Jazzminator
přečtené 49
Tomie
2022,
Džundži Itó
Je to manga rozhodně uhrančivá, krvavá a brutální, a v některých částech až děsivě skvělá, avšak s přibývajícími přečtenými stranami začala být lehce repetitivní. Dle mého názoru by jí neuškodilo, kdyby byla tak o čtvrtinu kratší, protože některé kapitoly jakoby se "vykrádaly navzájem" a už to pak prostě nebylo ono. Přivítala bych osobně např. více kapitol zaměřených na to, jak se přemnožené Tomie navzájem snaží zlikvidovat (což se objevilo v podstatě jen na malou chvíli na konci knihy) než to, jak po ní/nich muži neustále prahnou.... celý text
Panda a dráček
2022,
James Norbury
Samotný text trvá přečíst tak 10 minut, je však nutno podotknout, že kniha si rozhodně zaslouží mnohem více - ať už je to proto, aby čtenář meditoval nad posláním, které chce kniha předat, nebo jednoduše k tomu, aby se pokochal krásnými ilustracemi. Nečekejte nic převratného, ale spíše takové milé čtení k zamyšlení (ideální např. k šálku čaje ;-) ).... celý text
Nokturna
2010,
Kazuo Ishiguro
Pět povídek o hudbě a lásce, ale také o problémech ve vztazích či neschopnosti se v životě prosadit. Ačkoliv byly povídky samy o sobě zajímavé, čekala jsem, že časem dojde k nějakému jejich propojení a závěrečnému rozuzlení knihy jakožto celku, bohužel však povídky zůstaly takové roztříštěné, jakoby byly pouze náznaky větších nedokončených příběhů ...... celý text
Vegetariánka
2017,
Han Kang
Dlouho mě kniha nechávala v rozpacích; především si nejsem jistá, zdali jsem ji správně a zcela pochopila, každopádně to bylo čtení zajímavé, uhrančivé, strašidelné, ale i skličující ... Příběh o dvou sestrách v patriarchální korejské společnosti, v níž není názor žen (a už vůbec ne touha se odlišit, prosadit) vítaná, i přestože se může jednat o záležitost banální, jako právě v případě Jonghje a jejího vegetariánství. Rozhodně bylo zajímavé získat na věc tři různé pohledy a to celkem tří postav, na základě čehož byla také kniha rozdělena na několik částí. První část se dle mého názoru nejvíce odlišovala a navodila až hororovou atmosféru, ve které jsem si myslela, že se kniha bude dále odvíjet. Zbylé dvě části mě však překvapily svou poetičností, snovostí, čímž mi hodně připomněly styl psaní japonských autorů, např. Murakamiho.... celý text
Barva nachu
2001,
Alice Walker
Tato kniha poskytuje širokou škálu témat jako je rasismus, otroctví, ale i sexualita, rodina či mateřství, které zahrnuje do příběhu tak nějak přirozeně, nenásilně. Styl psaní autorky v Celiiných dopisech přidával příběhu na autenticitě. Stejně jako mnoho dalších čtenářů mne bavila zejména první část knihy, která se četla naprosto sama a měla spád, kdežto druhá polovina s dopisy mezi sestrami mě tolik nezaujala. Konec byl navíc na můj vkus až moc, řekla bych, zalitý sluncem? Nějak jsem nemohla uvěřit tomu, že se všechny postavy změnily k lepšímu, navzájem se usmířily a opravdu nakonec setkaly.... celý text
Čtvrté křídlo
2024,
Rebecca Yarros
Nakonec budu patřit do té skupiny lidí, kterým se kniha líbila, a musím říci, že jsem si ji užila i přesto, že (ano, přiznávám) to byl občas trochu mišmaš. Chvílemi působila, jako kdyby autorka vzala několik nápadů z různých fantasy knih a ty k sobě poslepovala. Také mě trochu zklamalo, že Violet je klasická profláklá fantasy hlavní hrdinka, krásná a navíc neskutečně chytrá, ale křehká a slabá (ale vlastně v závěru téměř nepřemožitelná) a ještě k tomu, aby toho klišé nebylo málo, je také naprosto jedinečná a propojí se s tím vůbec nejsilnějším drakem (resp. dokonce s dvěma draky). Proto jednu hvězdičku strhávám. To však nemění fakt, že příběh byl napsán velmi zdařile a čtivě, ale naprosto rozumím, že nesedne každému.... celý text
Skleněný trůn
2015,
Sarah J. Maas
Tuto knihu jsem četla naposledy ve čtrnácti letech, a musím říct, že tehdy mě bavila více, doporučila bych ji tudíž spíše mladším, young adult čtenářům. Teď na mě Skleněný trůn působil jako fantasy, které se snaží skrýt za maskou rádoby krutého a brutálního světa proslulé vražedkyně, ale reálně se jedná spíše o pohádku na motivy takové drsnější popelky. Největší problém pro mě byl v tom, že jsem hlavní postavě nevěřila, že zrovna ona je ta nejlepší nejobávanější vražedkyně - a především se tak ani ona sama nechovala. Čekala jsem, že bude charakterem chladnější, vážnější a možná i, řekněme, mužnější; rozhodně by se to k její chladnokrevné pověsti hodilo více než to, jak byla v knize vykreslena (jako ukňouraný, drzý spratek, který měl občas nějaké světlé chvilky). Naprostá většina postav mi byla nesympatická, jedinou atraktivní a racionálně smýšlející postavou byl Chaol. Mimo to jsem předpokládala, že příběh bude více zaměřen na soutěž a jednotlivé souboje mezi bojovníky, které byly bohužel většinou zmíněny jen tak mimochodem a děj se vlastně točil kolem úplně něčeho jiného. Nebylo to vyloženě špatné čtení, jen jsem očekávala něco jiného. Do dalších dílů série se pravděpodobně pouštět nebudu.... celý text
Převorství u pomerančovníku
2020,
Samantha Shannon
Rozjezd knihy byl trochu pomalejší, a to proto, že čtenář je ihned zavalen spoustou jmen, historického kontextu a jiných informací, a tak je docela těžké se v ní z počátku vyznat. Rozhodně ale doporučuju u příběhu ještě chvíli setrvat a ten začátek přečkat, protože zhruba po 50-90 stranách se do toho člověk začne dostávat a poté už je všechno jasné jako facka. Kniha mě vtáhla snad jako ještě žádná jiná a 800+ stran bylo tatam, ani jsem to nepostřehla (a ještě bych klidně přidala! Strašně mě mrzelo, když už jsem se blížila konci). Oceňuji také autorčinu práci s jazykem (např. to, jak byly vymyšleny názvy míst a mnoho dalšího) - díky tomu na mě příběh a svět v němž se odehrává působili neskutečně autenticky. Nejsem sice největší fanda toho, že dvě hlavní postavy byly v lesbickém vztahu - přišlo mi to do příběhu zahrnuté trošku na sílu, podle mě by se bez toho kniha obešla - ale vzhledem k tomu, že měla více hlavních postav, mi to zas tak nevadilo. Nejvíce mě rozhodně bavily části s Tané. Kromě toho pro mne není o čem dále polemizovat a je to jasných pět hvězdiček.... celý text
Soumrak dne
1997,
Kazuo Ishiguro
Kazuo Ishiguro se obecně řadí mezi mé oblíbence, ale musím se přiznat, že tato kniha mi úplně nesedla a dočíst ji byl pro mne jeden velký boj. Po Neopouštěj mě a Klára a Slaunce jsem čekala něco úplně jiného, což zahrnovalo rozhodně i více akce, jíž je zde opravdu poskrovnu. Veškeré dění se v podstatě odehrává ve vzpomínkách majordoma, který se svému pánovi a tedy i své práci oddal natolik, že mu jeho vlastní život zcela protéká mezi prsty. Musím ovšem vyzdvhnout vynikající psychologické vykreslení a vývoj hlavní postavy, což zcela jistě pohání příběh dopředu. Příběh, do jehož hloubi se však čtenář musí pracně propracovat tak trochu oklikou a číst mezi řádky; a především překonat to dlouhosáhlé, někdy téměř nekonečné vzpomínání na dění v panství. To zahrnovalo nejen povídání o důležitých hostech a politickém dění, ale i každodenních okolnostech v životě majordoma, jako např. záležitost leštění stříbra, a tak dále - což není zrovna něco, o čem by mě bavilo číst. Naprosto rozumím tomu, proč má román tak vysoké hodnocení; rozhodně se jedná o kvalitní četbu, která je ve své podstatě geniální (svým jednoduchým námětem, rozvíjejícím se na základě dokonale zpracované psychologie hlavní postavy), pro níž jsem prostě jen nebyla to správné cílové publikum.... celý text
Svědectví o životě v KLDR
2020,
Nina Špitálníková
Tuto knihu nelze hodnotit jinak než pěti hvězdičkami vzhledem k tomu, jak silnou zprávu s sebou nese a předává svým čtenářům dále. Díky poskytnutým rozhovorům je nám dovoleno nahlédnout do nitra fungování nejizolovanější země světa a života jejích lidí, které jsou pro nás v mnoha ohledech naprosto nepředstavitelné. I přestože jsem toho o Severní Koreji slyšela poměrně dost, i tak mě mnoho, pro mne stále nových informací dokázalo zaskočit a znepokojit. Kniha je jinak krásně zpracovaná i co se po grafické stránce týče; jako jediné malicherné minus vnímám to, že autorka dle mého názoru příliš často do rozhovorů vnáší subjektivní pocity a náhledy na věc, podle mě by měla zůstat více neutrální.... celý text
Prsa a vajíčka
2021,
Mieko Kawakami
Tato kniha se mi líbila mnohem více než Nebe. I přestože autorka ve značné míře ukazuje všední, každodenní situace, popisuje je takovým způsobem, že vás to do nich naprosto vtáhne. Kniha ale také především poskytuje vhled do intimního života žen dnešního Japonska v kontrastu s koncepcí jejich pojetí očima japonské, v mnoha věcech stále velmi konzervativní společnosti. Pohrává si s etickou otázkou dětí ze spermabanky, pohledu rodičů na tuto problematiku vs. názoru takto zplozených dětí, nevyjímaje vlivu jejich původu, který na ně celoživotně působí. Rozhodně to bylo zajímavé čtení k zamyšlení.... celý text
Znamenitá mrtvola
2022,
Agustina Bazterrica
Zvrácené, šokující, brutální, explicitní a surové. Mé hodnocení, které jsem si pomyslně během četby vytvářela, neustále oscilovalo někde mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami, nakonec jsem se rozhodla hvězdičku ubrat, protože se zde přece jenom vyskytly věci, které mi osobně moc nesedly. Podle mě kniha měla se svým námětem dobře našlápnuto, ale její potenciál nebyl bohužel zcela využit. Přišla mi obecně celkem krátká a zkratkovitá, všechno bylo pojato jaksi věcně a dosti rychle. Rozumím tomu, že se pravděpodobně jednalo o záměr autorky vzhledem k tématu knihy - tudíž přistupovat surově i k samotnému pojetí psaní, ale zejména popisy činností, co postavy dělaly, mi chvílemi přišly až otravně jednoduché. Také se v příběhu neustále skákalo z jedné situace do druhé, bez jakékoliv návaznosti, proto si myslím, že by bylo lepší knihu trochu více rozvést a raději ji i prodloužit, aby bylo možné její části lépe vzájemně provázat. Konec jsem však nečekala, ten mě opravdu šokoval. Celou dobu jsem si říkala - škoda, že autorka více nerozvedla období sblížení hlavní postavy s PČG samicí a místo toho jej v podstatě úplně přeskočila (to, jak ji skrýval, učil žít a vykonávat každodenní činnosti a potřeby ...), a na konci přišel právě ten moment ,,Aha, tak proto :-)".... celý text
Spirála
2021,
Džundži Itó
Za mě zatím nejlepší manga, co jsem kdy četla. Vtáhla mě stejně, jako jejich město spirála:). Strhávám hvězdičku za pár nelogičností, co se v příběhu objevilo (např. proč Kirie už dávno neutekla se Šoičim, když na vlastní oči několikrát viděla, že má s tou svojí teorií o spirále pravdu?). Jinak mi přijde naprosto geniální postavit horor na tom, že město nenapadla nějaká příšera, nebo vrah nebo cokoliv jiného stereotypního, ale geometrický tvar - je to naprosto bizarní a přitom to tak dobře funguje.... celý text
Malý dům
2022,
Kjóko Nakadžima
Malý dům pro mě představoval takové odpočinkové, milé čtení, avšak dosti nostalgické a občas také trpké. I když je kniha kratší, upřímně mi přišla trošku zdlouhavá především těmi svými popisy, co všechno a jak služebná musela udělat (obecně se v knize vlastně nic moc "akčního" nedělo). Každopádně musím říct, že mě bavilo sledovat vykreslení tehdejšího Japonska třicátých a čtyřicátých let, jeho společnosti a jejího smyšlení. To vše bylo podáno očima služebné Taki, což mimo jiné líčila také na pozadí dění v rodině, v níž sloužila. Mile mě překvapilo prolínání rovin ,,Taki v současnosti", ,,Taki služebné" a nakonec vyprávění jejího prasynovce, který celý příběh uzavírá za ni.... celý text
Hostitel
2009,
Stephenie Meyer
Nikdy jsem nebyla velkým fanouškem sci-fi, ale Hostitel mě naprosto dostal. I když je to rozsahem delší dílo, má schopnost vás do děje vtáhnout tak, že ani nepostřehnete, jak vám stránky ubíhají. Tato kniha jakoby se četla sama. Popisuje citlivý příběh hlavní hrdinky - duše, která se pohybuje na rozhraní dvou naprosto odlišných druhů a světů a komunikuje s původní majitelkou těla, jež se jej nechce vzdát. Hostitelka a duše hledají cestu ke vzájemnému porozumění a pochopení, ačkoliv je to pro obě těžké, protože každá z nich vnímá pouze svou stranu záležitosti. Málokdy se také pozastavuji nad postavami, ale musím říct, že Wanda/Poutnice mi byla ze všech postav -snad také ze všech knih, co jsem kdy četla - nejsympatičtější. Podobně to mám i s Ianem a Jamiem, kteří mi také přirostli k srdci. Kniha má obecně naprosto skvěle vykreslenou psychologii postav a to, jak se mění a rozvíjí společně s příběhem, který mě dojal hned několikrát. Už samotný nápad, na němž je kniha postavena, si zaslouží 5 hvězdiček.... celý text
