Kačkaknihomol přečtené 308

Aliance 2014, Veronica Roth

Po přečtení téhle knihy jsem si jako správné pubertální dítko řekla: "Panejo, tohle bylo úžasný!" Knihu jsem nehodnotila hned, ale když se k tomu teďka vracím, už mi to tak horký nepřipadá. Pohledy Tobiase a Tris se mi hrozně pletly a to vysvětlení mi přišlo kostrbatý. No a samozřejmě konec. Abych se přiznala, vůbec to se mnou nezacloumalo, i když jsem to nečekala. Přišlo mi, že to autorka nezamýšlela, že si na posledních stránkách pomyslila, že by z toho mohl být trhák, tak to tam prostě narvala, hlava nehlava. Nebo jsem prostě jen hrozný hnidopich, který na všem hledá chybu. Nejspíš to bude ta druhá možnost, ale já si prostě nemohla pomoct. :D... celý text

Rezistence 2012, Veronica Roth

Jsem lehce na vážkách, jak mám knihu hodnotit. Na jednu stranu mě to bavilo, bylo to čtivý a mělo to nějakej spád, ale na stranu druhou mi občas připadalo, že autorka vaří z vody. A konec. Bože, bože to bylo napínavý. Děsně se těším na Alianci!... celý text

Pád 2011, Lauren Kate

Těžký průměr. Opravdu hodně, hodně těžký průměr. Na začátku si to hraje na nějaký "tajuplný" svět a celkově to vypadá poměrně dobře. Jenže pak nastane jakýsi zvrat, kdy se hlavní protagonistka (jejíž jméno si nejsem schopna zapamatovat) asi totálně sjede, protože se chová jako absolutní kravka. U Cama si nejdřív usmyslí, jak hrozně hodný je a že by s ním dokonce mohla chodit, ale na druhé straně jí vlastně dojde, že Daniel je strašně sexy, a že o něj bude bojovat. Vážně, kam se hrabe Isabella Slonová! Do dalších dílů se rozhodně pouštět nebudu, plytký svět s jakýsi anděly, "nadměrná" inteligence hlavní hrdinky a další úžasný věci mě odrazují. A to jsem slyšela, že v dalších dílech bude hůř.... celý text

Vampýrská akademie 2009, Richelle Mead

No teda, nejdřív to na mě působilo jako laciný románek, ale musím říct že to pak bylo fajn. Opravdu to jako laciný románek působí, obálky opravdu nejsou nádherné a krásné. Ale důležitý je to, co je uvnitř! :D Musím říct, že jsem si někdy začala připadat jako nějaká středoškolačka, když jsem to četla. Chápu, tématika různých akademií atd. asi není úplně pro každého, ale já jakožto puberťačka s poblázněnými hormony jsem si to náramně užila. Pravda, upířina je tady trochu nereálná, děj občas stojí za houby, žádný velký literární počin to není... ALE stejně to prostě budete číst, jak je to čtivý. A hlavně lidi. Dimitri. Důvod sám o sobě.... celý text

Já, Jůtuber 2015, Tereza Hodanová
odpad!

Nejspíš mi definitivně jebe, jelikož jsem se rozhodla přečíst todleto dobrovolně. Naštěstí jsem nebyla takový idiot, a todleto si půjčila v knihovně. Neumíte si představit, jak blbě na mě ta knihovnice čuměla. No, tak když jsem si protrpěla ponížení, směle jsem se dala do toho. Když budu potřebovat hodně vytrvalosti, mi došlo po dvou stránkách jakéhosi "deníku" hlavního hrdiny. A teda fuj. V tom "deníku" se tvrdí, že tomu klukovi čtrnáct. Já bych mu tipla tak jedenáct. To, co autoři v tomdlectom "deníku" předvedli, je hodné fakanům na prvním stupni. Tak neuvěřitelně stupidní a jednoduchý styl psaní jsem ještě dlouho neviděla. K tomu všemu jsou tam narvány vysvětlivky youtube pojmů, což bylo naprosto zbytečné a štvalo mě to, protože každé dvanáctileté dítě ví, co znamená pojem "odběratel". Takže že by to možná bylo pro rodiče? To zůstává záhadou. Každopádně vím, že by si to v životě žádný dospělý nekoupil. Pak nastává část se samotnými FUJtubery. A co se o životě FUJtůberů dozvíme? Absolutní hovno. Odpovídají kecama jako vystřiženýma ze slovníku a samozřejmě říkají "já to nedělám pro prachy, baví mě to". Ale čte se rychle. Což je celkem pochopitelný, když na každou stránku nasrali obrázek... celý text

Illuminae 2016, Amie Kaufman

Do knihy jsem šla s tím, jak úžasné to bude. Bohužel jsem prvních dvě stě stránek v ději plavala, a tak nějak jsem se nedokázala zorientovat. Kniha má opravdu hodně pomalé rozjezdy, co se děje týče. Pořádně bavit mě to asi začalo v momentě, kdy je napadla ta druhá vesmírná loď. Opravdu hrozně jsem se na Lincoln těšila, i když jsem věděla, že by mohly umřít hlavní hrdinové, kteří mi byly v celku sympatičtí a jejich smrt mi by asi jedno nebyla. Na druhou stranu, o postavách se dozvídáme málo, a nebýt chatů, nedozvíme se o nich nic, kniha se zaměřuje spíše na děj, což je a není výhoda, protože tady se více pozornosti na děj vyplácí, ale občas by sem tam nějaká informace o Kady a Ezrovi nebyla na škodu. Ale zpátky. Jak říkám, když vstoupí na scénu Lincoln, je to fakt jízda. Což mě ale přivádí k další výtce a tou je Spiro, který se na konci chová více jako člověk než jako stroj, což mi někdy připadalo až absurdní. Takže závěr? Scifi není zrovna šuplíček, který bych často otevírala, takže nemůžu úplně srovnávat. Ale velmi se mi to líbilo. Zvlášť ke konci, kdy je to opravdu napínavý. I když jsem se nejdřív musela brodit těmi dvě stě stranami.... celý text

Harry Potter a Kámen mudrců 2017, J. K. Rowling (p)

Hrozně se stydím, protože jsem až do téhle chvíle Harryho nečetla. Vlastně jsem neviděla ani filmy, jen útržky. A docela ráda bych sama sobě nafackovala, protože Rowlingová je asi čarodějnice, jelikož něco tak úžasného jsem dlouho nečetla. Její styl psaní mi lehce připomínal styl, jakým se píšou pohádky, a myslím to jen a jen v dobrém. Vždyť vlastně celý příběh je taková krásná pohádka! Jen mi v knize hodně vadil samotný Harry, který mi připadal trochu namyšlený a až moc hrdinský. Ale s tím s výtkami končím, protože všechno ostatní se krásně podařilo.... celý text

Volání netvora 2017, Patrick Ness

Existují smutné příběhy, které ale ve člověku nic nezanechají. A pak jsou tady příběhy jako Volání netvora, které člověka dostanou. Co říct. Už od začátku víte, co se na konci stane. Víte to. Ale stejně vás ten konec prostě dostane, hlavně Conorova noční můra. A vy pak na konci pláčete, a říkáte si, jací jste idioti, že jste to měli čekat. Ilustrace jsou třešničkou na dortu. Patrick Ness je úžasný spisovatel. Asi si od něj ještě něco přečtu.... celý text

Kytice 2005, Karel Jaromír Erben

Tohle bylo zatraceně zajímavý! Do knihy jsem se nejdřív pouštěla s velikou nechutí, hlavně kvůli tomu, že na sobě má nálepku "Povinná četba". Musím říct, že i přestože jsou Erbenovy básně poněkud sentimentální, neudělal z nich pouze sentimentální povídačky, ale přimíchal do nich značnou dávku hororového prvku, který z básní přímo dýchá. Přesto se musím přiznat, že se mi nějaké texty četly špatně, takže mi kolikrát zabraly mnoho času, jelikož jsem si je někdy četla vícekrát, abych je lépe pochopila. Přesto je tohle dílo kvalitní a milovníci poezie si přijdou na své. Mimochodem, jelikož jsou básně napsané staročeštinou, při čtení jsem si vzpomněla na "newspeak" a "oldspeak" z Orwellova 1984. Hlavou mi při nějakém starém slově, které se už nepoužívá, vždycky problesklo "...ani nevíš jaká je to krása, ničit slova".... celý text

Divergence 2012, Veronica Roth

S čtením Divergence jsem nejdřív váhala, ale teda nevím proč. Knížku jsem přečetla během pár dnů, a rozhodně nelituju! Upřímně mi ale systém, který v této knize funguje, připadá poněkud nereálný a HG to mají mnohem víc promyšlené. Postavy se nechovaly jako superhrdinové, ale docela reálně, takže s tímhle má u mě Veronica Roth palec nahoru. Naštěstí tady není ani ten proklatý milostný trojúhelník, a doufám že se v trilogii neobjeví. Musím říct, že mě to ale pořád více táhne k HG. Něco mě na nich hrozně baví, nejspíš to bude stylem, kterým je to napsaným, a který mi přišel v Divergenci maličko okopírovaný (i když to možná bude tím, že dělám z komára velblouda, ale pšššt). Rezistenci už mám doma, a docela se na ni těším. Ale jestli to autorka nějakým způsobem pokadí, tak jí asi uškrtím, protože první díl této trilogie se hodně povedl.... celý text

1984 2020, George Orwell (p)

S každou další myšlenkou a větou napsanou v knize, nabývám přesvědčení, že je prostě a jednoduše Orwell génius. Velmi poutavě a lidsky napsáno, tahle kniha patří k těm, které ve vás něco zanechají. Jen mám malou výtku, tou jsou zbytečně dlouhé pasáže při akčních scénách, které už potom nebyly tak napínavé. Nedoporučuji paranoidním osobám, po přečtení mohou mít nutkání kontrolovat každou stěnu za obrazem, jestli tam náhodou nejsou odposlouchávací zařízení...... celý text

Devatero pohádek 2013, Karel Čapek

Pohádky, které prostě nikdy neomrzí. Při každé pohádce se prostě budete usmívat jako idioti, nejspíš se dostaví i vzpomínání na dávné doby, kdy jste koukali na Včelí medvídky, ve vyhřáté postýlce plné plyšáku a s hrníčkem v ruce. Škoda jen je, že se animované pohádky horší, třeba takový Večerníček, se kterým to jde od desíti k pěti! Ale zpátky ke knize. Karel Čapek je jedním z nejlepších českých spisovatelů, hlavně ta jeho úžasná slovní zásoba, o které se můžete přesvědčit ve všech těch roztomilých "nadávkách", kterých v jedné větě dokáže nashromáždit i deset.... celý text

Koralina 2009, Neil Gaiman

Čekala jsem trochu strašidelnější příběh, než mi níže napsané komentáře slibovaly. Přesto ve mně Koralina rozhodně něco zanechala. Ten tíživý pocit, že ne všechny dveře vedou do kouzelného světa, kde vám Kloboučník nabízí čaj a vaším jediným nepřítelem je Srdcová královna. Skvělá kniha, hlavně na ponuré deštivé dny, kdy ji přečtěte za jeden den, k čemuž přispívá nesmírně čtivý styl Gaimana, poutavý příběh a krátký počet stran. Film je podle mě lepší než kniha, přesto nešlápnete vedle, když si příběh plný knoflíků přečtete.... celý text

Odveta 2017, Joelle Charbonneau

Tohle se opravdu nepovedlo... Do nějaké sto padesáté se pořád opakovalo to samé, Cia pořád přemýšlela nad tím, jestli ty lidi má zabít nebo ne, jsou tam rádoby filozofické myšlenky o minulosti, při kterých jsem zívala... Pak asi Joelle pochopila, že by to neměla protahovat a narvala tam tolik akce, že mi to ani nepřišlo napínavé. Následuje převratné změnění Willa a vše běží podle čtenářova očekávání. Teda až do té doby než se Cia rozdělí s Raffem a vše začíná nabírat dojem alá velké "WTF?!". Postoupím cenu toho, že budu působit jako blbec, ale mě ten konec připadá úplně nelogickej. Autorka tam napasovala tolik nečekaných událostí až to bylo trapný a neskutečně zamotaný.... Nechci se moc rozepisovat, takže prostě řeknu, že jsem víc "WTF" konec dlouho neviděla. Nikdy není na škodu čtenáře na konci překvapit nějakým nečekaným zvratem, ale je vidět že to Joelle docela přehnala, navíc si myslím, že prostě nevěděla co psát, tak psala pátý přes devátý a s očekáváním, že to bude alespoň dobrý, to prostě nechala tak, jak to napsala. Podle mě je UV jedna ze slabších dystopických sérií. A srovnávat to s HG? To je předem prohraná bitva.... celý text

Zrada 2017, Joelle Charbonneau

Tenhle díl se velmi podařil, u čtení jsem byla napnutá jako struny! Děj hezky ubíhal, má to docela dobrou atmosféru, ale stejně mi tady trochu chybí ten "WOW efekt". A opravdu nechápu, jak někdo dokáže považovat Ciu za chytrou. Věci jí docházely táák pozdě. Navíc tam byly docela otravné popisy typu: "Zahleděla jsem se do jeho šedých očí a viděla v nich nervozitu, strach, ale i lásku." Já chápu, že popisy emocí nejsou jednoduché, ale Cia je jak nějaký věštec, pomocí očí se o daném člověkovi (většinou) dozví veškeré emoce. A další výtka (a maličký SPOILER): Jak si zatraceně mohla vzít Willa do týmu, když pomocí komunikátoru věděla, čeho je schopen? To si radši měla vzít toho druhýho z kolonie, kterej nevím jak se jmenuje. Další výtku mám k samotné zápletce (a tohle bude docela velký SPOILER): Když Simon údajně pracoval s doktorem Barnesem, proč dával Cie v Testování ten baťoh? Jo, na tohle se dá argumentovat, že to byla "menší výpomoc", ale proč jí zatraceně dával to sérum proti tomu, aby řekla u Testování celou pravdu? Tohle mi hlava nebere. Jinak, tahle kritika vyzněla, že se mi kniha nelíbila, ale právě naopak, byla skvěla! Jak jsem psala na záčátku, příběh byl plný akce a napěti. Jen holt ráda kritizuju, tak proto u tohohle komentáře vyčnívají spíš výtky, než plusy.... celý text

Zkouška 2016, Joelle Charbonneau

Příjemná dystopická oddechovka! Upřímně řečeno, začátek mi přišel nudný a nevýrazný, k čemuž přispěla i menší čtenářská krize. Dala jsem knížce šanci a začala se prokousávat těmi nudnými popisy. Kniha mě začala bavit v tom momentě, kdy se začalo zabíjet (a to opravdu nejsem žádný masochista). Knize to dodalo lehce znepokojující nádech. Když v knize začala čtvrtá zkouška (pokusím se nespoilerovat) doslova jsem ji hltala. Ano, čtvrtá zkouška byla lehce šablonovitá s THG, ale mě stejně nehorázně bavila. A ten konec? Nutně potřebuju další díl! Co si budem, na Hunger Games to nemá, ale důstojná tato kniha (a doufejme, že i další díly) rozhodně je.... celý text

Les plný tajemství 2017, Erin Hunter

Překvapivě skvělé zlepšení! Po minulém díle jsem byla hodně skeptická, připadalo mi to absolutně o ničem. Ale tohle se fakt povedlo! Na začátku se mi to moc nelíbilo, Erin Hunterová vždycky na začátku cpe hrozně vaty. Dokopala jsem se k polovině a hodlala jsem to vzdát. No, ale pak mě to začalo překvapivě bavit. I když zastávám názor, že autorka píše absolutně zbytečný popisy, (které nikoho nebaví číst) četlo se mi to dobře. Docela příjemná oddechovka, ale do dalších dílů se asi pouštět nebudu.... celý text

Oheň a led 2016, Erin Hunter

Uff, tahle kniha mi dala fakt zabrat, abych ji konečně dočetla. Styl Erin Hunterové mi v této knize připadal velmi těžkopádný, se zbytečnými popisy typu: Ohnivous se prodral hlodášovým tunelem. Slunce mu příjemně hřálo jeho ohnivý kožíšek. Bla, bla, bla.... Nevím čím to je, jestli tím, že je ten překlad až tak hrozný (a ten překlad opravdu hrozný je, v jedné kapitole jsem vždycky našla minimálně pět chyb, a to nejsem nějaký velký češtinář) nebo je chyba v samotné autorce. Každopádně jsem už ze stylu Erin Hunterové vyrostla, nad přehnanou naivitou a odvážností hlavního hrdiny jsem protáčela oči. Bohužel jsem si koupila další díl, takže to asi přečtu, hlavně ať už mám tu sérii z krku. Děj samotný mi přišel natahovaný, nezáživný. Konec ovšem končí docela napínavě, takže jsem okamžitě chmátla po dalším díle. Uvidíme, snad to bude lepší...... celý text

Prozření 2015, Kelley Armstrong

Zůstalo mi pár nezodpovězených otázek, konec mi připadal lehce neucelený a odfláknutý. Přesto mě čtení knihy bavilo, vydržela jsem ji číst do dvou ráno! Takže za mě se tahle trilogie podařila, i když byla utnutá v bodě, kdy jsem chtěla vědět víc. Navíc se tady rozjel milostný vztah mezi dvěma nejmenovanými osobami, u kterého jsem skála metr do vzduchu. I když se na svůj první polibek dočkali až ke konci, za což může jedna nejmenovaná osoba (Simone!!!).... celý text

Probouzení 2014, Kelley Armstrong

Stokrát lepší než Přivolávání! A to je to druhý díl. V knize se pořád něco dělo, rozhodně jsem se nenudila. Oblíbila jsem si Dereka, u Toriných poznámek jsem se fakt nasmála, Simon byl ještě otravnější než kdy dřív, Chloe je prostě někdy natvrdlá, někdy mě její postava baví. Nevím co bych řekla, snad jen to, že mě tahle trilogie baví, a že se těším na závěrečný díl. A že ty obálky jsou úplně příšerný. :D... celý text