mě odehrávaly při čtení, ale také část životní filosofie: "Otevřete oči a dívejte se jimi, než se zavřou navždy." Děkuji za tak krásný i bolesti plný příběh.... celý text

Svět zvířat 1996, Jaroslav Pížl

Já vám nevím. Asi jsem ještě nedospěla do věku, kdy v podobných knihách uvidím i za oponu použitých slov. Buď se nedokážu vžít do člověka, který tímto způsobem píše, nebo je knížka vážně o ničem. Rozhodně ji nezatracuji a ještě jí dám šanci, ale až za nějaký čas.... celý text

Neviditelná zranění 2016, Věra Fojtová

Již jsem přečetla Mengeleho děvče i Tatéra z Osvětimi, ale tahle kniha ve mě zatím zanechala největší ránu. Děj měl spád, nerozebíraly se tam žádné extra velké detaily, některé momenty byly psány až naturalisticky, pro mě nepříjemně drsně a surově. Každý z příběhů, ať už Rút, nebo Ervína by si zasloužil samostatnou knížku. A i když autorka na konci říká, že příběhy jsou z části smyšlené a ona sama se narodila po válce a musela vše nastudovat z knih, klobouk dolů před její prací. Mrzí mě ale, že v knize už není zmínka o osudu otce Rút. Pořád si jen říkám a přemýšlím, jak je možné, že se v lidech probudilo takové zlo, jak jen mohli uvěřit, že jedni jsou méněcenní a tudíž nehodni života na stejné planetě. Jsem vděčná za to, že v poslední době podobných knih vychází celá řada. Je třeba si minulost neustále připomínat!... celý text

Sex, víno a cigarety 2017, Petra Zhřívalová

Odpočinkový román se šťastným koncem. Není to nic, nad čím by člověk musel přemýšlet, jen se nechává unášet dějovou linkou, kde je i pár opravdu ohromných zvratů.... celý text

Nestydaté pohádky 2008, Jitka Moody

Čekala jsem od knížky něco trochu jiného. Prvních pár povídek bylo fajn, ale pak už jsem se začinala nudit, takže jsem ji nakonec ani nedočetla. Škoda. Falešné domněnky předem zvítězily.... celý text

Magická čísla a bludné hvězdy - První krůčky vědy 2005, Anna Parisi

Zajímavý a hodně osekaný vhled do dějin vývoje matematiky a fyziky. Většina, nebo možná úplně vše, co je v knize zmíněno, se učí na základních školách. Každé dítě zná Pythagora, Euklida, Sokrata nebo Aristotela. Já už mám sice školu dávno za sebou, ale při čtení se mi znovu vybavily věty, které jsme museli především o fyzice znát zpaměti, slovo od slova - což nebylo nijak složité se naučit. O to složitější bylo pochopit, o co vlastně jde. Líbilo se mi, že kniha nám vše popisuje nenásilnou formou, místy předkládá praktické ukázky. Za jeden večer jsem si tak zopakovala základy matematiky a fyziky - předmětů, ke kterým jsem si nikdy nenašla cestičku.... celý text

Ovoce poznání 2018, Liv Strömquist

Budou to 4 roky, co jsem tuhle knihu četla poprvé. Před pár dny jsem přečetla autorčinu novější komiksovou knihu Nejrudější růže rozkvétá a tak jsem dostala chuť si znovu přečíst Ovoce poznání. Je pravdou, že za ty roky mnohé z informací z knihy se z paměti vytratily, ale zase jsem je za jediné odpoledne obnovila. Stále mě fascinuje nadnesené vnímání problematiky, jakou autorka poukazuje. Daná témata ukotvuje jak v historii, tak v současnosti. A k tomu navíc přidá své vlastní poznámky. Z toho všeho vzniká téměř "učebnice" pro hodiny sexuální výchovy (pokud se něco takového na základních školách ještě vyučuje). Nečetla jsem poprvé a rozhodně ne naposledy. A jednou ji dám přečíst i svým dětem.... celý text

Zvědavé ženy 1961, Carlo Goldoni

Komedie, která má velmi rychlý spád. Líbily se mi dialogy, které měly šťávu, nebyly nudné a zbytečně dlouhé a rozvláčné. Žádné zabíhání do detailů a zbytečné protahování - hurá rovnou na věc. Tak by mohlo znít motto dramatu. Úplně nejvíc mě pobavilo připodobnění ženských nálad k počasí v rozmluvě Ottavia s Florindem: "Drahý příteli, moje dcera je prostě žena jako každá jiná. Má dobré chvíle a má špatné chvíle. Musíte se zařídit podle počasí. Radujte se z jasného nebe, utíkejte při zahřmění a když začnou lítat blesky, schovejte se a doufejte, že zas vyjde sluníčko." Za mě skvělá oddechovka na jeden večer.... celý text

Utrpení mladého Werthera 1968, Johann Wolfgang Goethe

Nikdy jsem nic podobného nečetla a přece ve mě kniha zanechala nesmazatelnou stopu. Nevím, zda je to tím, že její děj působí tak, jako by se opravdu stal. Možná že ano. Je to boj. Ohromný boj člověka se sebou samým. Boj srdce a rozumu. Každý z nás v životě zažije lásku, která je nešťastná. Ale ne všichni jsme natolik silní - nebo snad slabí?! Abychom se s ní dokázali vyrovnat takovým způsobem, jako mladý Werther. Kniha je pro mě částečně filosofickým bádáním především nad smyslem lidského života. Vytáhnu ze všech možných zamyšlení právě to následující, protože mnou v mé životní situaci rezonuje úplně nejvíce. "Že děti nevědí, proč mají vůli, v tom jsou všichni veleučení školometi zajedno. Že se však také dospělí, podobni dětem, potácejí po zeměkouli, že jako ony nevědí, odkud přišli a kam jdou, že ani oni nejednají z pravých pohnutek, že také jimi vládne rákoska a cukrátko, tomu jaksi nikdo nevěří... ... nejšťastnější jsou ti, kdo jako děti den ze dne svůj život prožívají..."... celý text

Svítání na západě 2008, Otokar Březina (p)

Tuhle outlou básnickou sbírku jsem si vybrala hlavně kvůli čtenářské výzvě. Znovu jsem si ale potvrdila, že básně lyrického rázu opravdu nejsou nic pro mě. Dovedu ocenit květnatý jazyk, hru s rýmy i ohromnou slovní zásobu pana Březiny. Jenže se na četbu něčeho takového nedokážu plně koncentrovat a tak už u druhé sloky nevím, co bylo v té první. Možná i z toho důvodu nechci knihu nijak jinak hodnotit. Jistě se najdou tací, kteří poezii rozumí mnohem více.... celý text

Kniha lesů, vod a strání 1950, Stanislav Kostka Neumann

Nikdy jsem nějak netíhla k tomu, abych se dobrovolně začínala do básnických sbírek. S touhle to bylo podobné. Vlastně jsem si ji vybrala jen kvůli čtenářské výzvě. Poezii moc nerozumím a pokud jsou verše spíše lyrického rázu, dělá mi problém chápat, co tím chtěl vlastně básník říci (proto si ani netroufám hodnotit kvalitu díla hvězdičkami). Jak už název sbírky napovídá, v hlavní roli je zde příroda. Často se setkáváme se řekou Svitavou, s nesčetnými lesy, potůčky, mýtinami atd. Vidíme a cítíme proměny přírody během roku. Leden nám přináší něco úplně jiného než březen nebo září. Ač mi často dělalo velké problémy číst a alespoň trochu vnímat, i tak mne některé básně, nebo spíše jejich části nesmírně zaujaly. Lípa "Až sladká moudrost vejde v srdce lidská, jak v úly med ze sterých snesen květů, a práce bude radost harmonická, jak pohanské a slavné kolonády lip aleje ve chvílích velkých vznětů tančící páry přilákají rády." Prostě sloky "Miluji hvězdná nebesa pro jejich hloubku a krásu, pro jejich modrou záhadu Plničkou třpytného jasu."... celý text

R.U.R. 2004, Karel Čapek

Další Čapkovo drama, které se mi v posledních týdnech dostalo do rukou. Opět mne vedlo k zamyšlení. Opět jsem četla se zatajeným dechem a i když jsem příběh znala ze školních lavic, přeci jsem se neubránila údivu. Kdyby tak Čapek věděl, jak moc jsou jeho díla nadčasová!... celý text

Toman a lesní panna 1940, František Ladislav Čelakovský

Smutná a tesklivá báseň. Děj je tu snadno pochopitelný, nicméně mě dílo nijak extra nenadchlo.

Bílá nemoc 1948, Karel Čapek

Drama na jeden večer. Svižně psané, chytlavé a plné úvah k zamyšlení nad tím, co je pro lidstvo tím správným/přínosným - zda mír, nebo válka. Dají se pochopit oba pohledy na věc - jak pohled Dr. Galéna, tak i pohled Maršála nebo barona Krügera. Člověk může být zapálen pro věc a odhodlaný zrealizovat svou vizi do puntíku, nicméně ve chvíli, kdy mu jde o holý život, je ochoten pro svou záchranu udělat cokoliv, dokonce i slíbit to, co byl ještě před pár hodinami rozhodnutý potírat. Drama je krásnou ukázkou toho, jak funguje průmysl války, když to tak nazvu a zároveň toho, jak jednoduché je manipulovat lidmi, ať už na základě médií nebo veřejných vystoupení státníků nebo jiných, velmi dobrých řečníků (takových známé z nedávné historie opravdu mnoho).... celý text

Bajky 1994, Jean De La Fontaine

Krátké příběhy. Většina z nich vede čtenáře k zamyšlení. Často se zde opakují druhy zvířat - lvi, osli, myši, jeleni atd. Jsou to bajky a tak mě překvapilo, že v hlavní roli jsou i lidé nebo vesmírné elementy (vítr a slunce). Pár citátů jsem si vypsala, avšak tento se mi líbí nejvice: "Mnohý, když se mu dobře vede, přičítá to svému vtipů a píli, jakmile ale vlastní chybou jeho se stane, že nehody jej stíhají, hned tím jest vinen osud."... celý text

Pokoj bez dveří 2019, Karolina Tůmová

Zajímavý námět, který ale z mého pohledu vyzněl tak trochu povrchně. Přišla jsem si, jako bych četla tři různé knihy a z každého příběhu se dozvěděla jen minimum. Všechny tři příběhy by si zasloužily mnohem více prostoru, než jaký jim byl věnován.... celý text