HockeyGirl přečtené 296

Život po tobě 2017, Jojo Moyes

Druhý díl a pokračování knížky Než jsem tě poznala. Nečetla jsem knížky hned po sobě, ale první díl jsem si pamatovala dobře i vzhledem k tomu, že jsem několikrát viděla film. Tento druhý díl se mi líbil stejně tak moc, jako ten první. Jojo opět nezklamala a její styl psaní se čte velmi dobře. Trochu mi připomíná Sparkse, který píše romantické knížky, které v sobě mají i nějaké to drama a není to jen romantika od začátku do konce. A to se mi líbí. Knížky od Jojo se mi čtou opravdu skvěle a nedá se od nich odtrhnout. Těším se na další knížky, které si od ní přečtu. Rozhodně 5*!... celý text

Nabarvené ptáče 1995, Jerzy Kosiński

Viděla jsem film jako první a chtěla jsem vědět, jaká bude knížka. A byla úplně stejná, jako film. Malé dítě celou dobu ani jednou nepromluvilo, ve filmu řeklo doopravdy asi jen tři věty, ale jinak byl němý. Dávám 3* za to, že je to z druhé světové války, ale jinak mne kniha moc neoslovila. Moc popisu, žádná přímá řeč. Ani mi nevadí, že jsem na film nešla do kina, protože bych vyhodila peníze za nic. Bohužel, Nabarvené ptáče se mi moc nelíbilo a knížku jsem dočetla spíš ze zvyku, než abych byla natěšená a "hltala" stránky jedním dechem. Jsou mnohem, mnohem lepší knížky, které stojí za přečtení (můj názor).... celý text

Přízraky domu Carrowů 2020, Darcy Coates

Druhá knížka, kterou jsem od Darcy, přečetla. Docela se v některých pasážích shoduje s knížkou Duch domu Ashburnů. Jsou tam duchové v nějakém domě a jsou zlí, ale nakonec to dobře dopadne. Tak podobně mi zněla i knížka Přízraky domu Carrowů. Knížka se mi líbila, ale dala jsem 3*, protože ty pasáže, kdy je Edgar posedlý a zlý, se mi zdály dost nereálné a přitažené za vlasy. Vím, není to podle skutečnosti, ale i tak to by lo přehnané. Jinak byla knížka tajuplná, záhadná a někdy i opravdu strašidelná. Třetí knížku Tajemství sídla Craven Manor si taky někdy určitě přečtu, abych měla opět s čím porovnávat. :-)... celý text

Černobyl 01:23:40 2020, Andrew Leatherbarrow

Další knížka o Černobylu, kterou jsem přečetla. Vždycky mě atomová energie zajímala a chtěla jsem i pracovat v elektrárně, bohužel jsem na to neměla školu a tak jsem vždycky jezdila do Dukovan jako nadšenec, který toho ví myslím si dost na to, aby o tom mohl mluvit. Nejsem Legasov, ale přečetla jsem již mnoho článků o Černobylu, atomové energii a viděla jsem mnoho dokumentů a filmů o této katastrofě, abych byla "v obraze". Na knihu od tohoto autora jsem narazila náhodou na internetu, když jsem se dívala na knížky na toto téma. A pak jsem nedávno cestovala knihkupectvím Luxor a našla jsem ji tam. Ihned jsem si ji koupila, bez váhání. Musím říct, že to bylo trochu jiné, než číst Černobyl: Historie jaderné katastrofy od Serhii Plokhyho. Tahle knížka se mi líbila mnohem víc. Hlavní rozdíl byl v tom, že Andrew osobně navštívil elektrárnu a Pripjať. Serhii Plokhy v knížce hlavně popisoval stavbu elektrárny, co přesně se stalo 26. dubna 1986 a jak to bylo po havárii. Knížka od Andrewa se mi také líbila, ale nedala jsem plný počet * za to, že jedna kapitola byla o havárii a další zase zážitky z jeho cesty. Možná by bylo lepší udělat jednu část knihy jen o Černobylu a druhou samostatně jen o výletu + fotky hned za tím. V knížce se kapitoly střídají a fotky jsou až za zdroji, které jsou na X stránkách. Ale jinak skvělé čtení!... celý text

Vévodkyně 2019, Danielle Steel

První knížka, kterou jsem od Danielle, četla. Nikdy mě takové typy knížek nelákaly, ale dostala jsem ji od nejlepší kamarádky a tak jsem si ji chtěla přečíst. Vždycky jsem ji mohla odložit, kdyby mne nebavila. Ze začátku mě knížka opravdu moc nebavila, některé pasáže byly dost nudné a nic moc se tam nedělo. Až někdy v půlce knížky se tam konečně něco začalo dít, bylo to zajímavé, napínavé a smutné zároveň. Taková mladá dívka a kolik toho prožila, jak špatně se k ní choval její bratr a co všechno musela prožít, aby se ke konci mohla zase vrátit domů. Tam, kde prožila své dětství a odkud byla vyhnaná. Konec se mi líbil, jinak ten začátek nic moc. Dávám 3*, protože se mi knížka až tak moc nelíbila.... celý text

Sochař smrti 2014, Chris Carter

První knížka, kterou jsem od Cartera, přečetla. A byla jsem mile překvapena. Určitě si ještě od něj něco přečtu, protože se mi jeho psaní opravdu líbí, vtáhlo mě do děje a nemohla jsem se odtrhnout od čtení. Navíc jsem ani nevěděla, kdo je vrah. Opravdu jsem ani na chvilku netušila, kdo to je. A to je úžasné, protože jsou knížky, kde třeba vraha tušíte, máte nějaké postavy, které by to mohly být, ale tady vůbec. Rozhodně dávám 5*, protože jsem si ze čtení "sedla na zadek". Navíc je fajn, že Carter má sice další knížky, ale nemusím je číst po sobě, nenavazují na sebe, takže to je taky plus. ;)... celý text

Než jsem tě poznala 2013, Jojo Moyes

Viděla jsem jako první film, než jsem četla knížku. Jelikož není tak úplně moje, ale sestry, tak jsem ji neměla kdy jindy dřív přečíst. Navíc ji pak měla půjčenou i jedna známá, takže jsem si musela počkat, až se dostane i do mých rukou. Jsem moc ráda, že jsem knihu mohla přečíst. Mám i názor na film X kniha. Film je v mnoha věcech jiný, ale v podstatě je stejný, jako kniha. V knize je například postava jako Willova sestra, ve filmu nikdo takový není. Navíc v knize jsou i některé pasáže, které taky nebyly ve filmu. Nějací novináři, kteří chtěli s Louisou udělat rozhovor, to tam taky nebylo. Anebo sousedská hádka, ta mi tam přišla docela nepodstatná. Ale tak to je knížka, vždycky se něčím liší od filmu. Doporučuji přečíst prvně knížku a pak kouknout na film. Já jsem to udělala obráceně a pak jsem přišla o moment překvapení. Přesto se mi knížka moc líbila a dávám jednoznačně 5*, jinak to nejde. Willův život a Louisi mě prostě okouzlil. ♥... celý text

Spřízněná duše 2019, Nicholas Sparks

Sparks je jeden z mých oblíbených autorů. Přečetla jsem od něj už pět knih a když jsem byla v knihkupectví koupit si něco za poukázky, ihned jsem věděla, že další kniha od Sparkse musí být moje. Těšila jsem se na to, až si od něj zase něco přečtu. Vždycky se mi jeho knihy líbily, protože to není ten typ knihy, že je tam jen romantika a že se tam neděje nic smutného a dramatického, napínavého. Sparksovy knihy obsahují jak lásku, romantiku, tak i smutek, napětí a většinou i smutný konec. V tomto případě to nebylo jinak a opět jsem nebyla zklamaná, že jsem si Spřízněnou duši koupila. Měla jsem ji přečtenou během 10 dní a kniha se mi četla velmi dobře. Ani jednou jsem se nenudila, vždycky jsem hltala stránky jedním dechem. Sparks nezklamal, těším se na jeho další knížky, které si moc ráda přečtu.... celý text

Klíč k času 2016, Natalja Ščerba

Koupila jsem si první při díly série Časodějů. Zaujal mě obsah knihy a taky že je to zase jiný žánr, než čtu obvykle. Fantasy obecně mám ráda a ráda si přečtu nějakou knihu a tak jsem si koupila Časodějové. První díl jsem přečetla, ale bohužel mne tak moc nezaujal. Proto jsem dala pouze 3*, protože děj byl místy zmatený, bylo tam moc postav a taky samé divné pojmy. Vasilisa najednou uměla "kouzlit" s časem a měla křídla, během děje vůbec nevěděla, kde je a co se s ní bude dít. A pak najednou měla křídla, dva klíče a měla i střelu. Nevím, čekala jsem od toho více... Uvidím, jaký bude druhý díl. ;)... celý text

Probuzení Simona Spiera 2017, Becky Albertalli

Já, Simon je sice knížka spíše pro teenagery, ale to neznamenalo, že bych si ji taky nechtěla přečíst. :) Koupila jsem si ji za poukázky na Vánoce. Ze začátku jsem nevěděla, jestli si ji mám vůbec koupit. Jestli nebudu zklamaná atd., ale nakonec jsem ráda, že jsem si ji koupila. Jenom tam na mě bylo moc postav a občas jsem vlastně nevěděla, kdo je kdo (Simona jsem znala celou knížku). Dala jsem hodnocení 4*, protože tam na mně bylo moc postav a taky protože některé části mě ani tak moc nebavily a byly trochu divné. Ale jinak knížku můžu doporučit, četla se mi moc dobře a měla jsem ji přečtenou za 6 dní.... celý text

Počátek 2018, Dan Brown

Brownovy knížky se mi vždycky moc líbily. Brown je jeden z mých nejoblíbenějších autorů. Četla jsem do něj již všechny knížky a na Počátek jsem se dostala až letos v únoru. Vždycky jsem si říkala, že bych ji už měla přečíst, protože ji mám doma dlouho, ale pak jsem popadla jinou knížku. Ale už jsem se na ni dostala a byla jsem mile překvapena, jak se mi moc líbila. Když je hlavní "hrdina" Robert Langdon, tak se mi ta knížka čte moc dobře. Četlo se mi moc dobře, hltala jsem děj jedním dechem. Bohužel nedala jsem 5*, protože konec mi přišel (na mně) moc komplikovaný, plný slov, kterým ani nerozumím. :D Prostě takový moc odborný a zmatený. Jinak se mi knížka moc líbila. ;)... celý text

Bez rozloučení 2019, Samantha Young

První kniha, kterou jsem od této autorky přečetla. Trochu jsem se bála toho, jak se mi vůbec bude líbit. Každý má samozřejmě svoje názory, někdo daného autora číst nechce a někdo na něj nedá dopustit. Samantha píše moc pěkně, ale na můj vkus se dost věcí opakovalo, hlavně na konci knihy. Měla jsem dojem, že čtu pořád jednu pasáž, pořád dokola. Stejně tomu tak bylo i na začátku. Začátek knížky mi přišel docela zvláštní, takový "hrrrr", všechno se tam stalo docela rychle. První stránky byly pak i v pozdější části knížky, takže je to tam vlastně 2x. Nevím, někdy mi to přišlo nudné a zbytečně natahované, některé pasáže bych vypustila a hned by se to četlo lépe. Ale to jen můj názor. :) Knihu jsem dočetla dnes (21.2.2020) a docela jsem ráda. Konec se mi líbil hodně moc, tam už se to někam pohnulo, jinak jsem četla spíš z donucení. Knihu jsem neodložila, zase tak špatná nebyla, abych ji nedočetla.... celý text

Pět kroků od sebe 2019, Rachael Lippincott

Tato knížka mi dost připomínala Hvězdy nám nepřály. Dva mladí lidé, kteří trpí nějakou nemocí a zamilují se do sebe. Stejně tak tomu je i v případě Pět kroků od sebe. Stella i Will mají oba cystickou fibrózu. Knížka byla tenká, takže jsem ji přečetla během pár dní. Byla plná nečekaných zvratů, které jsem opravdu nečetla. Pokud si nějakou knihu koupím, tak si nečtu nějaké spoilery, takže jsem překvapená, pokud se tam stane něco, co jsem opravdu nečekala. I v tomto případě jsem děj \"hltala\" jedním dechem. Trochu jsem čekala jiný konec, ale i ten mne překvapil. Mohu jedině doporučit! ;)... celý text

Osvětimská knihovnice 2013, Antonio G. Iturbe

onec byl snad nejlepší část z celé knihy. Některé pasáže, když byla Dita v táboře, byly zdlouhavé a skoro mi přišlo, že se opakovaly. Do 100 stránky se mi kniha nějak extra moc nelíbila, ale pak už to bylo jen a jen lepší a četlo se mi lépe, než na začátku. Kniha se mi líbila, ale rozhodně není TOP kniha. Přesto dávám 4 * na ten závěr, který byl nejkrásnější.... celý text

Zrádný labyrint 2018, Rick Riordan

Riordan je jeden z mých oblíbených autorů, jeho fantasy knihy mám ráda. Bohužel třetí díl Apollónova pádu se mi už tak moc nelíbil, jako např. Percy Jackson. Trochu mě zklamala tato kniha, která není zrovna lehká (na počet stránek). Dost věcí se tam opakuje i s předchozími díly, byla jsem ráda, že jsem knihu dočetla. Ještě budu zvažovat, zda se pustit do dalších Riordanových knížek.... celý text

Duch domu Ashburnů 2019, Darcy Coates

Nebyla to ani moc duchařská kniha, u které bych měla husí kůži a bála se jít spát.... Některé pasáže byly trochu "wow", ale ne tak, že bych se u toho bála. Ale jelikož jsem si ji koupila a přítel ji četl a líbila se mu, tak jsem se na ni taky dostala. Rozhodně to není žádný horor, u kterého se budete bát od začátku do konce. Možná si od Darcy přečtu i její knihu Tajemství sídla Craven Manor. ;)... celý text

Byl jsem Mengeleho asistentem 2009, Miklós Nyiszli

Silný a detailně popisovaný život Miklóse Nyiszli, který byl Mengeleho asistentem. Prováděl pitvy a detailně popisuje, jak pitvy prováděl. Pro někoho to nemusí být příjemné čtení třeba u jídla, na to se připravte! Některé pasáže jsou opravdu hodně do detailů, hlavně pitvy, operace, vzhled mrtvých. Knížka se mi četla velmi dobře a ani u jedné kapitoly jsem se nenudila.... celý text

Modlitba za Černobyl – kronika budoucnosti 2017, Světlana Alexandrovna Alexijevič

Ani ne po 100 stránkách jsem musela knihu odložit. Bohužel, nijak se mi nelíbila, styl psaní není můj "šálek čaje" a vůbec mě kniha nezaujala. Odložila jsem ji, bohužel jsem zklamaná. Čekala jsem od ní víc, ale jsou další knihy, které si chci přečíst.... celý text

Krejčí z Osvětimi 2019, Martin Greenfield

Trhlina 2016, Jozef Karika

Místy jsem opravdu měla husí kůži. Rozhodně nečíst večer, jen při lampičce. Měla jsem z toho pak špatné pocity a nemohla jsem usnout. Kniha není horor, ale přesto tam byly pasáže, které byly strašidelné a trochu "psycho". Občas se vyjadřování Igora opakovalo. Kniha jako taková je z mého pohledu i trochu sci-fi, měla jsem z toho smíšené pocity. Nemyslím si, že se to opravdu stalo. Anebo se to stalo, ale jen tomu nechci věřit. Těžko říct... Dávám 3 ***, protože to až tak super kniha nebyla.... celý text