Hotovson
přečtené 720
Později
2021,
Stephen King
Tak tady mi to zase sedlo, málokdy mi King nesednul. Zřejmě je jedno, jestli to psal před 40 lety nebo nedávno. Něco podobnýho (schopnost vidět a komunikovat s mrtvejma) jsem kdysi viděl v nějakym TV krimiseriálu, na jméno si nevzpomenu. Každopádně tady to neni krimi, i když tu jednu kriminalistku máme... Mno, jak pořád King zdůrazňuje, že je to horor, tak možná že trošku jo, ale asi už jsem se v žánru nějak otrkal, takže mi to děsivý nepřišlo, což ale neznamená, že to neni dobrý. Spíš mi to na konci přišlo takový do thrilleru, trošku akčnější a samozřejmě hororový prvky tam jsou, dítě vidí mrtvý... A kupodivu to bylo i docela krátký, jenom něco přes 300 stran :D Jsem rád, že King pořád píše a mně se to pořád líbí, i když musim dohnat ještě spoustu restů z mistrova díla. Zatim jsem přečet jenom 27 (!) knížek, tak s chutí do dalších! Snad toho ještě hodně vyplodí. --- Konečně taky někdo vypotil obálku související s příběhem, moc se mi tam líbí ta Honda Civic 1. generace, která v příběhu skutečně hraje roli.... celý text
Poslední den stvoření
1989,
Wolfgang Jeschke
Čteno podruhý, teď zhruba s odstupem čtyř let a musim se přiznat, že na první dobrou mi to moc nesedlo, viz starší komentář, ale teď se mi to líbilo, když už jsem věděl, do čeho jdu. Tudíž první půlka nás obeznámí se situací - co, jak a proč - a s hlavníma postavama. Neni to sice nejzáživnější, ale řek bych nezbytný. No a druhá a samotný vržení proti proudu času do neznáma. S rozptylem i několika desítek let, což dodává zápletce tu pravou šťávu. Do toho už pak zapadají jednotlivý dílky, například práce s lidoopy atp. Ve finále je konec ne až tak uťatej, jak by se mohlo na první pohled zdát (a jak se mi i zdálo), ale je prostě jenom otevřenej, což je si myslim dobře, lepší než udělat nějakej jednoznačnej závěr, takhle se lez jenom domýšlet co bylo dál. Takže jsem zvýšil hodnocení, je to syrový, je to drsný a je to boží!... celý text
Odbočka v lesích
2022,
Kateřina Karolová
Bylo to fajn, děj pěkně plynul i díky krátkejm kapitolám a musim říct, že místy jsem se i torchu bál, ale zase ne tolik, něco tomu ve finále chybělo. Ale možná to bylo dobře, než aby se odehrál nějakej brutální masakr s potokama krve a šílenym zabijákem v lesní chatě, to by byla tuctovka a nuda. Takhle to víc zapadlo do domácího prostředí a konečný vysvětlení mi docela uspokojilo, i když vlastně jsme se příčinu nedozvěděli tak úplně docela. Co se týče postav, tak já nevim...teda vim, je to nový, ale já mam asi nějaký staromilecký hodnoty, takže nějaký instagramy a tuto mi moc nebere a nevim, co na tom kdo vidí, ale zase chápu, že bez mobilů by tam nějaký pasáže nemohly bejt, přesto mi nebyl (téměř) nikdo sympatickej, což se mi u novejch knížek stává docela často. Každopádně by bylo zajímavý zasadit děj tak 50 let zpátky (nebo i víc) bez technickejch vymožeností. ... Vy byste někdo jel s partou kamarádů na horskou chatu autem??? Nebo jsem tu ten divnej já? :)... celý text
Pavučina
2007,
John Wyndham (p)
Od knížky co má 112 stran bych teda čekal, že se v ní začne dít něco zajímavýho dřív než v půlce. Ta první byla utrpení, popis výpravy a ostrova šel shrnout na pár stránkách, ne na padesáti. Od chvíle připlutí na ostrov a objevení pavouků se to už zlepšilo, přesto neměla knížka takovej spád jako bych očekával a určitě měla potenciál, ze kterýho šlo dostat daleko víc. Postavy byly celkem jalový, ale to by asi tak nevadilo, když se o většinu beztak postarali pavouci, takže nebyl ani prostor se s nima nějak víc seznámit.... celý text
Marťan se mi líbil moc, dalšího v knihovně jsem měl od autora Spasitele, očekávání byla velká, ale nakonec se naplnila, a jsem za to moc rád. Spasitel se od Marťana dost liší, i když i tady se na mě valila fyzika ze všech stran, ale čemu jsem prostě nerozumněl hned, nesnažil jsem se to pochopit (nebo aspoň ne nějak do hloubky) v rámci odsejpání děje, což si myslim nebylo na škodu. Těžko o tom něco napsat bez spoilerů, ale asi tak ve třetině knížky jsem byl dost překvapen/ zaskočen a čekal jsem, ja se s nastalou situací (v kosmu) autor popasuje a jak se bude vyvíjet dál (TEĎ SPOILER!!! - jde o to setkání --- KONEC SPOILERU). Čuměl jsem jak puk, jak do sebe všechno zapadalo, jak se Grace postupně rozvpomínal, co že se to vlastně stalo a kde a jak se ocitnul. Následný řešení problému až do konce knížky je prostě boží a konec nakonec překvapil úplně ze všeho nejvíc a naprosto nečekaně... Zřejmě si dokoupim i další tvorbu Andyho Weira, protože Spasitele můžu jenom doporučit! Moc jsem se bavil a celou knížku si užil :)... celý text
Dlouhý pochod
2019,
Richard Bachman (p)
No...druhej Bachman po sobě, takřka ve třech dnech, ale proč ne. Čekal sem že to zase dopadne Bachmanovsky, takže jsem to vzal radši takhle rychle po sobě a nějak to tak splnilo moje očekávání. 100 kluků na Pochodu, zbyde jeden, nevíme kdy, víme kde, ale zase nevíme proč? Kvůli výhře? Zřejmě. Nepochopil jsem, proč jim musí bejt do 18 let, stejně tak, v jakym rozpoložení je společnost, když jdou na téměř jistou smrt (vyplynulo mi z toho nějaký postapo). Vážnost situace jsem si uvědomil naplno už když jich bylo 99 a z každou mílí to bylo horší a horší. Nečekal jsem nějakou naději, možná sem tam záblesk, ale tohle byla totální beznaděj, která se zvětšovala čim dál tim víc pochod pokračoval, z téměř každýho rozhovoru, z chování chodců/kluků. No.... ...nečtěte to, jestli máte depku :D Jinak to můžu doporučit :)... celý text
Dobrodružný život kapitána Singletona
2020,
Daniel Defoe
Na svojí dobu určitě úžasný a nadčasový dílo. Dalo by se říct skoro cestopis s popisem různejch dobrodružství kap. Singletona, ale bohužel dost repetitivní, co se popisu cest po Africe v první části knihy týče. Je tu jmenováno dost zvířat (fascinuje mě ten tygr, ale nejsem odborník, tak nevim, jestli se v 18. století nemoh do afriky nějak zaběhnout, i když mi to příde nepravděpodobný), jinak je to podle šablony - potkali jsme kmen domorodců, buď byl kšeft nebo jsme je postříleli, nalovili jsme zvěř do zásoby atd... Druhá část na moři mi sice bavila víc, ale postupně upadá do stejný šablonovitosti, kde se zase jede stylem - přepadli jsme loď, vydrancovali nebo ne, podle toho jak jsme se domluvili, zboží někde prodali a tak dál. Zde je navíc postava kvakera Williama, která vyprávění docela oživuje, jinak by to byla nebetyčná nuda. Ale chápu, že v tehdejší době to muselo bejt docela poučný, dnes už to tak samozřejmě působit nemůže.... celý text
