Kakho-Oto přečtené 627

Útěky z pekla 2010, Roman Cílek

Velmi čtivá kniha o šesti dramatických útěcích z německých koncentračních a vězeňských táborů v průběhu druhé světové války. Ve všech uvedených případech figurovali Češi, často čeští Židé a v prvním případě dva Židé ze Slovenska. Příběh slovenských Židů Vrby a Wetzlera, kteří na začátku dubna 1944 utekli z KT Osvětim a následně se díky nim po Evropě rozšířila zpráva o tom, co se skutečně děje v koncentračních táborech – zejména šokující údaje o "průmyslovém" vraždění židovské populace. Ve stejné době utekli z KT Březinka český Žid Vítězslav Lederer a rumunský Němec Viktor Pestek. Místo toho, aby Lederer poskytl světu stejné údaje jako Vrba a Wetzler, se znovu zapojil do protinacistického odboje na území tzv. protektorátu. Český Žid Richard Glazar přežil židovskou vzpouru v KT Treblinka 2. 8. 1943, poněvadž přežil zbytek války pod jinou identitou. Jiná kapitola se věnuje pokusu o útěk 76 příslušníků RAF ze zajateckého tábora Sagan. Pouze třem z nich, dvěma Norům a Nizozemci, se podařilo uprchnout. Celkem 50 "útěkářů" bylo postupně Němci povražděno, mezi nimi byl i Čech Arnošt Valenta. Třetí kapitola knihy se věnuje útěku dvou Sovětů, kterým v roce 1944 pomáhali i čeští vlastenci z obce Peklo nad Zdobnicí (u Vamberka). S jejich pomocí se Sověti dostali nakonec až k slovenské partyzánské skupině Signál, v jejichž řadách se dožili konce války. Poslední kapitola je věnována útěku vězňů z vlaku na nádraží v jihočeských Katovicích, konkrétně ukrývání se dvou z nich – Poláka a Ukrajince. Tento příběh se odehrává v závěrečných tří týdnech války.... celý text

Koller: Byl to víc než sen 2021, Ondřej Škvor

Kvalitnější publikace než kniha o Kollerovi od Davida Švába. Škvor zpovídá nejen Kollera, ale o některých věcech nechal "promluvit" také jeho otce, staršího bratra či bývalé spoluhráče. Některé věci jsem nevěděl - zejména detaily z jeho amatérské kariéry, než přestoupil do Sparty Praha. Nevěděl jsem ani, že byl pětkrát vykraden jeho byt v Dortmundu – inu hornické město s vysokou kriminalitou. Jediným profesionálním angažmá, kde Koller vůbec neuspěl byl Norimberk – tam hrál na jaře 2008. Fanoušci klubu svalili sestup týmu do druhé německé ligy na brankáře Blažka a útočníka Kollera, zatímco záložníka Galáska nadále uznávali. Právě ten raději převezl Kollera v kufru svého auta, aby němečtí fanoušci Norimberku nezlynčovali českého reprezentačního útočníka. Překvapila mě divoká puberta Jana Kollera, kdy třeba ve věku 14 let dokázal vypít deset piv...Koller je v knize hodně otevřený, jen o rozvedeném manželství s Hedvikou se zmiňuje velmi letmo, což je v pořádku. Mezi řádky jsem i tak nějak cítil, že ho Hedvika zklamala, přestože to takto neuvedl. Velká část rozhovoru se samozřejmě točí okolo Kollerovy fotbalové kariéry – údaje o jeho reprezentačním působení pro mě nebyly snad v ničím nové, poněvadž tuto kapitolu jsem v letech 1999–2009 průběžně sledoval. Koller za sebou zanechal nezapomenutelnou stopu, jeho rekord 55 branek (v 91 startech) v historii československé a české reprezentace nebude jen tak snadno překonán. Patrika Schicka (k červnu 2022 33 startů a 17 branek), bohužel, již teď hodně trápí zdraví, navíc si nejsem jistý, zda bude mít chuť reprezentovat tak dlouho jako Koller.... celý text

Proč se hraje fotbal jedenáct na jedenáct 2018, Luciano Wernicke

Zajímavá publikace od argentinského autora. Vzhledem k tomu, že se fotbal hodně vyvíjel v Anglii a Skotsku od cca 60. let 19. století, se v knize objevuje nejvíce údajů z tohoto prostředí. Proč jedenáct na jedenáct? V takovém počtu už se v té době hrál kriket a navíc první fotbaloví funkcionáři byli z univerzit, kde proti sobě hrála osazenstva jednotlivých pokojů – v tomto případě pokojů po jedenácti studentech. V počátcích se někdy hrálo 16 na 16, 10 na 10 apod. Nevěděl jsem, že ze začátku se hrálo bez břeven a góly platily v jakékoliv výšce. Ti, kterým se nelíbilo, že fauly nebudou ve fotbale přípustné, se raději dali na ragby (někteří dnešní "fotbalisté" by měli učinit totéž). Nevěděl jsem, že gólu přímo z rohu se říká "olympijský". Tímto způsobem v roce 1924 argentiští fotbalisté překonali Uruguay, v té době olympijské vítěze. V knize se párkrát objeví i informace o našem fotbalu: rozlišení brankáře od zbytku mužstva si nárokuje Skotsko k roku 1912, avšak brankář Sparty Praha byl takto odlišen již o šest let dříve (alespoň tak tvrdí historikové Sparty Praha na základě fotografie, údajně z roku 1906), první penaltový rozstřel na nejvyšší úrovni vyhrálo Československo ve finále ME 1976 v Jugoslávii (tento rekord nám již nikdo nevezme), největšího počtu branek v oficiálních zápasech nejvyšší úrovně dosáhl Josef Bican – 805, Romário 772 a Pelé 767 (tento rekord, řekl bych, hodně ohrožuje neuvěřitelná gólová potence Portugalce Cristiana Ronalda - ano, podle článku na internetu dosáhl na konci roku 2021 801. branky v oficiálních zápasech, zatímco stejný zdroj uvádí u Bicana 821 gólů), Hradec Králové patří mezi kluby, které po vítězství v druhé lize hned jako nováček vyhrály i nejvyšší ligovou soutěž ve své zemi (totéž např. Monako, 1. FC Kaiserslautern a jako první v historii FC Liverpool). Mezi největší obraty historie autor, naštěstí pro nás nezmínil, kolaps v utkání ČR – Turecko v rámci základní skupiny A na EURO 2008, kdy Turci během 13 minut v závěru zápasu vsítili tři góly a otočili tak na konečných 3:2 ve svůj prospěch. Mezi obdobnými zápasy naopak nechybí finále Ligy mistrů z roku 2005, kdy v Istanbulu FC Liverpool ve druhém poločase během šesti minut smazal třígólové manko a vyrovnal tak proti AC Milán na 3:3, nakonec vyhrál po penaltovém rozstřelu. Wernicke zmínil i střelce všech šesti branek, nechybí mezi nimi ani český reprezentant Vladimír Šmicer (branka z 56. minuty znamenající snížení na 2:3). Spousta informací z knihy mě zaujala, např. Josef Szabó, který před šedesáti lety v sovětských profesionálních soutěžích a v reprezentaci SSSR zahrával 73 penalt, z nichž proměnil 73... Staly se i kuriozity, kdy rozhodčí vyloučil sám sebe, byl vykázán z hřiště jedním z kapitánů apod. Dnes zní takřka neuvěřitelně, že ještě řadu let po druhé světové válce nebyla ve fotbale zavedena ani střídání hráčů, ani udělování žlutých a červených karet. Za velmi originální nápad, navíc skvěle realizovaný, uděluji plný počet hvězdiček.... celý text

Kriminalistické otazníky 2020, Ondřej Krotil

Velmi podobné knize Největší záhady kriminalistiky od Jaroslava V. Mareše – i spousta případů se zde opakuje (Charles Jordan, Hřensko, Stopařky, výbuchy z konce osmdesátých let). Tak jako mají Angličané Jacka Rozparovače a Američané vraždu J.F.K., tak mají také Češi spoustu záhadných případů, které nebyly vyřešeny. Kromě případu vraždy Otýlie Vranské, kterou Krotil nezmiňuje, se jedná o řadu kauz z období komunistické totality, právě těm věnoval Krotil pozornost. Jen poslední případ (nehoda letadla se zlatem) se udál ještě před únorem 1948, avšak zřejmě souvisí s komunistickým převratem v Rumunsku. Zajímavá jsou podobná úmrtí Bedřicha Pokorného a Josefa Břešťanského ze začátku jara 1968. Každý z případů uvedených v publikaci je zajímavý až velice zajímavý. Některé z nich na sebe navazují - Hřensko a Stopařky (autor s nimi dokonce propojil i výbuchy ze stejné doby), vraždy Jana Masaryka a Augustina Schramma z března, respektive května 1948. Na druhé straně lze snadno rozpoznat, že knihu nepsal historik, nýbrž novinář. Na stylu psaní a podání lehce pozorovatelná záležitost. Datum narození Josefa Vávry, zvaného Stařík, není záhadné, jak uvádí autor. Podle matriky narozených ve Lhotě u Malenovic se narodil v této obci dne 29. října 1902. Viz https://www.mza.cz/actapublica/matrika/detail/174?image=216000010-000253-003371-000000-004309-000000-FM-B09795-01330.jp2 Howgh!... celý text

Zlato Apačů 1996, Joseph Alexander Altsheler

Poslední náčelník od stejného autora se mi líbil ještě o trochu více, a to i z toho důvodu, že se jednalo o proindiánský příběh. Ve Zlatě Apačů jsou Apači líčeni velmi negativně a navíc nejsou ani nijak zdatnými bojovníky. Do knihy jsem se musel ponořit, poněvadž cca první čtvrtina mě moc nebavila, potom už to bylo výrazně lepší. Výborná dobrodružství s ukrytým stádem bizonů, s rodinkou šedých medvědů obývající starou kamennou věž (sic!) i poslední kapitoly o nálezu zlata a následných potyčkách s Apači. Profesor Longworth je sotva uvěřitelný hrdina, jenž by téměř mohl soupeřit s Old Shatterhandem. Kvarteto hlavních hrdinů, tj. Charles, Herbert, Jedediáš a Longworth, představuje "robinzony Divokého západu", kteří si poradí s jakýmikoliv problémy. Celkové hodnocení románu: 80 %... celý text

Jmenuju se Selma 2021, Selma van de Perre

Stať o odboji v Nizozemsku mě zajímala nejvíce - Selma se zapojila do neozbrojené odbojové činnosti, mj. převážela ilegální tisk, zprávy, padělky dokladů apod., byla zapojena do sítě na pomoc Židům, kteří se dostávali přes Belgii a Francii do neutrálních zemí /Španělsko, Švýcarsko/, ukradla důležité dokumenty rakouskému vojákovi, kterému předstírala zájem, při svých cestách se dostala nejen do Belgie, ale i do hlavního města Francie, aby zachránila život ohroženým osobám. Měla nabarvené vlasy, aby zakryla své židovství (motiv použitý ve filmu Černá kniha). Rovněž pasáže knihy o věznění ve Vughtu a v koncentračním táboře Ravensbrück mě velmi bavily, např. pochvalná zmínka o soudržnosti českých vězenkyň v Ravensbrücku. O zachráněné Židy se pak pěkně starali v Dánsku a ve Švédsku, odkud se Selma na podzim 1945 vypravila do Velké Británie za dvěma bratry. Jejich rodiče a sestra tolik štěstí neměli - za války se stali obětmi holocaustu. Zajímavá a čtivá kniha, zvláště pro toho, kdo se zajímá o odboj proti německým nacistům a nacistické perzekuce a zvěrstva. 80-85 %... celý text

Husákův děda 2015, Patrick Zandl

Většina kapitol o "dědovi" byla vtipná, což samozřejmě neplatí o té týkající se německé okupace. Závěr publikace se mi moc nelíbil, konkrétně Zandlovy názory o třikrát zlomené české páteři ve 20. století, naší údajné malosti, zbabělosti apod. To, že v letech 1938, 1939 a 1968 nebojovala naše armáda proti obrovské přesile, ještě neznamená, že jsme zbabělci. Vždyť máme bohatou historii prvního a druhého čs. odboje (toho se zúčastnil i "Husákův děda") a také protikomunistického odporu. Také si myslím, že v každém národě je řada historických témat, jež rozdělují společnost. Ani to jistě není žádné české specifikum.... celý text

Vražedkyně - Ženy s krví na rukou 2021, Jennifer Wright

Psáno žurnalistickým stylem, místy bulvárního charakteru (Bathoryová byla zřejmě šílená sadistka, avšak koupání v krvi patří pouze do říše legend - to by mohla Wrightová vědět). Je vidět, že knihu napsala Američanka, poněvadž příběhy jejích krajanek jsou v knize zastoupeny nejvíce. V knize jsou krátké medailony desítek vražedkyň - ovšem v řadě případů se jedná o "vražedkyně". Vedle sebe jsou tak v knize na jedné straně kreatury Darja Saltykovová, Susan Atkinsová, satanistka Monvoisinová (viz Angelika a král), madagaskarská královna Ranavalona, travičky apod., na druhé straně bojovnice proti tyranům jako Boudicca, Zenobie či Charlotta Cordayová, nebo dokonce účastnice protinacistického odboje Virginia Hallová a Freddie Oversteegenová. Publikace tedy míchá hrušky s jablky, přesto klady převažují. Díky ní jsem se dozvěděl řadu nových zajímavých informací.... celý text

Příbuzní českých králů 1999, Jaroslav Čechura

Není to již tak zajímavé jako královská trilogie. Je to dáno i tím, že kniha se zabývá spíše vedlejšími historickými postavami (neplatí to samozřejmě o Matyáši Korvínovi). Nejvíce mě zaujaly kapitoly o Zikmundu Korybutovi a Ludvíku Salvátorovi, který si zamiloval Baleáry, navíc byl pro Vernea vzorem pro postavu Matyáše Sandorfa. Publikace obsahuje řadu zajímavých informací, avšak spoustu z nich čtenář vzápětí zapomene. Namátkově uvedu pár zajímavých údajů. Markéta Parmská, levoboček Habsburka Karla V., byla ve druhé polovině 16. století regentkou Nizozemska, Rudolf II. měl ze sourozenců v oblibě jen bratra Arnošta a sestru Alžbětu, jež byla krátce provdána do "medicejské" Francie. Kristina, dcera Fridricha Falckého, se přátelila s filozofem Descartem. Marie Tereza Rakouská, poslední bavorská královna, se narodila v roce 1849 v Brně. Zikmund Korybut mohl být panovníkem Polska, Čech i Uher, ale nakonec mu nevyšlo ani jedno. Oporou Karla IV. byl i jeho prastrýc Balduin Lucemburský, trevírský arcibiskup. Jedna z kapitol pojednává o českém knížeti Konrádu Otovi, neprávem zapomenutém panovníkovi.... celý text

Z dějin Partyzánské družiny Josefa Hybeše 2011, Jiří Lysák

Knihu zpracoval jeden ze členů partyzánské družiny Josefa Hybeše. Prvních sto stran se mi celkem líbilo, ale zbytek je poměrně nepřehledný, některé informace se opakují apod. Je zajímavé, že tato partyzánská skupina operovala na území odtrženém již na podzim 1938, poněvadž Moravský Krumlov a okolí se staly součástí tzv. Sudet, přestože zde žilo více Čechů než Němců. Tato skutečnost se pak projevila i v protinacistickém odboji, kdy místní Češi na konci války založili i partyzánskou skupinu. Její činnost byla výrazná až v březnu 1945, spíše však až v dubnu. Ve druhé polovině tohoto měsíce již partyzáni spolupracovali s osvoboditelskými vojsky sovětské armády. Kuriozitu představuje událost ze 14. 4. 1945, kdy partyzáni sestřelili německé průzkumné letadlo. Kromě toho dvakrát vypustili větší množství lihu a dostali se do několika menších i větších přestřelek s nepřítelem. I spolupráce se sovětskou armádou měla samozřejmě smysl. Zajímavé téma by si podle mě zasloužilo odbornější a přehlednější zpracování. 60 %... celý text

Holocaust českých Romů 1999, Ctibor Nečas

Publikace, z níž lze poznat, že ji napsal odborný historik, který se danou tematikou zabýval v řádu desítek let. Romský holocaust byl zcela jistě děsivou a neomluvitelnou záležitostí, na které se, bohužel, podílela i část českých obyvatel protektorátu. Zejména se jednalo o četníky a úředníky. Svádět však romský holocaust na celé tehdejší české obyvatelstvo protektorátu je nesmyslné - a Nečas se ničeho takového ve svém textu nedopouští, na rozdíl od neobjektivních vykladačů stejné problematiky (Petr Uhl, Jan Tesař,...), kteří např. tvrdí, že český protinacistický odboj byl velmi slabý, poněvadž nedokázal ochránit romské obyvatelstvo před holocaustem (sic!). Potom můžeme tvrdit, že odboj nechal na pospas i perzekuované Čechy, protože neosvobodil např. tábor ve Svatobořicích. Náš odboj byl formován a omezován řadou objektivních příčin a co se týče osvobozování jakýchkoliv vězňů, byly možnosti téměř všech odbojových hnutí za druhé světové války velmi malé.... celý text

Životice: Obraz (po)zapomenuté tragédie 2022, Karin Lednická

O protinacistický odboj v českých zemích se intenzívně zajímám, takže o událostech v Životicích jsem měl ponětí už před přečtením knihy. Kniha je zajímavě zpracovaná a psaná s dobrým úmyslem. Nicméně osobně si odboje, i toho partyzánského, obecně vážím, a sám bych psal o partyzánech smířlivěji než Lednická. U nás se často zdůrazňuje, že kvůli partyzánským akcím zemřela zbytečně spousta lidí. V Polsku jsou takové názory menšinové - mimochodem v Životicích operovali polští partyzáni, nikoliv čeští či sovětští, což autorka samozřejmě píše. Ke konci mě kniha bavila již trochu méně, celkově jí hodnotím silnými čtyřmi hvězdičkami. 85 %... celý text

Páté jablko 2022, Lenka Chalupová

Předchozí publikace Chalupové, tj. Kyselé třešně a Začátek, se mi líbily více než román Páté jablko. Záměr Chalupové napsat romány odehrávající se kolem poloviny 20. století (Kyselé třešně a Páté jablko) se mi líbí. Páté jablko nedopadlo podle mého názoru úplně špatně, vyložené happy endy u Chalupové nelze očekávat. Předmostí považuji i v současné "panelákové" podobě za zajímavou místní část Přerova. Mimochodem atmosféru a podstatu let 1946-1950 vystihla autorka velmi dobře, avšak samotný příběh knihy by se jen těžko mohl stát. Z trilogie Kyselé třešně je však Páté jablko nejslabší částí, Kyselé třešně a Svatojánské ořechy se mi líbí o poznání více. Celkové hodnocení románu Páté jablko: cca 75 %... celý text

Čeká nás pohroma? 2016, Andor Šándor

Nejzajímavější informace pan Šándor z pochopitelných důvodů uvést nemohl, maximálně je pouze lehounce naznačil. Z knihy se tak dozvídáme o jeho "běžném" životě, názorech na politiku či náš národ nebo čteme jeho vhledy do mezinárodních vztahů, a to se zvláštním zřetelem na vojenství a bezpečnostní či zpravodajské služby. Zaujalo mě, že ten úchylný Barták chtěl nechat pana Šándora zavraždit. Tato kauza mně unikla, nebo jsem ji za ta léta dokonale vymazal z paměti. Řadu názorů pana Šándora nesdílím, zejména jeho ne příliš lichotivé hodnocení naší moderní historie. V případě odmítnutí Mnichovské dohody by bylo Československo bráno jako válečný štváč, nikdo by nám nepomohl a období okupace i lidské ztráty by byly daleko těžší. Zrovna tak bych neřekl, že za protektorátu jsme měli více udavačů než hrdinů. A hrdinové nebyli zdaleka jen parašutisté ze skupiny Anthropoid, vojáci v zahraničním odboji a účastníci Pražského povstání. Naopak s panem Šándorem souhlasím s tím, aby se naše armáda těšila větší úctě obyvatel i finanční podpoře státu. Celkové hodnocení knihy: 75 %... celý text

Se smrtí na dosah - Parašutisté na Přerovsku v roce 1941 2000, Pavel Kopeček

První z celkových čtyř samostatných publikací historika a pedagoga Pavla Kopečka. Stejně jako další tři publikace pojednává i tato o protinacistickém odboji. V září a říjnu 1941 působili na Přerovsku, Kroměřížsku, Ostravsku a Brněnsku čeští parašutisté ze tří výsadků - Hovůrkova a Restlova (organizovány sovětskou NKVD) a také Němcova desantu S-1/R (vyslán čs. vojenskou misí v Moskvě). Kvůli zradě z řad několika osob, bohužel zejména právě parašutistů, byly výsadky a jejich podpůrné sítě zlikvidovány ještě před tím, než mohlo dojít k reálné sabotážní i zpravodajské činnosti. Historie výsadků přesto tvoří nejen tragickou, ale také důležitou a zajímavou kapitolu protinacistického odboje na území okupované Moravy. Kopečkova kniha je erudovaná i čtivá.... celý text

Pochoduj, nebo zemři! 1994, Josef Šnejdárek

Josef Šnejdárek byl určitě významná postava české vojenské historie, avšak jeho memoáry mě nijak zvlášť neoslovily. Největší část knihy tvoří zážitky z angažmá u francouzské cizinecké legie na severu Afriky. Zrovna tato část mě bavila nejméně, následující kapitoly o první světové válce a našich válkách s Polskem a Maďarskem v roce 1919 jsou zajímavější. Od publikace jsem toho čekal podstatně více. 60 %... celý text

Chladná zrada 2003, Dick Francis (p)

Během posledních dvou měsíců třetí román od Dicka Francise, který jsem přečetl. Román Nervy byl o třídu lepší záležitost, román Za trest byl na stejné úrovni jako Chladná zrada, avšak přece jen čtivější a líbivější. Líbí se mi, že Dick Francis psal romány v první osobě. Na druhé straně bych asi nebyl schopný číst Francise příliš často, poněvadž soudě podle čtyř přečtených knih se jeho jednotlivá díla od sebe příliš neliší, což je dáno i u něho standardním "koňským a dostihovým" prostředím. Celkové hodnocení románu: 70 %, tj. slabší čtyři hvězdičky... celý text

Muž z budoucnosti 1991, Ljuba Štíplová

Čtyřlístky jsem hltal velmi dlouhou dobu a tento knižní příběh patří k tomu vůbec nejlepšímu. Muž z budoucnosti má spád, nemá hluchá místa, obsahuje nejen humor, ale i poctivé dobrodružství se "sci-fi" rozuzlením. 95 %... celý text

Peklo pod španělským nebem - Čechoslováci ve španělské občanské válce 1936-1939 2017, Stanislav Motl

Publikace je bezesporu zajímavá a je také chvályhodné, že u nás vyšla k tématu alespoň kvalitní literatura faktu (pan Motl je právě autorem z této oblasti, odbornou literaturu nepíše). Dal bych i o hvězdu lepší hodnocení, avšak publikace se mi zdá zbytečně příliš dlouhá a natahovaná. Čtenář se dozví nejen o hmatatelném příspěvku Čechů a Slováků v boji proti Francovi (zejména nemocnice Jana Amose Komenského - postupně na několika místech Španělska, protiletadlová baterie Klementa Gottwalda, která sestřelila 80-90 letounů nepřítele, bližší životopisy Leopolda Pokorného, Jana Mrkvy a jeho družky Emilie Nitschneiderové aj.), ale také známé i méně známé údaje o španělské občanské válce obecně, např. angažmá Ernesta Hemingwaye, George Orwella, Ilji Erenburga, Michaila Kolcova, Hanse Beimlera, Paula Robesona, Franka Capy, Gerdy Taro, F. G. Lorcy, údaje o pomoci ze zahraničí oběma stranám, kobercové bombardování Madridu a baskické Gerniky, potření anarchistů a trockistů provedené komunisty v roce 1937, politika nezasahování západních mocností, významná účast Němců a Italů na straně Franca... Účastníci interbrigád si zaslouží úctu a věčnou památku za boj proti španělským frankistům, přestože tento boj neskončil vítězně. U Madridu se skutečně bojovalo i o Prahu, v tom měl Klement Gottwald pravdu. Howgh!... celý text

Dobrodružství Sherlocka Holmese 2021, Arthur Conan Doyle

Spíše jen průměrné či mírně nadprůměrné příběhy s Holmesem a Wattsonem. V tomto vydání (2021) je celkem devět povídek, jako nejlepší z nich hodnotím Strakatý pás, následují Záhada Boscombského údolí, Stříbrný lysáček a Berylová korunka. Nejméně se mi líbily Makléřův úředník a Spolek ryšavců. Celkové hodnocení: mírně nad 70 %, tj. slabší čtyři hvězdy.... celý text