Hotovson
přečtené 720
Případ křičící ženy
1986,
Erle Stanley Gardner
Vynikající odpočinková jednohubka. Perry Mason nikdy nezklame a opět dovádí svoje protivníky v soudní síni pomalu k šílenství. Nesmí samozřejmě chybět Della Streetová a soukromý očko Paul Drake, aby bylo trio kompletní, bez nich by to nebylo ono.... celý text
Mlýn
2018,
Michal Vaněček
Je to hrozně těžký, číst o tom, co tady ty zrůdy všechno lidem napáchaly za zlo. Když skončila válka a lidi doufali, že to zlý je za nima a ono to bylo ještě horší a možná i proto, že zlo páchali lidi z vlastního národa. Fuj! Rád bych doufal v to, že už se takovýho zvěrstva nikdy nedožijem, ale je třeba si historii neustále připomínat, aby se neopakovala. Úryvek: Zadíval se na Vojtovo sako. "Co ta stužka?" nechápal. "Vždyť říkám, strejdo, že to prasklo, komunisti jsou v prdeli! Padnul režim!" radoval se Vojta a objímal Karla. Karel ho uchopil za ramena a zadíval se mu do očí. "Ty seš vůl...", pravil klidně. ... "Jak to, vůl? Proč vůl?"... ... "Vojto, a co uděláme s těma sviněma? Vždyť tu budou žít s náma dál. Změníš možná režim, ale lidi ne...Svobodu si musíš vybojovat a mít ji v sobě." A potom ještě závěrečnej a velice pravdivej citát Karla Čapka o lidech a jejich vlastnostech.... celý text
Pátá čtvrtina (13 povídek)
2020,
Stephen King
Začal jsem číst hned po sbírce Dolanův cadillac a ten mi přišel lepší, resp. povídky v něm. Tady byly taky pěkný, bylo tu pár poct - Bradburymu v Domě v Javorové ulici a Chandlerovi v povídce Umneyho poslední případ a Doyleovi v povídce Doktorův poslední případ. Všechny se mi líbily. Pak bych ještě zmínil Crouch End, Desátníky a Pátou čtvrtinu. Ten esej o baseballu nevim proč tu je, ale nevadí mi, navazující povídku jsem nepochopil a nelíbila se mi. Asi to ani nebyla povídka, když už jsme u toho...... celý text
Dolanův cadillac
2004,
Stephen King
Až na dvě povídky se mi líbily všechny, ať už to byl titulní Dolanův cadillac (nějak mam rád příběhy o pomstě s dobrym koncem) nebo bizarní Prst a Zuby (to mi fakt bavilo). Skvělá byla i "Pekelně dobrá kapela", kde člověk čte, řiká si otoč to, nejezdi dál, ale ne, takže to dopadne jako vždy, ovšem v pekelně ospalym městečku.... celý text
Dům paní Kláry
2003,
Péter Nádas
Bylo to zvláštní, bylo to depresivní, umřelo tam zvířátko a poslední povídka Mínótauros byla hodně divná - celejch 20 stran byl jeden odstavec, těžko se to četlo, ale ono i ty ostatní povídky nebyly lehký na čtení. Asi ne nadarmo dostal autor cenu Franze Kafky. Aspoň se mi knížka hodí do výzvy, ale čtení nelituju, člověk si má rozšiřovat obzory.... celý text
Všechny řitě světa i ta má
2013,
Charles Bukowski
Nebyla to taková katastrofa, jako když jsem čet (a nedočet) Zápisky starýho prasáka, ale na Poštovní úřad nebo Šunkovej nářez to nemá, ale moh bych říct, že většina těch povídek se mi líbila u některejch jsem se musel i smát. Takže celkově je to povedený, když se člověk smíří s tim, že čte o zoufalcích a ztroskotancích a je to samej chlast a sex.... celý text
Žoldáci
1994,
Frederick Forsyth
Člověk by si řek, že 300 stran popisu shánění materiálu a zajišťování logistiky akce bude nuda, ale neni tomu tak. Rozhodně ne u Forsytha a fakt to baví, neni to vůbec suchý, takže ve finále nevadí, že celá akce proběhne na posledních cca 20 stránkách, ostatně to taky měla bejt rychlovka, tak byla. Za zmínku určitě stojí i morální přesah knihy, jak už zde napsal čtenář HTO. A za druhý je to taky dobrá sonda do minulosti, kdy dneska už všechny ty dopisy, telegramy, telegrafy atd. působí dost zastarale a dneska by se to asi všechno odehrálo rychlejš pomocí mobilů na jedno použití a tak, ovšem jak sehnat kvéry netušim, takže kdoví, jestli by to vůbec něco urychlilo :D... celý text
Outsider
2019,
Stephen King
Začátek nenápadnej, dalo by se říct tuctovej, jako v každym druhym thrilleru, ale je to King, tak podle toho se to potom začne ubírat a nemyslim si, že by knížka ztratila v druhej půlce na tempu, mně se to líbilo. Asi bych si už měl konečně přečíst trilogii s Billem Hodgesem, zatim jsem čet jenom Pana Mercedesa a Holly se tu vyskytuje už ve druhej knížce mimo trilogii...má King těch postav holt moc, kdo si to má potom všechno pamatovat, zvlášť když se vyskytujou nejen ve svejch příbězích, ale zasahujou i do dalších :)... celý text
Třikrát vražda z posedlosti
1982,
Patricia Highsmith
Tři netradiční detektivky, který vlastně ani detektivkama nejsou. Každej z příběhů je trošku jinej, přesto jsou si podobný. Ve všech hraje dost velkou roli náhoda, resp. vršení náhodnejch a nešťastnejch událostí na sebe takovym způsobem, kterej nemůže skončit jinak než tragédií, kde nakonec nezůstane nikdo vítězem. Cizinci ve vlaku - Setkání s neznámým člověkem, nezávazná konverzace, ale když je cizinec psychicky narušenej jedinec posedlej utkvělou představou o spáchání dokonalý vraždy...pak už to jde ráz na ráz a události se na sebe nabalujou jako sněhová koule. Tady spíš než o náhodu šlo o sérii špatnejch rozhodnutí hlavní postavy Guye. Houkání sovy - Robert má problémy, tak je řeší místo koukáním na dno sklenice trošku netradičně - pozorováním jednoho děvčete. Tady by všechno mohlo dopadnout dobře, nebejt dvou vedlejších postav - Robertovy bejvalky Nickie a Jennyino přítele Grega - oba charaktery k pohledání...tady dojde k tragédii, dle mě Robertovo nerozhodností a hroznym chováním R+N, pak už to bere zase rychlej spád. Tady z toho nakonec dá se říct Robert vyvázne s čistym štítem (nebo téměř čistym) Posedlost láskou - David - zde se podle názvu jedná opravdu o posedlost - se nemůže smířit s odmítnutím jeho lásky Annabelle. D. žije dvojím životem, trpí zřejmě rozdvojením osobnosti. Přátelé se mu snaží pomoct, stačilo by se odprostit od A., bohužel posedlost je tak veliká, že to nelze, konec opět sled nešťasnejch událostí a tragédie. Takže fajn čtení no :D...hrozná depka, ale fakt to bylo dobrý.... celý text
Ano, můj pane
2021,
František Niedl
Příjemný a oddychový čtení ve stylu Rytířů z Vřesova, jenom posunuto o několik let dopředu. Ondřej z Rohatce, nyní již pán na Jenčově mi hned padnul do oka a sním i jeho nesourodá partička se sirotkem Chiarou, zdaleka ne tupcem Brunem a ovčáckym psem Markusem. Přebírání hradu samozřejmě nebude jen tak, ale Ondřej si už vysloužil rytířský ostruhy, takže má s bojem nějaký zkušenosti, a dobrodružství tak může začít a zřejmě o něj nebude nouze. Setkáváme se tu taky se starými známými z Vřesova, což potěšilo, možná ještě nějakou roli v příběhu sehrajou. Doufam, že nás čeká dlouhá, zábavná a napínavá série.... celý text
Strašení v Rookwardu
2022,
Darcy Coates
Další ze strašidelnejch baráků...když už jsem je čet všechny, tak logicky musim jít i do dalšího, s nadějí, že to třeba bude zajímavější než předchozí, protože tu vidim sestupnou tendenci. Asi to nikdy nebude King, ale nemuselo by to bejt všechno jak přes kopírák (i když je to asi těžký, když se všude musí vyskytovat strašidelnej dům). Tentokrát to začlo slibně...něco se odehrálo před 50 lety a teď tu máme současnost. Guy byl celkem v pohodě, což je dobře, když je to de facto jediná hlavní postava. Možná byl trošku cholerik, co občas vybuchne, ale OK. Tentokrát to neni debil, co by nevnímal signály, co mu vysílá dům, respektive to, co se v domě děje - což je fajn, v reálu snad taky nikdo nejde tupě za svojí zkázou. Ale když už zjistí, že je něco špatně, tak je už docela pozdě s tim něco dělat (akorát mi teda zaráží, že si o baráku teda nevyhledal nějaký info, než tam vůbec vlez, ale co už...). Takže se nám tu rozjede spirála pokusů opustit barák, a tady jsem se místy ztrácel. Chvíli to vypadalo, že má Guy akorát dost velkej hokej v makovici, způsobenej zřejmě traumatem z minulosti, ale nakonec je všechno jinak... Já s tim měl celou dobu problém, přečet jsem to za jeden den, ale nakonec z toho mam v hlavě taky pěknej hokej a nakonec mi vlastně neni jasný, jak to vůbec autorka zamejšlela. Začlo to jako něco a pak to skončilo jako něco úplně jinýho, jak kdyby přeskočila do jinýho žánru. No...hodnocení necham na průměru... Co se týče těch ilustrací, tak ty byly teda naprosto příšerný a příště buď změnit ilustrátora nebo tam nedávat nic, bude to lepší. Byly docela rušivý a vůbec nevystihly atmosféru, která místy byla fakt dobrá.... celý text
Tisíc ďáblů
2022,
Frank Goldammer
Perfektní! Opět úžasná a ponurá atmosféra, tentokrát již poválečných Drážďan. Člověk by řek, že dva roky po válce už bude situace lepší, ovšem to zřejmě neplatí pod nadvládou rusáků, který syslí všechno pro sebe a obyvatelstvo nemá co do huby a hlad je všudypřítomnej. Děsný a mrazivý a právě to dělá tu knížku tak vynikající, stejně jako první díl, že i přes naprosto nelidský podmínky a házení klacků pod nohy a vnější tlaky se Max Heller pokouší vyřešit případy vražd ruskejch vojáků. Možná že by to jinak byla normální a celkem tuctová detektivka, ale tohle právě neni ten případ, právě kvůli zasazení do Drážďan v roce 1947, ještě do zimního období. Lidi trápí nedostatek jídla, tepla, bytů...všeho. Každej se snaží urvat co se dá a téměř za jakoukoliv cenu. I proto se mi líbí, jakej je Max pevnej charakter nesnažící se využívat ostatní, aby z toho měl osobní prospěch. Nakonec se samozřejmě dozvíme odkud vítr fouká a je to celý dost smutný a taky docela drsný. Spousta lidí je vykořeněnejch, nemají nikoho druhýho, musí spoléhat sami na sebe. Obzvlášt dost silnej zážitek byla situace dětí, ale nebudu spoilerovat... Určitě doporučuju, snad se dočkáme dalšího dílu.... celý text
