Ithaka
přečtené 110
Žena s červeným zápisníkem
2016,
Antoine Laurain
Knížka, která klame tělem, respektive přebalem. Přiznám se, že žena v červeném slamáčku hledící směrem k Eiffelově věži na přebalu knihy, mi přijde být zbytečným klišé českého nakladatele. Francouzský originál má přebal mnohem nápaditější. V knihovně mě naštěstí nalákal hřbet knihy a samotný název. Žena s červeným zápisníkem. Ta rozhodně musí mít nějaké tajemství a možná bude i pikantní! A navíc titulním hrdinou je bohémský knihkupec. Kniha se čte sama, je sice předvídatelná, ale to vůbec nevadí. Doporučuji jako milou odpolední či večerní jednohubku a je úplně jedno, zda v létě na plovárnu nebo v zimě do deky a k čaji. Máte-li rádi Paříž, nekomplikované a přesto sofistikované čtení, film Amélie z Montmartru a příjemný nadhled nad stavem současného světa a rodinných vztahů, mohla by se vám kniha líbit. Jednu hvězdu ubírám za absenci přímé řeči, která ze začátku čtení mírně komplikuje. Ostatní uděluji za hezký příběh, sympatické hrdiny, netradiční prostředí, deníkové zápisy a zajímavou odpověď na obligátní otázku: "Víte, co jste dělali 11. září 2001?"... celý text
Zpráva o cestě do Saského Švýcarska: Stínové obrázky z cesty do Harzu a Saského Švýcarska
2010,
Hans Christian Andersen
Půvabná knížka, jejíž objev v Informačním centru v Krásné Lípě byl pro mne příjemným překvapením. Provázela mě při prázdninových cestách Lužickými horami, při výletě do Drážďan i Pirny, neb se díky malému formátu pohodlně vejde do kapsy sebemenšího batohu. Kniha je zajímavým vhledem do duše mladého básníka, který se pro svou první cestu za hranice Dánska rozhodl na základě jak osobní, tak i umělecké krize. Deníkové záznamy vedené reportážní formou dokumentují nejenom jeho momentální zájmy a postoje k životu, ale především se v nich zrcadlí kulturní život Evropy 19. století, jehož se rád účastnil. V textu je patrné nadšení z představení operních společností, znatelná je hluboká úcta k německým romantikům, není mu cizí ani politicko-satirická nadsázka. Nade vším ale stojí bukolické popisy krajiny (německé i české), kdy o té první prohlásil, že se stala jeho druhou domovinou: "Cesta z Míšně do Drážďan je osázena akáty a hrušněmi; na polích je zelí a brambory; je to neskutečná kuchyňská zahrada." Kniha je doplněna soudobými mědirytinami, opatřena průvodcem ilustracemi, precizními poznámkami a zasvěceným doslovem německého překladatele Ulricha Sonnenberga. Milou jest i překladatelská poznámka Jaroslava Holoubka. Všem, kteří se rádi toulají krajinou se starým kletrem na zádech, může být kniha milým společníkem na jejich cestě. Doporučuji též etnografům a studentům historie, neb se jedná o zajímavý pramenný materiál ke kulturním dějinám 19. století.... celý text