jejda.majda přečtené 532

Do temnoty 2014, Pavel Stehlík

Výborně napsaná životní zpověď českého vojáka, která je úplně mimo témata a žánry, jaké běžně čtu. Vlastně jsem si vždycky myslela, že být vojákem není nic moc těžkého, ale ona je to fakt dřina. Pavel Stehlík popisuje svou motivaci, výcvik a ambice stále se posouvat dál a dál. Tahle kniha ale zdaleka není jen o tom, co všechno musel absolvovat jako voják. Je to zároveň i kniha o jeho osobním životě a neuvěřitelné síle poprat se se zákeřnou chorobou. Trochu jsem se bála, že budu číst velmi jednoduchý příběh napsaný nějakým zeleným mozkem. Kniha byla sice napsaná docela stroze, ale věcně, se spoustou přirovnání a vtipných i smutných momentů. Pavel Stehlík je opravdu frajer.... celý text

Drak spí 2020, Michaela Klevisová

Konečně jsem se dostala k detektivce tolik oceňované české spisovatelky! Teprve až když jsem knihu začínala číst, zjistila jsem, že se jedná už o sedmý díl celé detektivní série a trochu jsem se bála, že se nebudu chytat. Ale ono to vůbec nevadilo! Detektivní příběh z mých rodných jižních Čech si prostě plynul sám o sobě. Moc se mi líbilo, jak čtivě a zároveň hutně a plně byla kniha napsaná. Doslova jsem hltala každé jednotlivé slovo. Promyšlený příběh se zajímavou zápletkou mě úplně vtáhl a kdo je vrah jsem netušila téměř až do poslední chvíle. Tak teď už i já vím, co na té Klevisové všichni vidí! Těším se, co dalšího si od ní přečtu.... celý text

Velký Gatsby 1991, Francis Scott Fitzgerald

Americká klasika, kterou jsem si konečně přečetla až teď. Trochu se ze zásady bojím takových těch ikonických příběhů, které nám byly podsouvány třeba na střední škole, a tak se k jejich čtení dostávám velmi pomalu. Po přečtení Velkého Gatsbyho lituji, že jsem ho nečetla dřív. Kniha se mi přesně strefila do vkusu a nálady, úplně jsem hltala příběh nešťastné lásky a atmosféru bouřlivých dvacátých let. Krátký ale silný příběh. Díky, Čtenářská výzvo, žes mě ke Gatsbymu nasměřovala!... celý text

Jablko 2015, Michel Faber

Minulý víkend jsem skoro na jeden zátah přečetla tuhle krátkou povídkovou knihu od Michela Fabera. Po dvou letech od přečtení Kvítku jsem zase měla možnost vrátit se do ulic Londýna na konci 19. století, připomenout si postavy z knihy a zjistit, jak se teď mají a dokonce i trochu odkrýt, jak dál pokračovaly jejich příběhy. Mám moc ráda Faberovu práci s textem a jeho vynikající české překlady Viktora Janiše. Vždy, když nastane ten pravý čas na Fabera, čtení jeho knih je pro mě jako pohlazení. Pro všechny milovníky a milovnice Kvítku je tohle knížka, kterou rozhodně musíte mit v knihovně také!... celý text

Slyšet jeleny zpívat 2021, František Šmehlík

Tak tohle jsem nečekala. Takhle dobrou českou detektivku jsem snad ještě nečetla. Šmehlík dokázal na 328 stránkách skvěle vystihnout charaktery policejního oddělení i obyvatel malé vesničky na konci světa, kde se stane brutální vražda mladé dívky. Kniha je napsaná velmi čtivě, ani se vám nechce se od ní odtrhnout. Šmehlík píše skvěle a velmi uvěřitelně. Už se těším na jeho další knihu, která vyjde už teď v říjnu! ;-)... celý text

Plavba Jitřního poutníka 1999, C. S. Lewis (p)

Kvůli Čtenářské výzvě jsem se zase vrátila zpátky do dětství, ke své nejoblíbenější knižní sérii. Teď na mně příběhy dětí Pevensových samozřejmě působí úplně jinak, ale je to tak krásné, když na vás opět dýchne ta známá atmosféra narnijského království. Děkuji za připomenutí.... celý text

Plavba Jitřního poutníka 1999, C. S. Lewis (p)

Kvůli Čtenářské výzvě jsem se zase vrátila zpátky do dětství, ke své nejoblíbenější knižní sérii. Teď na mně příběhy dětí Pevensových samozřejmě působí úplně jinak, ale je to tak krásné, když na vás opět dýchne ta známá atmosféra narnijského království. Děkuji za připomenutí.... celý text

Nesnesitelná lehkost bytí 2006, Milan Kundera

Mám ráda Kunderův styl, jeho příběhy a myšlenky, náladu, která panuje v jeho knihách. Čtení Kundery je pro mně vždycky nádherným zážitkem. Už mám od něj přečtené téměř všechno a teď konečně i Nesnesitelnou lehkost bytí. Děkuji za tuhle knihu, kterou řadím mezi ty nejlepší od Kundery a zároveň i mezi to nejlepší, co jsem zatím letos četla.... celý text

Vděk 2019, Delphine de Vigan

Útlá kniha, která toho má opravdu mnoho co nabídnout. I přesto, že má jenom 160 stran, zůstane ve vás ještě hodně hodně dlouho. Téma stáří, které je hlavním motivem knihy, moc nevyhledávám, protože mě trochu děsí. Mám pocit, že se jednou probudím, budu stará a už nestihnu všechno to, co jsem ještě mohla stihnout. :-( Vděk jsem začala číst, aniž jsem tušila, o čem bude. A řadím ho mezi to nejlepší, co jsem zatím tento rok přečetla. Kniha je vtipná a smutná zároveň, je sice krátká, ale plná emocí a citu. Autorka naplno využívá každého slova, věty, každého malého příběhu stárnoucí paní a lidí kolem ní… Moc děkuji za tuhle knihu.... celý text

Mlčící fontány 2020, Ruta Sepetys

Příběh ze Španělska z doby diktatury Franciska Franca, která trvala v letech 1939 až 1975. Mrazivou situaci v chudého a vyhladovělém Španělsku sledujeme z pohledů několika různých lidí rozličného společenského postavení, jejichž životní osudy se mezi sebou různě prolínají. Kniha je poměrně tlustá (536 stran), ale čte se úplně sama a hned od prvních vět vás vtáhne do děje a nepustí. Najednou za sebou máte 200 stran a ani nevíte jak. Pro mě to byla spíš oddychovka, protože nejde o žádné hutné čtení nebo extrémně hluboký příběh. V první řadě jde hlavně o lásku. Knížku se ale rozhodně vyplatí si přečíst kvůli jejímu zasazení do historického kontextu. Autorka se velmi pečlivě připravovala, než knihu napsala, to dokazuje i seznam literatury na posledních asi 8 stranách. Mimo samotný příběh se v knize tu a tam objevují výstřižky z novin či rozhovory se státníky té doby dokreslující celou atmosféru. Ještě to není ani 50 let, co ve Španělsku skončila diktatura. Až potom dostalo Španělsko šanci začít se přibližovat západnímu světu a z chudé a vyprahlé země se začalo rodit Španělsko, jak ho známe teď. Opravdu to není tak dávno, jak by se mohlo zdát. Konec mi přišel trochu useknutý, po tom, jak se autorka zabývala do detailu osudy všech jednotlivých postav kniha najednou skončila a já si musela zbytek domyslet. Škoda a proto jedna hvězdička dolů.... celý text

Listopád 2021, Alena Mornštajnová

Mornštajnovou čtou všichni, protože si zamilovali její Hanu. Pro mě byl Listopád třetí knihou, kterou jsem od Mornštajnové četla, ale z Hany a Tichých roků jsem nebyla tak moc unešená, takže s Listopádem jsem si dávala na čas a přiznám se, že jsem od něj zas tolik nečekala. Nakonec kniha předčila má očekávání. Z knihy je cítit, že Mornštajnová se „vypsala“ ve velmi schopnou spisovatelku, jazykově je kniha velmi pěkná, příběh je krásně vystavěn, děj si pozvolna plyne a čte se skoro úplně sám, knihu hltáte plnými doušky. Listopád má více popisných pasáží, než přímé řeči a v takových příbězích je potřeba být setsakra dobrým vypravěčem, abyste po celou dobu udrželi čtenářovu pozornost. Za mně zatím literárně nejlepší kniha, kterou jsem od Mornštajnové četla. Jen tak dál!... celý text

Chirurg 2019, Petra Dvořáková

Knihy Petry Dvořákově nemám moc ráda, protože je v nich často spoustu negativity. Pořád si tam někdo na něco stěžuje, místo aby věci řešil. Ubíjí mě číst o lidech, kteří si svým špatným přístupem zadělají na problémy a pak spekulují nad tím, jak by z toho co nejlíp vybruslili, hlavně za to nenést žádnou zodpovědnost. U Chirurga to bylo podobně. Příběh je napsán velmi prostě, jednoduchým stylem, takže se čte opravdu rychle a bez dlouhého přemýšlení. Po pravdě jsem knížku chtěla odložit už ze začátku, ale jak se četla skoro sama, najednou jsem byla na straně 120 a už jsem si na ten styl a negativitu tak nějak zvykla a řekla jsem si, že to vydržím. A částečně jsem se také bála, že příběh skončí nějak nepředvídatelně a já bych o to mohla přijít. Nic takového se nestalo, knížku jsem dočetla, ale držet si ji v knihovničce nechci a klidně ji pošlu dál. A Petru Dvořákovou si zase dlouho nepřečtu. Je spoustu jiných českých autorek, jejichž knihy pro mě mají větší hodnotu.... celý text

Slova, pojmy, situace 2014, Milan Kundera

Kundera je mým oblíbeným autorem, mám rada jeho styl psaní i přemýšlení. Slova, pojmy, situace se mi ze všech jeho krátkých knih esejů zatím líbily úplně nejvíc.

Tyhle fragmenty 2021, Bianca Bellová

Snad nejlepší povídky, jaké jsem kdy v životě četla. Celkově povídky moc nevyhledávám, protože mi téměř vždy přijdou takové prázdné a moc rychlé. Čtení knihy Tyhle fragmenty jsem si ale doslova užívala. Bellová bez problému zvládne na pár stránkách popsat zásadní životní situace takovým způsobem, že vás na konci každé povídky skoro až mrazí. Těším se na její další knihy!... celý text

Marco 2014, Jussi Adler-Olsen

Děkuji moc za to, že jsem na samém konci roku 2020 díky čtenářské výzvě objevila mistra detektivky z Dánska, Jussiho Adlera-Olsena. Je úplně jedno, že kniha má 560 stran, od začátku do konce u ní sedíte jak přikovaní a napětím ani nedýcháte. Žádná z knih Jussiho Adlera-Olsena mě ještě ani trochu nezklamala, a proto pokud jste od něj ještě nic nečetli, vrhněte se na to co nejdřív!... celý text

Rozsypaná slova 2020, Martin Daneš

Mám ráda dobře napsanou životopisnou beletrii o životě známých osobností. Knize Martina Daneše, Rozsypaná slova, o posledních letech života českého spisovatele židovského původu, Karla Poláčka, vůbec neubírá na autenticitě a originalitě to, že je zčásti fikcí, jak uvádí v doslovu i sám autor. Především smrt Karla Poláčka je totiž opředena tajemstvím. Dodnes se neví přesně, kdy a kde zemřel, od jeho odjezdu z Terezína nikdo nic pořádně neví, ale je pravděpodobné, že chvíli žil i v Březince, jak někteří přeživší tvrdí. Knížka je zajímavým svědectvím o tom, jak se žilo židovskému spisovateli v Praze v době druhé světové války, jak přímo na něj doléhala perzekuce Židů, jaký asi byl v soukromém životě a jak se choval. Doporučuji k přečtení těm, co Poláčka znají i těm, co ho moc neznají. Není to totiž jenom příběh jednoho spisovatele, je to příběh života člověka ve válečné zóně, příběh systému, který kolem něj neúprosně utahuje smyčku.... celý text

DNA 2017, Yrsa Sigurðardóttir

Na Yrsu jsem četla spoustu chvály a protože mě baví dobré detektivky, zařadila jsem ji na seznam knih, které si chci přečíst. Musím říct, že mám raději “rychlejší” detektivky. Tady bylo spoustu popisných pasáží a děj plynul velmi pozvolna. Byla jsem ve tři čtvrtě knihy a v “příběhu brutálních vražd sériového vraha” (jak knihu mnozí popisují) se staly teprve dvě vraždy! Nicméně musím napsat, že i přes hodně pomalé tempo mě kniha vtáhla a nemohla jsem ji jen tak odložit, aniž bych věděla, jak to dopadne. Posledních 100 stran bylo jako smršť. Najednou za sebou události začaly navazovat v rychlém sledu a opravdu největším překvapením pro mě bylo, kdo byl vrah. Většinou tuším, jak se detektivka vyvine, ale tady jsem zůstala opravdu nevěřícně koukat s pusou dokořán. Až budu mít někdy náladu pořádně se začíst do něčeho pomalejšího, určitě sáhnu po dalším dílu.... celý text

Strýček Bosko 1993, Viktor Fischl

Tři příběhy ze zasněné pohádkové krajiny od mého oblíbeného českého spisovatele židovského původu. Umím si představit, jak bych příběhy hltala jako malá a nebo jak bych je četla svým dětem před spaním. Není to klasické Fischlovo syrové vyprávění, ale je to moc milé čtení.... celý text

Vyhlídka na věčnost 2011, Jiří Kulhánek

Moje první přečtená kniha roku 2022. Kulhánek je nejoblíbenějším spisovatelem mého manžela a já mu už 5 let slibuji, jak si od něj něco přečtu. Teď na to konečně došlo. A bylo to pro mě příjemné překvapení! Ani jsem nečekala, že mně to bude tak bavit. Byla tam i slabší místa, která na mě byla oproti zbytku moc popisná s málo akční, ale můj celkový dojem z Kulhánka je skvělý a určitě si od něj budu chtít přečíst další knihy. Nejlepší byl rozhodně Kulhánkův sarkastický humor, který mi připomínal Deadpoola říznutého Palahniukem a taky mě bavilo, že hlavní hrdina nebyl celou dobu vyloženě kladnou postavou. Sice byl víc zodpovědný než bezohledný, ale sem tam udělal něco, co byste od hlavního hrdiny klaďase úplně nečekali. Jan je pronásledován zombíky a dalšími monstry, která se začínají vynořovat všude, kde se zrovna objeví. Do toho se musí ještě starat o malou sedmiletou holčičku, které zombíci téměř před očima zabili (rozuměj - sežrali) maminku a nesmí si znepřátelil upíry z Čech, kteří mu do jeho rodné země zakázali do smrti vstup. Proč se to děje a jak to bude všechno pokračovat? To se dozvíte, až si to přečtěte.... celý text

Mlha nad Shadow Sands 2020, Robert Bryndza

Druhý díl detektivní série s detektivkou Kate Marshallovou jsem si užila mnohem méně než ten první. Je pravda, že knížka se čte opravdu velmi zlehka a velmi rychle, ale tentokrát mi příběh celkově moc nesedl. Navíc jsem několikrát narazila na opravdu zvláštní a úplně doslovný překlad, který se mi nelíbil. Když už se to stalo dvakrát, začala jsem se na to moc zaměřovat a možná i kvůli tomu jsem měla z knihy horší pocit. Nejedná se o žádnou detektivku, ze které bych se prosadila na zadek, byla to pro mě spíš taková oddychovka ve formě detektivního příběhu. Někdy ale neuškodí přečíst si něco oddychovějšího, takže si určitě hodlám přečíst i další díl nebo něco dalšího od Brynzy.... celý text