jaryn
přečtené 168
Kámen a bolest
1977,
Karel Schulz
Svým způsobem (tedy hlavně rozsahem) rozhodně úctyhodné, nicméně taky dosti rozvláčné - hlavně popisy Michelangelovy práce byly pro autora úplným fetišem, každému úderu jeho dláta do mramoru by nejraději věnoval celou kapitolu... Děj samotný nebyl nezajímavý a nedramatický, jen nebýt těch autorových extatických úletů. Život na dvoře Lorenza Magnifica, "zjevení" Savonarolovo, život v Bologni atd., to samo o sobě byl skvělý dramatický počin.... celý text
Neviditelný
2006,
Jaroslav Havlíček
Kniha bezesporu strhující, ale pro mě by mohla být klidně kratší (přinejmenším o poslední dvě kapitoly).
Zpěvy Maldororovy
1967,
Comte de Lautréamont
Nihilismus tak sugestivní a navíc opodstatněný, že nejde nebýt nihilistou... Autor byl podivín (jak jinak?), který zemřel ve 24 letech. Dospěl velmi brzy, protože času neměl nazbyt. Ano, dospěl - pak až zahořkl.... celý text
Berlínský sešit / Zápisky ze Saint-Nazaire
2008,
Petr Borkovec
Slyšel jsem audio a musím říct, že po poslechu brilantních a geniálních Haškových povídek o věčně nezdárných školních dítkách, jsou tyhle Borkovcovy zápisky totálním blábolem. Ano, má to být spíše lyrika, no jo, jenže i ta má, řekl bych, svoje meze. Text je zdánlivě česky, ale docela mi uniká význam jednotlivých vět, o kontextu těchto vět vůbec nemluvě.... celý text
Svět včerejška
1999,
Stefan Zweig
Ať už Zweig vzpomíná na Rilkeho nebo 1. světovou válku, ať píše o Romainu Rollandovi nebo o posledním rakousko-uherském císaři Karlu I., je to skvělá četba... ale teď nevím, jestli se trošku sentimentálně nebalamutím - když totiž v závěru došlo na 2. světovku, nechalo mě to téměř chladným.... celý text
Ústřičkova smutná smrt a jiné příběhy
2013,
Tim Burton
Obsahově jsou to pitominky, formálně (mluvím o českém překladu) to je velmi neumělé: verše by podle všeho měly být vázané, ve výsledku jsou však spíše volné s použitím rýmů. A ani ty rýmy se pohříchu nevyvedly - když nejsou gramatické, tak se zase "rýmuje" mužské a ženské zakončení... no jako by to překládalo děcko.... celý text
Tiché město
2016,
Ivan Wernisch
Poněkud netradičně jsou zde převážně prózy, avšak prózy spíše lyrické, kde příběh jaksi jen zdánlivě hraje hlavní roli, pochopitelně plné typického Wernischovského humoru a poetiky s mnoha výrazy již (téměř) zapomenutými a poetickými tedy již svojí podstatou.... celý text
Pátá dohoda
2010,
Don Miguel Ruiz (p)
Tak si říkám, že by namísto užvaněné knihy stačilo vydat jenom její záložku, protože tam je vše. Kniha to všechno už jenom natahuje jako opravdu grandiózní žvejku. Je to pořád dokola to samé: Jaký si to uděláš, takový to máš! Navíc mě vyloženě iritoval autorův zcela abstraktní styl. Máme zrušit špatné dohody, které jsme se sebou uzavřeli, ale jak to máme v praxi provést, když většina oněch "dohod" byla uzavřena nevědomě? To by musel být každý z nás přinejmenším C. G. Jung! P.S. Nemohu zde ještě nevzpomenout Duškovo představení. Ten je sice konkrétní a hodně názorný, avšak lidé (nebo spíš poněkud hysterické mamky) se na něj chodí, jak vidno, vychlamat a myslím, že nějaké dohody mají "někde". Nevím, dělá-li to Dušek vědomě nebo nevědomě, ale každopádně z toho dělá akorát prču. P.P.S. Takže co říci závěrem? Nevím, jak dalece může bandě zapřísáhlých ateistů pomoct guláš (stále je řeč o Duškovi), ve kterém se míchají východní filozofie s Toltéky... Raději si uvědomme odkud jsme a modleme se Otčenáš!... celý text
Moji milí bratři
1962,
Helena Čapková
Popravdě, zaujaly mě pouze kapitoly o Březinovi a Janáčkovi. Zbytek mi přišel jako takové bodré tlachání jedné tetky.
Život ve staletích - 12. století
2009,
Vlastimil Vondruška
Autor není žádný spisovatel, jenom jakýsi zapisovatel. Jeho knihy jsou v podstatě nezáživné, a ani těmi úžasně zajímavými informacemi to zrovna nepřetéká.
Hříchy rodu Borgiů
2012,
Sarah Bower
odpad!
Tak tohle bylo zklamání!!! Naivně jsem se domníval, že to bude kniha o rodu Borgiů, o jejich eskapádách všeho druhu, o světě a myšlení zvrhlých papežů, o renesanční "Itálii"... avšak autorka si udělala radost a napsala si dívčí románek (jakkoli je tlustý, je to pořád jenom románek). Jsou tu dvě hlavní postavy (ona a on), které jsou tak žalostně ploché, až se musíte smát.... celý text
Mlýn na mumie
2014,
Petr Stančík
Komisař Durman je vpravdě gurmán, a to jak v rámci pražských restaurantů, tak i bordeláků. Skvělá kniha, která jde nekompromisně kupředu a je napsaná svěžím a bohatým (básnickým) jazykem.... celý text
Rothschildova flaška
2015,
Petr Šabach
Jestli se ten autor nechce jenom vykecat... navíc jednotlivé pasáže jsou poněkud nesourodé a humor trošku troškovský.
Idiot
2004,
Fjodor Michajlovič Dostojevskij
odpad!
Hluboké sondy do charakterů? Prdlačky!!! O co jde? Ten miluje tu, jenže ta miluje jiného, a ten jiný se pochopitelně souží pro zase úplně jinou... Zpracovat to nějaký angličan, mohla to být dobrá konverzační komedie... Tady jsou všichni hysteričtí, a to doslova pro nic! Nikomu se vlastně nic - ale opravdu VŮBEC NIC - nestalo, nicméně každá postava je zralá pro Bohnice či Opavu (ruské cvokhauzy neznám); a na každé stránce to vypadá, že apokalypsa přijde nejpozději zítra! Navíc tak zbytečně užvaněný, jako Dostojevskij, není snad žádný jiný autor na světě. Takže: ne, ne a stokrát ne!... celý text
Byl jednou jeden svět
2009,
Ivan Wernisch
Nádherná kniha pro každého, koho dojímají staré fotografie, resp. fotografie z doby Rakousko-Uherského mocnářství - a to od školních dítek v zimnících až po slečny, které se ještě nerozhodly, co si obléknout - a kdo navíc miluje poetiku a humor Ivana Wernische. Petra Hrušku jsem doposud neznal, ale jako by Ivanu Wernischovi (literárně) z oka vypad.... celý text
Příliš hlučná samota
1989,
Bohumil Hrabal
Věčně přiožralý Haňťa (resp. B. Hrabal) dal Kantovi, Hegelovi nebo Lao c´emu teprve to pravé kouzlo.