huhuhu
přečtené 516
Hruškadóttir
2008,
Jana Šrámková
Čekala jsem něco úplně jiného, příběh odehrávající se na Islandu nebo tak něco... :-) Ale rozhodně jsem nebyla zklamaná.
Černá sanitka a jiné děsivé příběhy
2012,
Petr Janeček
Zajímavá sbírka současných pověstí a fám. Musím přiznat, že většinu jsem nikdy neslyšela, známým mých známých se holt asi nestávají. Dokonce ani černou sanitku jsem z dětství neznala, ale to bude asi tím, že po vesnicích nejezdila:)) Na základě názvu a obálky knihy jsem čekala víc hrůzostrašných příběhů (ale jsem ráda, že jich moc nebylo). Většinou šlo o příběhy vtipné nebo takové, u kterých si říkáte, co je to za nesmysl a jak tomu někdo může věřit. Ale je fakt, že jsem si sama taky myslela, že škvorové lezou do uší:)) A některé historky mají reálný základ, což přiznává i autor knihy, který téměř ke každé pověsti napsal podrobný komentář. Tyhle analýzy, souvislosti a výsledky bádání českých i světových folkloristů obzvlášť oceňuji, bez nich by kniha byla taková nijaká. Autor toho musel strašně moc načíst a probádat, klobouk dolů.... celý text
Domov bez harampádí: Jde to i s dětmi
2018,
Joshua Becker
Minimalismus jako takový se mi líbí, i když asi nejsem schopná ho plně praktikovat (ale každý pokrok se počítá). Je to ekologické, nekonzumní,... a uklízení pak nezabere tolik času. Každý člověk má doma totiž spoustu věcí, které nepotřebuje, nepoužívá a třeba vlastně ani nemá rád. Zbavování se harampádí je očista nejen pro domov, ale přináší úlevu i duši. Oprostí nás od minulosti a dovolí nám více se soustředit na přítomnost a budoucnost. Bohužel v knížce se vlastně mluví o tomtéž stále dokola, jen třeba z různých úhlů pohledu, jako kdyby autor předpokádal méně inteligentního čtenáře, který si nedomyslí, že to, co platí o hračkách, lze aplikovat třeba i na knihy nebo oblečení... :))... celý text
P.S.
2015,
Aňa Geislerová (p)
Milé, pozitivní čtení do depresivního období. P.S. Témata spíše pro ženy (děti, vztahy, láska) a spousta citů a pocitů. Takže si moc neumím představit muže, kterého by tahle kniha zaujala. P.P.S. Žádné hlubokomyslné myšlenky a dost se to opakuje (v časopise to určitě fungovalo líp), ale na zlepšení nálady to je fajn. P.P.P.S. Pěkné ilustrace.... celý text
Macocha
2014,
Petra Hůlová
"Odpudivost vypravěčky a rozvrácenost jejího vyprávění dosahují takové míry, že text se místy vzpírá čtení." (recenze M. Kittlové na iliteratura.cz) Vidím to také tak. Styl by mi zase až tak nevadil, s četbou i takového textu jsem schopná si poradit, ale obsah mi vůbec nesedl a hlavní postava už vůbec ne. Bylo to na mě moc šílené, kontroverzní a zbytečně vulgární. P.S. Zajímalo by mě, kdo byl předobrazem slavného spisovatele T. K. (pokud někdo)... celý text
Loutkář
2017,
Jostein Gaarder
Tohle byl můj šálek kávy. Ale chápu, že to není kniha pro každého. Moje důvody k nadšení z Loutkáře jsou spíš osobní: Děj se odehrává v Norsku (Oslo, Lofoty..., často místa, která znám...), mám ráda lingvistiku (etymologie jsem si fakt pročítala s chutí) a pro podivínské postavy mám většinou tak nějak pochopení:)) Navíc jsem dopředu o knížce nic nevěděla, což bylo jednoznačné plus, takže jsem byla překvapena, že Jakop chodí na pohřby lidí, které nezná, a že Pelle není člověk. Kdo to ví dopředu, je o dost ochuzen (anotace v knize bohužel vše prozrazuje, ale naštěstí jsem si ji dopředu nepřečetla). Je to kniha psaná formou dopisů (adresovaných Agnes) o samotě, o životě bez rodiny a bez přátel, o neschopnosti navázat s druhými kontakt. A taky kniha příběhů. Příběhů slov i lidí. (Hodně drsný mi přišel konec života Runara ve sklepě.) Kniha s nespolehlivým vypravěčem. Skončilo to opravdu tak, jak Jakop píše?... celý text
Bábovky
2016,
Radka Třeštíková
Oddychové čtivo. Velmi čtivé, celkem vtipné, hodně propletené. Ženské postavy jsou sice na první pohled velice různorodé (věkem, sociálním postavením, zaměstnáním atd.), ale ve skutečnosti se mi zdá, že jde o jednu osobu jen v různých situacích. Všechny ženy v knize totiž uvažují stejně, mají stejný smysl pro humor... a používají stejný typ souvětí, v němž pospojují kdeco. Propojenost postav a příběhů mi zpočátku přišla zajímavá, ale pak už toho bylo moc. Jednak to působilo nevěrohodně, jednak to bylo už dost předvídatelné... Ale i tak se kniha četla dobře, rychle a celkově potěšila.... celý text
